Protižidovský úlet EU? Zboží původem z židovských osad v Izraeli se musí "označovat"

Protižidovský úlet EU? Zboží původem z židovských osad v Izraeli se musí &quote;označovat&quote;
12 / 11 / 2015, 07:30

Jediným důvodem pro zvláštní označování izraelského zboží z těchto území prý jsou dovozní cla. Ale proč, když neexistuje suverénní stát Palestina?

Evropská unie ve středu schválila nová pravidla pro označování zboží vyrobeného v židovských obcích v Judeji, Samaří a na Golanských výšinách, ale i v části Jeruzaléma, tedy za tzv. „Zelenou linií“, která byla hranicí příměří mezi Izraelem a Jordánskem v letech 1949 až 1967 a kterou EU uznává za východní hranici Izraele.

Zatímco Brusel považuje nová pravidla za čistě „technické rozhodnutí“, které nijak nemění postoj Unie, izraelské ministerstvo zahraničí je považuje za nepřijatelnou diskriminaci. Informaci přinesla izraelská média s odvoláním na světové tiskové agentury.

Evropská komise „toto ráno přijala vysvětlující dokument ohledně zboží z území okupovaných Izraelem od června 1967“, aniž by blíže vysvětlovala, území jakého existujícího státu začal Izrael v roce 1967 okupovat v Judeji, Samaří a východní části Jeruzaléma.

Evropská unie tvrdí, že jediným důvodem pro zvláštní označování izraelského zboží z těchto území jsou dovozní cla. Unie má s Izraelem dohodu o preferenčních clech, kterou však chce vztahovat jen na území Izraele před rokem 1967. Zboží z území, která byla Izraelem osvobozena v roce 1967 a jsou vyráběna v tamních izraelských obcích, má podle představy EU být zdaňováno standardně a nemá být označováno jako „vyrobené v Izraeli.“

Unie proto nyní chce zboží z Judeje, Samaří a Golan označovat zvláštním způsobem, který by jej odlišoval od zboží vyrobeného v Galileji, středním Izraeli či Negevu. Má se jednat například poznámku „izraelská osada“ nebo podobný údaj, který může být uveden v závorce. Celé označení tak má vypadat například „výrobek z Golanských výšin (izraelská osada)“ nebo „výrobek ze Západního břehu (izraelská osada)“.

Výrobky z Judeje, Samaří a Gazy, které nepocházejí od izraelských výrobců, by měly být označovány jako „výrobek z Palestiny“ (byť žádný takový suverénní stát neexistuje a nikdy neexistoval) nebo „výrobek ze Západního břehu (palestinský výrobek)“.

Návod má v první fázi stanovit podrobnosti o označování zboží ze „Západního břehu (tj. Judeje a Samaří) a Golanských výšin“, přičemž za implementaci bude odpovědná Evropská komise, ale každá z členských zemí EU si sama rozhodne o rozsahu implementace na svém území.

Izrael protestuje

Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Emanuel Nachšon v bezprostřední reakci rozhodnutí Evropské unie označil za pokrytecké. „Jedná se o jasně politický krok, jehož cílem je vynucování politického řešení bez jednání s Palestinci. Říkali jsme Evropanům: ‚Chcete diskutovat o budoucnosti území a statusu židovských obcí? Dobře. Je správné to dělat, nicméně přímými jednáními.’“ Podle Nachšona by Evropané udělali lépe, kdyby „zaměřili své úsilí na přesvědčování Palestinců, aby se vrátili k jednáním o dosažení míru, namísto skrývání se za byrokracii a dokumenty.“

„Jde o reminiscenci temných období dějin, protože po celém světě je dnes okolo 200 územních sporů, ale jediné výrobky, které jsou označovány, jsou odtud,“ zdůraznil Nachšon. „Začíná to označováním výrobků z židovských obcí za Zelenou linií, ale může to expandovat do všeobecného bojkotu izraelských výrobků, pokud evropský spotřebitel bude myslet, že se tím ‚vyhne problémům.’“

Nachšon dal najevo naději, že navzdory rozhodnutí se všechny země EU nepohrnou označovat výrobky z židovských obcí v Judeji, Samaří a na Golanech. „Je to věcí implementace, protože tato pravidla musejí být zavedena v každé jednotlivé zemi. Věříme a doufáme, že implementace ve spřátelených zemích jako jsou Německo, Polsko, Česká republika a další, nebude tak přísná, protože chápou, že to otevírá dveře k bojkotu a diskriminace Izraele. Máme před sebou dlouhý boj. Dnes to bylo jen první kolo. Budeme bojovat tak dlouho, jak to bude nutné,“ dodal.

Rozhodnutí EU následně kritizovali četní izraelští politici, včetně premiéra Benjamina Netanjahua.

„Rozhodnutí Evropské unie je pokrytecké a zavádí dvojí metr, když se týká jen Izraele a ne dalších 200 konfliktů po celém světě,“ prohlásil Netanjahu ve shodě s ministerstvem zahraničí. Předseda vlády nicméně vyjádřil důvěru, že evropské rozhodnutí izraelské ekonomice neublíží. „Izraelské hospodářství je silné a odolá, jsou to Palestinci, kteří pracují v izraelských továrnách, kdo bude poškozen,“ uvedl předseda vlády v narážce na to, že pod tlakem vyššího zdanění mohou izraelské společnosti přesunout výrobu z Judeje, Samaří a Golan a propustit tamní Araby – kteří v izraelských továrnách, kde se platí mnohem více, než v továrnách arabských – rádi pracují.

Zdroj: eretz.cz

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace