Autor fotografie: Pixabay/bapf|Popisek: Ilustrační foto
Německá tajná služba pomáhala nejtajnější z tajných služeb v USA špehovat evropské firmy i politiky.
Spolková zpravodajská služba (BND) roky pomáhala americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) se sledováním a odposlechy evropských firem a zřejmě i politiků, a to celých deset let. Informaci zveřejnil minulý týden deník Der Spiegel.
Německá tajná služba údajně poskytla NSA na jejich žádost zpravodajská data až ve 40 000 případech týkajících se Evropy. Der Spiegel uvedl, že se šlo o IP adresy a mobilní telefonní čísla. Podle všeho se NSA zajímala o evropský zbrojní koncern EADS, leteckého výrobce Eurocopter (nyní Airbus Helicopters) či o francouzské úřady. Cílem sledování mohli být zřejmě i politici.
"Je zřejmé, že BND vede svůj vlastní život, a že se musí zastavit...Německý průmysl musí mít jistotu, že s citlivými firemními daty bude nakládáno velmi opatrně a jsou-li tato podezření o úniku firemních dat pravdivá, jedná se o vážné narušení důvěry ke státu" uvedl mluvčí Federace německého průmyslu pro deník "Berliner Zeitung". (Zdroj: Frankfurter Allgemeine Zeitung)
Poprvé se o problému spolupráce v BND hovořilo již v roce 2008, kdy se zjistilo, že některé úkoly odporují vzájemné smlouvě o společném boji proti terorismu. Po skandálu s odposlechy NSA v roce 2013 se problém začal řešit důrazněji, mimo jiné se zjistilo, že některá zjišťovaná data jsou v rozporu se západoevropskými a německými zájmy.
Také bylo zjištěno, že pod dohledem byly asi 2000 lidí, o něž USA projevily zájem. Jak uvádí Der Spiegel, kancléřku SRN o této skutečnosti neinformovali. Mezitím v únoru 2014 zrušil Berlín protišpiónskou dohodu s Washingtonem. Kancléřství již nařídilo zevrubné prošetření činnosti rozvědky. "U BND byly zjištěny technické a organizační nedostatky," uvedl v prohlášení mluvčí kancléřky Steffen Seibert. Dodal, že vláda ale nemá žádné důkazy o masivním odposlouchávání německých a evropských občanů. (Zdroj: ceskatelevize.cz)
Skandál je hodně nepříjemný pro Spojené státy, které se v současné době snaží o přijetí mezinárodních norem proti hospodářské špionáži. Takže vlastně není vůbec jasné, zda USA mají vlastní definici pro sousloví "hospodářská špionáž", když se jedná o americké firmy a jinou definici pro neamerické společnosti.
Zdroj: Washington Post, Der Spiegel, FAZ