Autor fotografie: Redakce|Popisek: Ilustrační foto
STUDIE: Podílejí se na rusko- ukrajinském konfliktu soukromé bezpečnostní agentury v roli privátních armád? VIDEO
Autor: PhDr. Radana Makariusová, Ph.D.
Článek mapuje bezpečnostní prostředí na Ukrajině z úhlu pohledu působnosti privátních bezpečnostních firem od začátku vypuknutí konfliktu na počátku roku 2014 do současnosti.
Nejprve se zabývám polemikou využití privátních bezpečnostních aktérů jako záměru politiky mocností k uplatňování své vlastní individuální politiky mocných. Následně analyzuji působnost privátních bezpečnostních firem v oblasti Jihovýchodní Ukrajiny podle původu privátních bezpečnostních aktérů ze strany tří států, a to Spojených států, Ruska a Ukrajiny.
ÚVOD
Privatizace bezpečnosti dnes již není novým fenoménem na poli mezinárodní bezpečnosti, nicméně stále za sebou zanechává hlubokou stopu nevyzpytatelnosti a neuchopitelnosti. S každým dalším případem působnosti privátních bezpečnostních firem zjišťujeme, že jejich činnost je velice těžce doložitelná, dokazatelná a je de facto netransparentní.
Státy, a v tomto případě zejména mocnosti, stále častěji delegují udržování bezpečnosti do soukromé sféry, neboť tento proces přináší významné výhody a tím je přesouvání držby moci ze strany státu na další aktéry nestátního, a tedy i nejasného a velice často nezjistitelného charakteru.
Nejedná se tedy pouze o privatizaci bezpečnosti v rámci současného bezpečnostního prostředí 21. století, nýbrž o privatizaci moci států a mocností, a to je hlavním důvodem stále častějšího najímání nestátních aktérů v podobě privátních bezpečnostních firem.
Krize na Ukrajině jasně ukazuje, že působnost některých aktérů v mezinárodních vztazích není možné vysledovat a vystopovat. Nebo jinak, je možné je vysledovat a vystopovat, nicméně jsou tady další „vrchní“ síly, které zabrání např. médiím, aby přenášela některé informace? Tento celý proces vede k myšlence, že současné prostředí mezinárodních vztahů je velmi nevyzpytatelné, a to i v době komplexního propojení všemi směry 21. století.
Jak je možné, že v době celkového zasíťování světa nemůžeme potvrdit ani vyvrátit působnost nějaké, byť dokonce velmi významného aktéra? Jak je možné, že média jsou nejprve plná spekulací a postupem času se už ani nezmiňují, protože je více než evidentní, že jednotlivým zúčastněným stranám není možné důvěřovat. Jak je možné, že lež stále sehrává tak vlivnou úlohu v mezinárodních vztazích?
Držet svoji strategii v tajnosti je základním principem vedení konfliktu a války, nicméně doba a technologie pokročily a v dnešní době je komplikované udržet v tajnosti telefonní hovor či emailovou zprávu. Proto je více než podivné, že takto zásadní informace není možné potvrdit ani vyvrátit.
Ukrajinský konflikt proto deklaruje celkovou nevyzpytatelnost působících aktérů v současných globálních vztazích. Globální systém se od konce studené války intenzivně proměnil a není příliš troufalé tvrzení, že intenzita proměny systému je nejprogresivnější v historii mezinárodních vztahů vůbec. Proměny můžeme identifikovat na mnoha úrovních.
Pro aktuální analýzu vycházím zejména ze dvou základních parametrů, a tím je na jedné straně nárůst počtu aktérů působících v systému i jejich různorodost a na straně druhé stále se prohlubující celková globální propojenost i zvyšující se rychlost přenosu informací. Kromě téměř dvou suverénních států se v systému objevilo nepřeberné množství subjektů, jejichž činnost je nejistá, neznámá a velice často i nevyzpytatelná. Je možné, že právě tuto “nevyzpytatelnost“ státní aktéři již pochopily a začaly ji využívat ve svůj prospěch. Nebo ji dokonce záměrně připustily, aby mohly lépe a méně transparentně hrát své hry? Zatímco v historii se setkáváme se zahraniční politikou států jako s tzv. „černou skříňkou“, nyní můžeme hovořit o „černé skříňce“ působnosti rozličných velice těžko identifikovatelných nestátních skupin a hnutí, které však mohou působit jako prodloužená ruka státního aktéra. Důležité je, kdo skupiny povstalců a různorodých hnutí financuje a pak organizuje. A co když jsou to právě státy? Využívat netransparentnosti nestátních skupin v rukou států je jen logickým vyústěním současného globalizovaného systému.
Působnost privátních bezpečnostních firem na Ukrajině dnes bohužel není celkově prokazatelná, nicméně to je právě na celé situaci nejvíce fascinující a také samozřejmě zarážející.
Dohady o působnosti privátních bezpečnostních firem přináší prospěch oběma mocnostem, jak Rusku, tak Spojeným státům. Rusko tvrdí, že na území Ukrajiny je přítomná skupina Blackwater/Academi a tím se bude snažit odpoutat pozornost od své vlastní působnosti a vysílání proruských vojenských sil na Ukrajinu. Na druhé straně, pokud by byla pravda, že Academi na Ukrajině působí, Spojené státy by se tak dostaly ke skutečným informacím z konfliktu, které potřebují. Dostáváme se tedy do jedinečně příkladné situace, kdy pro střet zájmů v konfliktu mocnosti využívají nestátní aktéry vojenského charakteru, a to je velice originální přístup.
Privátní bezpečnostní firmy mohou být do budoucna využity jako velice efektivní nástroje v rukách států, které je mohou podporovat pro své účely, zejména tedy za pomocí financování. Privátní bezpečnostní firmy pak budou pracovat na objednávky vlád států, nicméně navenek vystupovat jako svébytné a samostatné jednotky, jejichž objednavatel je neznámý.
Z toho vyplývá předpoklad, že se dostáváme do nové dimenze „studené války 21. století“. Války nebudou vedeny spřátelenými státy obou mocností tak, jak to bylo v druhé polovině 20. století, války budou vedeny nestátními aktéry, které jsou obvykle netransparentnosti a tudíž se za jejich činnost vlády obou mocností mohou velmi efektivně schovat a nikomu se nemusí zodpovídat. Dostáváme se proto do éry mezinárodních/ globálních vztahů, kdy sféra vlivu mocných států bude rozšiřována za pomocí najatých nestátních aktérů?
Můžeme tento argument připustit, přičemž privátní bezpečnostní firmy jsou v tomto kontextu pro politiku mocností ideálním nástrojem. Privátní bezpečnostní firmy budou bojovat za mocnost, která je platí a pro svého „klienta“ tím budou poskytovat maximální servis. Jednou z nejvýznamnějších nevýhod v tomto přístupu je, že privátní bezpečnostní firmy se ani tolik nezajímají o bezpečnost, nýbrž o zisk (1), což může být pro bezpečnostní prostředí velmi rizikové.
Působnost privátních bezpečnostních firem působících na Ukrajině rozdělím do tří oblastí. Nejprve se zaměřím na působnost privátních bezpečnostních firem původem ze Spojených států, poté z Ruska a nakonec přímo z Ukrajiny. V každé oblasti pak prezentuji nejnovější a zároveň dostupné informace z prostředí, odkud získání relevantních informací se rovná získání vzácného pokladu.
PRIVÁTNÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY PŮSOBÍCÍ NA UKRAJINĚ
Privátní bezpečnostní firmy původem ze Spojených států amerických
Podle německých médií bylo v květnu 2014 zaznamenáno 400 elitních žoldáků působících pod hlavičkou Blackwater a působících v rámci ukrajinských vojenských operací proti protivládním protestujícím v jihovýchodních oblastech Ukrajiny (2).
Dále bylo řečeno, že není jasné, kdo privátní bezpečnostní firmě velí, toto tvrzení pan vyneslo ohňostroj spekulací. Co kdyby ústředním spojovacím článkem byla právě CIA, rozhodnutí Spojených států získat informace přímo z konfliktu a dostat se až k bezprostřední blízkosti ruských hranic.
Na jaře 2014 uvádějí média, že protiruská kyjevská vláda najala okolo 300 žoldáků a současně také ve stejnou dobu přichází informace, že Kyjev plánuje najmout privátní bezpečnostní firmy, aby pomohly ukrajinské vládě zajistit klid a pořádek od „teroristů“ i dalších radikálních aktivistů v problematických oblastech jihovýchodní Ukrajiny. V obou případech je zmiňována privátní bezpečnostní firma Blackwater, což dnes již není existující název stejné privátní bezpečnostní společnosti s dnešním novým názvem Academi.
Společně s Academi by měla v problematické části Ukrajiny též působit i privátní firma registrovaná na Greystone Limited z Barbadosu, která je s bezpečnostní firmou Academi propojená v rámci tzv. „bezpečnostní korporace" (3). Jedná se pravděpodobně o napojenou větev s barbadoskou registrací. Dále pod Academi patří skupina Vehicle Services Company, která patří pod vedení Academi a je údajně součástí „Americké tajné armády“ (4) poskytující opět jen ryze vojenskou podporu nestátního charakteru a není nijak svázaná žádnými vnitrostátními dohodami.
Blackwater/ Academi
Dříve Blackwater, poté Xe a dnes Academi je pravděpodobně nejvýznamnější privátní bezpečnostní firmou vůbec. Byla založena ve Spojených státech v roce 1997 a od 11. září 2001 byla Blackwater první a nejvýznamnější privátní bezpečnostní firmou, která získala neohroženou pozici ve válce proti terorismu a její kontrakty s federální vládou vystoupaly až do bilionu dolarů (5). Bezpečnostní firma získala ohromné kontrakty v rámci vedení války Spojených států v Iráku i v Afghánistánu.
Díky bezpečnostní situaci po 11.září 2001 postupně ve svých rukách třímá nebývalý vliv a zdroje, které u nestátního aktéra nemají obdoby.
Dodnes se jedná o skupinu, která těží z ohromného vlivu a svého téměř nepřekonatelného mocenského postavení v soukromých bezpečnostních sférách.
V roce 2009 byla přejmenována na Xe Services, v roce 2010 byla zakoupena skupinou privátních investorů a přejmenována v roce 2011 na Academi (6). Jednu z nejvýznamnějších úloh sehrává financování Blackwateru za účelem vykonávání služeb pro zpravodajskou služby Spojených států CIA.
V průběhu první administrativy Baraka Obamy bylo schváleno, že 250 milionů dolarů z rozpočtu půjde ve prospěch Blackwateru za služby CIA. V roce 2004 najala CIA Blackwater za účelem pomoci při dopadení předních představitelů al-Káidy (7).
Z posledních dostupných mediálních zpráv vyplývá, že s největší pravděpodobností Academi není na Ukrajině se svými vojenskými kontingenty přítomna a aktivně se nijak na bojích nepodílí. Pokud bychom mohli zaznamenat nějaké známky přítomnosti této privátní bezpečnostní firmy, pak jedině na základě bezpečnostních expertů napojených na CIA, působících ve službách poradenství a ochrany významných osob.
Vzhledem k tomu, že Academi přítomnost v Doněcku jasně odmítá, vyskytuje se úvaha, že pomluvy o účasti Academi naopak rozšiřuje Rusko, aby mohlo omluvit krutosti, ke kterým v oblasti dochází a tím se ospravedlnit na poli mezinárodního společenství, že nenese žádnou odpovědnost za násilí a krveprolití v oblasti celé jihovýchodní Ukrajiny. Oficiální administrativa v Doněcku již několikrát změnila své prohlášení, ať už se přikláněla k působnosti proruských nebo prokyjevských sil (8).
Privátní bezpečnostní firmy původem z Ruské federace
Spekulace o působnosti privátních bezpečnostních firem ruského původu na Ukrajině jsou velmi rozšířené. První dohady se objevily v souvislosti s obsazením dvou letišť na Krymu, kde se předpokládalo, že dobře vycvičené a též dobře vyzbrojené jednotky jsou s největší pravděpodobností privátní vojenské subjekty napojené na ruskou vládu a pod jejím velením. Neměly ruské vojenské uniformy a Moskva odmítala jakékoliv propojení a zodpovědnost (9).
Dnes jsou proruské jednotky v oblasti jihovýchodní Ukrajiny rozšířeným jevem, spekulace se též rozšířily v souvislosti s „humanitárními“ konvoji, což jsou s největší pravděpodobností odvozy starého vybavení ruských zastaralých fabrik.
Ruské vojenské skupiny na Ukrajině působí, nicméně je otázkou, jakého jsou původu. Zda podléhají velení Moskvy a jsou v uniformách ruské armády, či zda se jedná o skupiny, které nelze jednoznačně identifikovat.
Frekventovaně používaný je termín Specnaz- speciálních jednotek velmi rozdílného charakteru, nicméně pod regulérním velením Moskvy, nejsou privátního charakteru.
V Ruské federaci jsou privátní bezpečnostní subjekty zatím zakázané a jsou označované za kriminální skupiny. V létě tohoto roku Liberálně demokratická strana Ruska navrhla zákon o působnosti privátních bezpečnostních firem v severoruském Pskově. Autoři návrhu předkládají vytvoření specializovaných a komerčně založených bezpečnostních organizací, které budou způsobilé bránit národní zájmy v případě, když nebude možné použít regulérní vojenské síly a armádu. Autoři tvrdí: “v situaci, kdy provizorní armáda v Kyjevě aktivně najímá privátní bezpečnostní firmy ze Západu, aby bránily ukrajinské zájmy, je nutné zavedení privátních bezpečnostních skupin v Rusku“.(10)
Zákaz privátních bezpečnostních firem v Rusku zatím trvá a dokonce i v případě olympijských her v Soči byly některé služby zajišťovány privátními bezpečnostními firmami ze Západu. V tomto kontextu je situace totožná s prostředím na Ukrajině. Státní Duma na návrh reagovala s tím, že chystá jeden universální zákon tohoto typu platný pro celou Federaci a regionální aktivity zatím podporovat nehodlá (11). Tento přístup je zcela logický, není možné předpokládat, že by vláda v Moskvě připustila na svém území soukromé aktivity, které nebudou pod přísným centrálním dohledem.
Z toho vyplývá, že Ruská federace je na Ukrajině přítomna jen na bázi oficiálních provládních jednotek nazývaných Specnaz, do kterých se ale za úplatu hojně nechají verbovat i samotní Ukrajinci či původem Moldavané žijící na Ukrajině. Taxa, jež se uvádí, kolísá okolo 600 dolarů denně. Ruský pas je vyhotoven v průběhu několika hodin a dní a jedinou podmínkou, kterou musí naplnit budoucí žoldák ve službách ruské armády je znalost ovládání zastaralých zbraní, zejména Kalašnikovův automat 1947 (Ak 47).
Privátní bezpečnostní firmy původem z Ukrajiny
Kyjevská vláda se snaží o potlačení polovojenských proruských jednotek působících v oblastech jihovýchodní Ukrajiny. Nyní je zásadní otázkou, jak se je snaží potlačit, jakými skupinami, kdo stojí za financováním těchto skupin a také, kde jsou bojovníci, respektive ozbrojenci v rámci polovojenských skupin. Objevují se spekulace, že polovojenským skupinám velí jednotlivci z privátních bezpečnostních firem napojených na bývalého prezidenta Viktora Janukovyče.
V dubnu 2014 podnikla Ukrajinská bezpečnostní služba SBU v Slavjansku akci proti proruským silám. Reportéři později zjistili, že se na místě nachází vůz patřící ukrajinské bezpečnostní službě JAVIR-2000 (12).
S největší pravděpodobností jsou ukrajinské polovojenské skupiny financovány z peněz místních oligarchů, a to zejména z Luhansku a Donbasu, kteří se tím pokouší o sjednání pořádku v konfliktních oblastech a tím sjednat pořádek a bezpečí zejména pro sebe. Je možné, že dochází i k dohodě mezi místními oligarchy a Kyjevem a je tak vytvořen funkční aparát, jak přímo neangažovat ukrajinskou armádu. Výzbroj těchto polovojenských skupin je ale velmi zastaralá, nijak moderní a členové ukrajinských polovojenských skupin se potýkají s katastrofálním nedostatkem zbraní a střeliva.
Ukrajinská armáda sama o sobě je v současné době velmi neefektivní a téměř neakceschopná. Vzhledem k velké rozloze Ukrajiny je pro ukrajinskou armádu více než složité přesunout konvoje k východní hranici s Ruskem, protože s největší pravděpodobností v posledních letech Ukrajina Rusko nepovažovala za svého nepřítele a v tomto kontextu přežívala stále ještě „ vojenská strategie“ z dob studené války.
Dnes má podle zdrojů rusi .org ukrajinská armáda k dispozici 77.000 vojáků, 775 tanků a 51 helikoptér (13). Z tohoto důvodu je nejpravděpodobnější zajištění bezpečnosti z peněz místních oligarchů, které se jeví jako nejefektivnější , nejrychlejší a nejbezpečnější metoda. Spolehnout na samotnou ukrajinskou armádu je bohužel příliš riskantní.
Je nutno uznat, že je velice obtížné hovořit přímo o privátních bezpečnostních firmám původem z Ukrajiny, neboť podle ukrajinského zákonodárství existuje zákon proti banditismu a podle jeho výkladu do tohoto zákona spadá i působnost privátních bezpečnostních firem, které mohou být svoji ne zcela transparentní působností považovány za „bandity.
Podle Ženevské konvence z roku 1977 a na základě článku 47 je „žoldák“ osoba, která: je speciálně zrekrutována za účelem boje v ozbrojeném konfliktu jak v zemi původu, či v zahraničí. Dále se přímo účastní ozbrojeného konfliktu, přičemž jeho hlavní motivací jsou osobní důvody spočívající ve vlastním obohacení a finanční kompenzaci a zároveň nebojuje na straně regulérní armády žádného státu (14).
Vzhledem k tomu, že se v oblasti jihovýchodní Ukrajiny pohybuje mnoho různých polovojenských skupin ukrajinského původu s nejasnou působností a zdroji financování, je velice těžké zhodnotit, zda se jedná právě o „bandity“, radikály, teroristy či žoldáky. Z těchto důvodů se proto s názvem „ukrajinská“ privátní bezpečnostní firma nesetkáme.
ZÁVĚR
V tuto chvíli není možné vyvrátit ani potvrdit oficiální postoje jednotlivých stran konfliktu. Nemůžeme vyvrátit působnost privátních bezpečnostních aktérů ze Spojených států, ani potvrdit působnost privátních bezpečnostních firem z Ruska. Obě strany své působení razantně odmítají po celou dobu konfliktu mlží. Jediné, co lze potvrdit s jistotou, je působnost nahodilých polovojenských skupin ukrajinského původu. Otázkou však zůstává, kdo přesně je platí a v kterých službách působí.
Tím se jen potvrzuje původní hypotéza, že současné prostředí mezinárodních/ globálních vztahů je nesmírně nevyzpytatelné i netransparentní a působnost privátních bezpečnostních aktérů je pro mocnosti a celkově státní aktéry výhodná, neboť se velmi efektivně za působnost takového aktéra mohou schovat a pokračovat tak ve své „tajemné“ politice.
Působnost privátních bezpečnostních firem na Ukrajině je prozatím zahalena pod rouškou netransparentních aktivit zúčastněných aktérů. Dostupné zdroje se velmi liší a získat nestranné informace je velice složité. Do současnosti nebyl publikován článek, který by souhrnně celou problematiku působnosti nestátních bezpečnostních aktérů na Ukrajině mapoval.
Bibliografie
Odkazy v textu:
(1) Bureš Oldřich a kolektiv, Privatizace bezpečnosti, České a zahraniční zkušenosti, Grada, str. 258
(2) //rt.com/news/158212-academi-blackwater-ukraine-military/
(3) //rt.com/op-edge/ukraine-blackwater-mercenaries-russia-794/
(4) Amercian’s Secret Army
(5) Scahill Jeremy: Blackwater: The Rise of the the World’s Most Powerful Mercenary Army, Bookmarque, 2007, ISBN 9781846686528
(6) //www.washingtonpost.com/blogs/checkpoint-washington/post/ex-blackwater-firm-gets-a-name-changeagain/2011/12/12/gIQAXf4YpO_blog.html
(7) //edition.cnn.com/2009/US/08/20/cia.blackwater/index.html?iref=24hours
(8) //edition.cnn.com/2009/US/08/20/cia.blackwater/index.html?iref=24hours
(9) //www.americanthinker.com/blog/2014/03/is_putin_using_private_military_contractors_in_ukraine.html
(10) //rt.com/politics/168904-russia-private-military-companies/
(11) //rt.com/politics/168904-russia-private-military-companies/
(12) //www.armadninoviny.cz/soukrome-bezpecnostni-firmy-organizuji-nepokoje-na-ukrajine.html
(13) www.rusi.org
(14) doplnit Ženevskou konvenci
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatizace bezpečnosti Privatizace bezpečnosti: Role aktérů privátního sektoru v reakcích na současné bezpečnostní hrozby.
PhDr. Radana Makariusová, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií
Metropolitní univerzita Praha
makariusova@mup.cz
Redakce přikládá odkazy na videa z youtube, související s kontraktory:
Psali jsme také:
Rusové osmnáctkrát zvýšili výdaje na zbrojení!
Bývalí členové Blackwater uznáni vinnými z vraždy iráckých civilistů
Vůdce proruských povstalců: obnovíme útok!
Jak vypadá válka na Ukrajině v přímém přenosu?
Raptor: nejmodernější stíhač proti ruským protiletadlovým systémům
OSN: na Ukrajině již bylo zabito nejméně 3660 lidí
Ukrajinská fronta: strany stahují děla a zároveň chystají novou ofenzivu