Putin: "Ankara nám sestřelí bombardér a ještě běží žalovat do Bruselu"

Putin: &quote;Ankara nám sestřelí bombardér a ještě běží žalovat do Bruselu&quote;
Autor: YouTube/screenshot/RT|Popisek: Ruský prezident Vladimir Putin
17 / 12 / 2015, 15:45

Jestli však Turci chtěli sestřelením bombardéru dosáhnout stažení Ruska ze Sýrie, tak ničeho nedosáhli. "Jestli Turci chtěli lízat Američanům jedno místo..., tak nevím, zda postupovali správně," řekl Putin za aplausu publika.

Moskva 17. prosince (ČTK) - "Upřímně řečeno nevím, co ještě říct, když už vše bylo řečeno," žertoval ruský prezident Vladimír Putin v úvodu svého vystoupení před bezmála 1400 domácími a zahraničními novináři. Po tři hodiny odpovídal na desítky otázek, sahajících od světové politiky přes zvyšování penzijního věku a mýtné v Rusku.

Ruský prezident na dnešní tiskové konferenci v Kremlu poprvé přiznal přítomnost Rusů s vojenskými úkoly na východě Ukrajiny, o který od loňského dubna válčí proruští separatisté s jednotkami prozápadní ukrajinské vlády. Ostří svých výpadů ale Putin tentokráte obrátil především proti Ankaře, která si Moskvu znepřátelila minulý měsíc sestřelením ruského bombardéru tureckými stíhačkami u turecko-syrských hranic. Šéf státu také připustil pokračující hospodářské potíže v důsledku klesajících cen ropy na světovém trhu.

"Neříkali jsme, že tam (v Donbasu) nejsou lidé plnící jisté úkoly, mimo jiné ve vojenské oblasti, to ale neznamená, že jsou tam pravidelné jednotky. Uvědomte si rozdíl," řekl ruský prezident v odpovědi na otázku ohledně možné výměny ukrajinské letkyně souzené v Rusku a odsouzeného ukrajinského režiséra za dva zajaté ruské vojáky souzené v Kyjevě.

"Pokud jde o výměnu, tak musí být rovnocenná. Musíme to v klidu posoudit, promluvit si. (...) Je nutné osvobodit zadržované z obou stran," poznamenal.

Až dosud Putin přítomnost ruských vojáků ve východoukrajinském Donbasu popíral a byl ochoten nanejvýš připustit přítomnost ruských dobrovolníků na straně separatistů. Ke vztahům k Ukrajině poznamenal, že Rusko od Nového roku nechystá vůči Kyjevu hospodářské sankce, ale odebere Ukrajině stávající preference, protože dosavadní jednání o důsledcích ukrajinského přidružení k Evropské unii byla bezvýsledná.

Tureckému vedení vyčetl nejen "nepřátelský akt" v podobě sestřelení ruského bombardéru, ale i to, že se Ankara hned obrátila na NATO, aniž by se pokusila incident urovnat s Moskvou. A to prý přesto, že Rusko bylo před incidentem ochotno spolupracovat s Turky i při řešení "citlivých otázek nezapadajících do mezinárodního práva"; ty Putin blíže neupřesnil.

Ostře také napadl působení bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho v Oděse; jde prý o "plivanec do tváře ukrajinského lidu". Ruský prezident si současně pochvaloval zlepšování vztahů s Tbilisi za nového vedení a prohlásil, že Rusko je "připraveno zrušit vízový režim s Gruzií".

Vstřícnost dal najevo i vůči Američanům. "Řeknu teď důležitou věc: vcelku podporujeme iniciativu Spojených států, včetně přípravy rezoluce Rady bezpečnostiOSN o Sýrii," řekl o výsledcích nedávné návštěvy šéfa americké diplomacie Johna Kerryho v Moskvě.

"Vcelku se nám to zamlouvá a myslím, že i syrským úřadům by to mělo vyhovovat. Ve snaze vyřešit konflikt je vždy možný kompromis, ale ústupky musí udělat všichni. Je to iniciativa USA, prezidenta (Baracka) Obamy a svědčí o tom, že USA a Evropa jsou znepokojeny tím, co se děje na Blízkém východě, v Jemenu, v Sýrii, v Iráku. Budeme všestranně napomáhat vyřešení této krize," řekl Putin.

Ruský prezident nicméně potvrdil neměnnost postoje k svému spojenci v Damašku, prezidentu Bašáru Asadovi, jehož odchod - po letech občanské války se čtvrtmilionem obětí a miliony uprchlíků - požaduje syrská opozice a Západ. Podle Putina o svých vládcích musí rozhodovat pouze sami Syřané.

Samým Rusům, kteří po 15 letech Putinova vládnutí zažili pokles reálných příjmů, vzkázal, že vrchol krize je už za nimi a věci se začínají obracet k lepšímu, ačkoliv přiznal, že ruská ekonomika poklesla, inflace vzrostla a ceny ropy dál padají, a tak vláda musí být připravena na všechno.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace