Autor fotografie: Andreas Klamm, flickr (CC BY-SA 2.0)|Popisek: Vladimir Putin
Ruská propaganda má za sebou další propagandistický krok, jenž se moc nepovedl. Respektive povedl, ale jinak, než by Rusko chtělo. Hysterická reakce na možnost dodávek protitankové munice z ochuzeného uranu rozmístěním raket ISKANDER s hlavicemi z obohaceného uranu svědčí o panice v nejvyšším ruském vedení. Boje u Bachmutu a Avdijivky se zadrhly, ztráty tankové techniky narůstají a ochota bojovat za Matičku Rus klesá.
Rusko se odvolává na šíření jaderných zbraní a technologií Západem, ale i absolutní laik pozná rozdíl. Írán byl mnohokrát bombardován za snahu vyrobit jadernou zbraň a k tomu potřeboval speciální centrifugy k výrobě obohaceného uranu. A výroba a iniciace jaderné zbraně jako takové je technologicky velmi náročný proces.
Ochuzený uran (anglicky depleted uranium, zkratka DU) je odpadní produkt přípravy paliva pro jaderné elektrárny.
Přírodní uran se skládá ze tří izotopů – uranu U238 (s 238 neutrony v jádře, U238, hmotnostní podíl 98,28 %), U235 (hmotnostní podíl 0,72 %) a U234 (hmotnostní podíl 0,0056 %). Při zpracování uranové rudy na palivo pro jaderné reaktory se získává ochuzený uran, ve kterém je vyšší koncentrace U235, a jako odpadní produkt vzniká právě ochuzený uran s nižší koncentrací U235. Konkrétně ochuzený uran obsahuje 99,8 % U238, 0,2 % U235 a 0,001 U234. Radioaktivita takto získaného ochuzeného uranu dosahuje asi 60 % radioaktivity přírodního uranu. Měrná hmotnost ochuzeného uranu je asi 19 tun na metr krychlový – je tedy asi 19krát těžší než voda a 1,7krát těžší než olovo. Ve vojenské oblasti slouží poněkud paradoxně jak pro výrobu pancířů tanků, tak pro zvyšování průraznosti střel určených právě k prorážení tankových pancířů. DU využívají podle BBC armády následujících států: USA, Velké Británie, Francie, Ruska, Ukrajiny, Turecka, Izraele, Pákistánu, Číny, Saúdské Arábie a Řecka.
Obohacený uran je uran, ve kterém byl zvýšen podíl izotopu U 235 nad jeho přirozený podíl 0,71 %. Mírně obohacený uran s podílem izotopu U235 obvykle 3–5 % se využívá ve většině jaderných elektráren (s tlakovodními a varnými reaktory). Kolem 60 % U235 se může nacházet v jaderných ponorkách. Vysoce obohacený uran (nad 85 %) má zejména vojenské využití pro konstrukci jaderných zbraní. Při jeho technologicky vysoce náročné výrobě (obohacování uranu) vzniká také ochuzený uran. Vysoce obohacený uran se také používá v reaktorech jaderných ponorek a letadlových lodí – což umožňuje až desítky let chodu reaktoru bez výměny paliva.
Rusko, které samo používá protitankovou munici z ochuzeného uranu, a pravděpodobně ji použilo i na Ukrajině, zásobuje municí i separatisty v Doněcku a Luhansku. Armády těchto separatistických enkláv jsou vyzbrojeny i tanky, obvykle získaných v bojích s ukrajinskou armádou. A munici pro ně jim může dodat jen Rusko. Wagnerova skupina jsou žoldáci cvičení pro boj v Africe, tedy disponují ručními zbraněmi, protitankovými a protivzdušnými střelami.
Též jsou nejasnosti, kdo bude systémy ISKANDER a jaderné hlavice kontrolovat. Rusko tvrdí, že jaderné zbraně budou pod jeho kontrolou, Bělorusko prohlašuje, že má dodané systémy pod kontrolou. Nejistotu vyvolávají též fotografie z Běloruska s Iskandery s odpalovacími kontejnery pro střely s plochou dráhou letu R-500. Ale i u nich je uváděn dostřel 500 km, nikoliv více než 2000 km, jak uvádí na svém webu ukrajinská agentura Defense Express.
Rozmístění taktických systémů ISKANDER v Bělorusku je jednoznačnou hrozbou pro pobaltské státy, část Finska a Švédska a značnou část území Polska. Dostřel raket je 500 km, ale jsou umístěny na přepravním kolovém podvozku s vysokou mobilitou a jeden takovýto přepravník veze dvě střely. Hlavní nebezpečí, krom jaderné výzbroje, tvoří právě mobilita systému a možnost jeho snadného ukrytí nebo přesunutí do oblastí v blízkosti státní hranice. Vzdálenost Minsk – Varšava je 475 km, tedy v rámci dostřelu, příhraniční Grodno je 490 km od Poznaně, Brest nad Bugem – Vratislav je 481 km, v dosahu je i Ostrava vzdálená 461 km nebo Žilina 478 km či Košice vzdálené 417 km. Jak velké území Ukrajiny je možné zasáhnout není potřeba rozebírat, ale Kyjev nebo Lvov jsou též v dostřelu.
Tento silový akt v podstatě má zastrašit NATO od další podpory Ukrajiny, což svědčí o vyčerpání ruských zdrojů ale i schopnosti takticky či strategicky dosáhnout na Ukrajině svých cílů. Tedy čím dál tím více se jeví jako pravděpodobná varianta zamrzlého konfliktu, protože Rusko neustoupí, separatisté se nevzdají a Ukrajina své území jen tak nepřenechá.
Zdroj: enviweb.cz, reuters.com, aljazeera.com