Putinovi neonacisté. Vůdce jeho soukromé armády je obdivovatelem Hitlera

Putinovi neonacisté. Vůdce jeho soukromé armády je obdivovatelem Hitlera
Autor: Pixabay|Popisek: Vladimir Putin
22 / 05 / 2022, 12:00

Vladimir Putin rád a často poukazuje na to, že na Ukrajině vládne nacistická klika v čele s Volodymyrem Zelenským. Opak je však pravdou, protože je to právě ruská neonacistická scéna, která je viditelná.

Putin se vymezuje proti ukrajinské politické reprezentaci tím, že ji označuje en bloc za nacistickou, aniž by k podpoře svého tvrzení doložil nějaké relevantní a konkrétní důkazy. Realita je však trochu někde jinde. Ukrajinská krajní pravice je v zemi zanedbatelnou politickou silou. V roce 2019 v parlamentních volbách získala ukrajinská krajní pravice jen 2% hlasů.

Je pravda, že před několika lety došlo k určitému vzestupu krajně pravicových stran, ale k tomu existovaly objektivní důvody. Mezi nimi byly nejčastěji nespokojenost s ekonomickou situací a velkou mírou korupce v zemi. I přesto, že na Ukrajině opravdu nevládnou nacisté, ani nemohou, protože jejich politické pozice jsou marginální, jak Putin lživě sděluje Rusům skrze svou propagandistickou mašinérii, pro kremelskou ,,věrchušku" je z propagandistických důvodů klíčové toto stanovisko zastávat. 

Ruský prezident odkazuje také přitom zejména na pluk Azov, v němž se sice sešli příznivci krajní pravice, nicméně v něm působí také veteráni ukrajinské armády i zahraniční bojovníci. Podle existence jednoho kontrovernzího pluku se však nedá označit země za nacistickou.

V tomto ohledu je opak znovu pravdou. Putinova Wagnerova armáda, paramilitární organizace, která se dopouští až neuvěřitelných zvěrstev, má v čele člověka - Dmitrije Utkina - který má sám vytetovány na krku výložky SS a také říšskou orlici na hrudi. 

Samozřejmě se taktně mlčí o ruské neonacistické scéně, která existuje již od 90. let, kdy Putin nebyl u moci. A její základna je poměrně široká, výrazná, navíc má řadu sympatizantů nejen mezi příslušníky bezpečnostních složek, ale také státními úředníky. Podle údajů Amnesty International z roku 2008 bylo v Rusku aktivních necelých 90 tisíc neonacistů, v zemi navíc má působit až čtyři desítky neonacistických organizací. Jedním z nejviditelnějších představitelů ruské neonacistické scény byl v posledních letech bezpochyby Dmitrij Děmuškin.

V této souvislosti nelze nezmínit Kirilla Kolčina, který tvořil součást ruského diplomatického personálu při stálé misi při OSN, který se vyfotil, jak hajluje či polepil ulice New Yorku nacistickými znaky. Pokud tedy Putin poukazuje na nárůst neonacistických tendencí na Ukrajině, sám by si měl zamést před vlastním prahem. 

Nejenže jsou neonacistické skupiny v Rusku aktivní, některé vystupují proti Putinově režimu, jiné jej zas podporují, ale společným znakem je dopouštění se závažné trestné činnosti. Například Ruské národní socialistické straně, kterou tvoří i bývalí policisté, jsou přisuzovány rasově motivované vraždy neruského obyvatelstva. V již zmiňovaném roce 2008 se obětí rasisticky motivovaných útoků ze strany neonacistů v Rusku stalo 96 lidí, a to není rozhodně málo.

Výše jmenované je z historického pohledu skutečně paradoxní, protože hlavním soupeřem ve druhé světové válce byl právě hitlerovský nacismus a Rusko je velmi citlivé na to, když se bagatelizují či znehodnocují činy Rudé armády během nejstrašlivějšího ozbrojeného konfliktu v dějinách lidstva.

Ruská neonacistická scéna je tedy rozhodně viditelná, to už ruská propaganda přirozeně zmiňovat nemůže. I když se Putin vůči neonacismu vymezuje, ,,pěstuje" si tuto scénu vlastně sám, když tak rád a často vyzývá k vypjatému nacionalismu, od něhož to už není daleko k neonacismu. Ukrajina tedy není rozhodně semeništem neonacismu, jak na denní bázi hlásá putinovská propaganda, tento problém hledejme v současné době hlavně v Rusku.

Zdroj: The Converation

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace