Radní Krejcar přiznává manipulaci s osobními spisy zaměstnanců Energetického regulačního úřadu

Radní Krejcar přiznává manipulaci s osobními spisy zaměstnanců Energetického regulačního úřadu
21 / 03 / 2018, 18:30


Rostislav Krejcar, radní Energetického regulačního úřadu, včera zareagoval na články Security magazínu, které informovaly o úniku informací z osobních spisů zaměstnanců tohoto úřadu. Interně rozeslal zaměstnancům ERÚ fiktivní rozhovor se svojí osobou, z něhož vyplývá, že přístup k osobním spisům skutečně měl. Zmiňuje, že probíhala namátková kontrola, přesto z textu vyplývá, že měl přístup k informacím všech zaměstnanců. V důsledku přiznává, že k manipulaci s osobními údaji skutečně došlo.


ostislav Krejcar se včera vymezil vůči kritickým článkům Security magazínu, který v tomto roce poukázal na některé podivnosti jeho fungování na Energetickém regulačním úřadě. V emailu, který včera i přes nesouhlas ostatních členů Rady a předsedy Rady rozeslal všem zaměstnancům tohoto úřadu, a jehož znění má Security magazín k dispozici, Krejcar obhajuje svoje předchozí nestandardní kroky.

Celý rozhovor je plný zavádějících informací a nepřesností a zejména špatného právního výkladu. Zřejmě proto se od něj ostatní členové Rady okamžitě distancovali. Nejvíce zarážející částí rozhovoru je obhajoba Krejcarových kroků při zabrání osobních spisů zaměstnanců úřadu.

psali jsme: Masivní únik osobních údajů z Energetického regulačního úřadu

Na jedné straně Krejcar uvádí, že ho nezajímaly spisy všech zaměstnanců, ale kontrola probíhala namátkově. Následně však uvádí, že objevil závady v odměňování zaměstnanců v minulosti, kdy odměňování nemělo probíhat transparentně a „část zaměstnanců měla být odměňována neadekvátně při porovnání se všemi ostatními zaměstnanci“, což bylo podle Krejcara špatně. Krejcar sám se tak přiznává k tomu, že nakládal s osobními údaji všech zaměstnanců ERÚ, když minimálně porovnával výši jejich platů, a ještě k tomu za období, kdy ani nebyl ve funkci, a nemůže tak posoudit, kdo odvedl jakou práci.

Krejcar se v rozhovoru mimo jiné zabývá i tomu, jak se k osobním spisům dostal. Podle jeho názoru byl k tomu zcela oprávněn. Potřebu provedení kontroly odůvodňuje organizačními změnami v prvním pololetí roku 2017, tedy před svým jmenováním do Energetického regulačního úřadu. Důvod je to přinejmenším podivný, když je organizace prováděna vládou schválenou systemizací.

Nejprve si vyžádal osobní spis jednoho sekčního ředitele, a to bez jeho souhlasu. Zde je vhodné podotknout, že uvedený ředitel nebyl podřízeným Krejcara v rámci resortního uspořádání ERÚ, jak s ním přišla Rada v průběhu loňského roku. Spis si Krejcar vyžádal bez souhlasu ostatních radních. Až na základě tohoto spisu měl Krejcar údajně zjistit, že jsou netransparentně vedeny osobní spisy, z čeho konkrétně Krejcar neuvádí.

Poté mělo dojít (údajně na základě souhlasu Rady – zde by bylo žádoucí, aby Rada sama odhalila řádně přijaté a číslované usnesení, kterým k tomu došlo) k přebrání spisů Krejcarem a jejich studování osobami k tomu Krejcarem určenými.

Podle Krejcara k žádnému úniku osobních údajů nedošlo. Jak si ale vysvětlit, že s osobními údaji včetně otázek spojených s odměňováním zaměstnanců měly přístup osoby, o jejichž řádném pověření pochybuje i Úřad pro ochranu osobních údajů? Rostislav Krejcar není služebním orgánem, tím je Rada Energetického regulačního úřadu jako celek. Zároveň ani neměl usnesení Rady, kterým by na něj byla převedena pravomoc služebního orgánu. A přitom si sjednal přístup ke spisům zaměstnanců, kteří nebyli v jeho podřízenosti.

psali jsme: Rostislav Krejcar (ERÚ): Soláry stačilo připojit, nemusely vyrábět

Tyto otázky nyní prověřuje Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten bude také rozhodovat o tom, kdo byl za nezákonný postup odpovědný, stejně jako o výši pokuty za případné porušení. Je otázkou, jak se k výsledkům kontroly postaví Ministerstvo průmyslu a obchodu, které může navrhnout odvolání člena Rady Energetického regulačního úřadu.

Celý rozhovor je natolik zavádějící, že se jeho rozboru budeme věnovat i v některém z dalších článků.

Nepřehlédněte na Security magazínu: Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

 

Autor: JUDr. Veronika Petrová

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace