Reálné příklady kybernetického vedení války

 

 V roce 1998 Spojené státy hackerským útokem napadly srbský systém protivzdušné obrany a umožnily tak bezpečný letecký útok na srbské strategické cíle.

V roce 2007 dostalo Estonsko varování v podobě botnetu, který vyřadil z provozu okolo jednoho milionu počítačů ve vládních službách, byznys sféře a médiích. Útok byl vyvolán původně banální diplomatickou roztržkou mezi Estonskem a Ruskou federací. Ve stejném roce se také nikdy nevystopovaná cizozemská skupina nabourala do sítí amerických tajných služeb a vojenských agentur a postahovala odtud několik terabytů informací.

V roce 2008 se v umění kybernetického boje opět vyznamenali zejména Rusové. Během vojenské roztržky mezi Jižní Osetií a Gruzií byly některé gruzínské vládní internetové prezentace blokovány pro přístup ze zahraničí. Rusové tehdy využili svoji převahu v síťové infrastruktuře a směrovali provoz přes své síťové bloky. A mimochodem, celý incident je zajímavý také tím, že se jedná ze strany Ruska o hrubé porušení síťové neutrality.

V roce 2009 kybernetická špionážní síť „GhostNet“ ukradla důvěrná data z vládních a korporátních sítí v přibližně 100 zemích celého světa. Síť měla původ v Číně, ta se ale samozřejmě nikdy k jejímu provozu nepřiznala.

Rok 2010 se zapsall zejména díky výše zmiňovanému americkému „špionážnímu” červu Stuxnet. Ten byl odhalen poté, co úspěšně infikoval zejména kontrolní systémy (SCADA) v atomových elektrárnách na blízkém Východě. Na červu bylo zajímavé hlavně to, že využíval sérii zranitelností, které se v napadených systémech bez povšimnutí nacházely řadu let.

V květnu 2012 vystřídal Stuxnet na pomyslném piedestalu slávy špionážní virus Flame. Ten se vyznačuje tím, že posílá odcizená data jednomu ze svých řídicích serverů (C&C). Virus byl aktivně využíván jako kybernetická zbraň zacílená na instituce v několika zemích. Flame byl odhalen de facto náhodou odborníky z Kaspersky Lab během vyšetřování provedeného na popud Mezinárodní komunikační unie.

Loňský rok se vstoupí do dějin jako rok kybernetické špionáže, a to zejména díky Edwardu Snowdenovi a jím odhalené sérii praktik americké bezpečnostní služby NSA. Snowdenův případ ale upozornil také na to, jak i v institucích, které mají bezpečnost v popisu práce, selhávají interní procesy a předpisy. Ukázkovým příkladem kybernetického válčení pak byly akce skupiny Syrská elektronická armáda, která podporuje režim Bašára Asada. Kvůli jejím hackerským aktivitám umírali loni lidé, kolabovala některá světová média a padaly technologické burzy.