foto: Pixabay/Ilustrační foto
Od září 2015 si ostatní země unie z Řecka vzaly jen asi 3500 z dohodnutých 65.000 uprchlíků. Balkánská cesta je navždy uzavřena.
Berlín (ČTK) - V Řecku je připraveno 7000 běženců na to, aby si je okamžitě vzaly další země Evropské unie, řekl německému deníku Die Welt řecký ministr pro evropské záležitosti Nikos Xydakis. Většina zemí osmadvacítky pro to ale dělá jen velmi málo, míní. K povinnému přerozdělování uprchlíků, s nímž nesouhlasila, se vlažně staví mimo jiné Česká republika.
V Řecku se ztratili uprchlíci s "umístěnkami" do ČR
"Většina zemí EU si od nás bere příliš málo uprchlíků, některé země ani neodpovídají na naše žádosti," uvedl Xydakis. V tuto chvíli jsou přitom podle něj na okamžitý přesun připraveny tisíce běženců, u nichž byly splněny veškeré formality. V zemi je nyní podle ministra na 60.000 běženců, což je podle něj na hranici toho, co Řecko zvládne.
Například Česko by mělo na základě povinných kvót i dobrovolného závazku do konce roku 2017 přijmout 2691 lidí z Řecka a z Itálie, tedy ze zemí, které výrazně zasáhla migrační krize. Na konci srpna přitom bylo v ČR na základě kvót pouhých 12 běženců z těchto středomořských států. Další Česko ani neprověřuje, uvedlo tehdy české ministerstvo vnitra.
Za nepokoje v uprchlických táborech v Řecku podle Xydakise můžou zčásti i další evropské státy. "Požáry a nepokoje v některých uprchlických táborech a na ostrovech jsou svým způsobem také následek nedostatečného přerozdělování uprchlíků do všech členských zemí (EU) a chybějící podpory ze strany těchto států," poznamenal řecký ministr.
Řecko není schopno kontrolovat hranice
Řecko přiznalo neschopnost chránit hranice a požádalo o nasazení jednotek Frontexu, které by měly sledovat řecko-makedonskou hranici, napsal server ceska-justice.cz, který současně upozorňuje na vznik nové protiuprchlické koalice Maďarska a Rakouska. Nasazení Frontexu na hranicích balkánských států totiž znamená vyloučení Řecka ze schengenského prostoru, napsali ještě v sobotu někteří pozorovatelé. Řecko ovšem nezůstane izolované: Angela Merkelová prohlásila, že Německo vezme každý měsíc 500 žadatelů o azyl z Řecka.
Rakouský kancléř Christian Kern do Vídně v sobotu sezval předsedy vlád deseti zemí Balkánu, Řecka, Rakouska a Německa. Jednalo se o summit k uzavření Balkánské stezky, jehož jediným účelem byla dohoda o úplném zastavení nelegálních přistěhovalců na cestě do střední Evropy. Proto se jednání konalo pod pracovním názvem „konec kultury vítání nelegálních přistěhovalců“. A v sobotu v půl dvanácté na místo přijela i Angela Merkelová, pět minut po ní maďarský premiér Viktor Orbán a řecký premiér Alexis Tsipras a už ve dvanáct hodin ohlásil za EU přizvaný předseda evropské rady Donald Tusk, že Balkánská stezka se uzavírá navždy. „Musíme politicky i prakticky zajistit, aby Balkánská stezka byla nastálo uzavřena pro nelegální migraci,“ řekl Tusk v poledne.
Dohoda s Tureckem je "efektivní", tvrdí EU
Dohoda EU s Tureckem platí od 20. března a měla za cíl zastavit migraci do Evropy po takzvané balkánské trase. Evropská komise dnes uvedla, že od června se denně z Turecka do Řecka přes moře dostává jen 85 lidí, zatímco loni v říjnu to bylo až 7000 denně. Pokračují také návraty z Řecka do Turecka, celkem takto bylo přepraveno zpět 578 migrantů.
Mezi skoro 600 stovkami vrácených migrantů po vstupu dohody v platnost bylo ale Syřanů jen 53; především se jednalo o lidi z Pakistánu, Afghánistánu, Bangladéše a Íránu, ale také o menší počty občanů Iráku, Konga, Alžíru, Maroka, Nepálu, Somálska a dalších zemí. Unie už ovšem od Turecka převzala 1614 syrských občanů, vybraných ve spolupráci EU, členských zemí, unijní azylové agentury, Organizace pro uprchlíky OSN a turecké strany.
Tagy