Ředitel VTÚ: „Chci udržet nastavený trend státního podniku“

ROZHOVOR s ředitelem Vojenského technického ústavu Jiřím Protivou.

VTÚ se rodil poměrně těžce, protože není jednoduché založit nový funkční státní podnik. Můžete něco říci ke zrodu VTÚ?

Problematika státních podniků obecně není žádnou novinkou. Státní podniky zde existovaly již v minulosti, ten náš je tím nejnovějším, který se zrodil v působnosti rezortu obrany. VTÚ vznikl na základě usnesení vlády v polovině roku 2012, fakticky ale fungujeme od 1. 1. 2013. Z dřívějších vojenských opravárenských podniků se vyčlenily výzkumné a vývojové kapacity a ty se vtělily do tří odštěpných závodů VTÚ.

Ptám se na to z toho důvodu, že Váš předchůdce řekl v jednom rozhovoru (časopis A Report), že začátek existence VTÚ bylo ,,extrémně hektické období" a že před samotným rozjezdem VTÚ se musela řešit ,,neskutečná agenda". Souhlasíte s tím?

Hektické období to bylo z toho důvodu, že kroků souvisejících s naplněním legislativy bylo opravdu mnoho. Navíc, když vzniká státní podnik převzetím odštěpných závodů fungujících podle pravidel svých mateřských podniků, tak je proces unifikace v rámci nového státního podniku náročný. Každý odštěpný závod byl nadto v jiném regionu a měl jiné portfolio. Takže toto všechno sladit a dostát všem zákonným pravidlům i co se týče například přebírání zaměstnanců, tak to vše vyžadovalo poměrně velké nasazení v krátkém čase. Troufnu si ale říci, že k 1. 1. 2013 se všechny základní kroky zvládly.

Pane řediteli, můžete stručně přiblížit našim čtenářům, čím se VTÚ a jeho tři odštěpné závody vlastně zabývají?

Tři odštěpné závody jsou specifické svým portfoliem - výzkum, vývoj, inovace a zkušebnictví. VTÚ letectva a protivzdušné obrany v Praze - Kbelích se zaměřuje především na automatizované systémy velení a řízení, které dodáváme zejména pro Armádu ČR, nebo řízení letového provozu.

Dále se jedná o problematiku bezpilotní platformy, komunikačních a informačních systémů, inženýrsko – leteckého a letištního provozního zabezpečení. Do oblasti působnosti VTÚ pozemního vojska ve Vyškově patří speciální nástavby na kolová či pásová vozidla, mobilní prostředky pro hydrometeorologickou a geografickou službu, polní zdroje elektrické energie či rozvodné a osvětlovací soupravy. Velmi žádané jsou i mobilní stožáry nebo přepravní biobox pro přepravu smrtelně nakažených osob, který dodáváme do zdravotnických záchranných služeb krajů ČR.

VTÚ pozemního vojska se specializuje také na polní nemocnice, respektive polní zdravotnická kontejnerová pracoviště. Slavičínský VTÚ výzbroje a munice je úzce spojen s vývojem munice, zbraní a průzkumných monitorovacích systémů. Tento závod disponuje také zkušební střelnicí v Bzenci, kde testujeme jednotlivé výstupy naší vědecké činnosti. Rovněž ji nabízíme k využití složkám IZS za účelem speciálního výcviku nebo soukromým subjektům.

Samostatnou kapitolou naší činnosti jsou široké možnosti v oblasti zkušebnictví, počínaje padákovou zkušebnou a konče zkušebnou elektromagnetické kompatibility. Z pohledu činnosti státního podniku jsme připraveni předkládat dílčí návrhy řešení související s aktuálními bezpečnostními a zdravotními riziky.

Další samostatnou kapitolou je organizační struktura. Roste v současné době dál, nebo jste v tuto chvíli personálně saturováni? Kolik má VTÚ zaměstnanců?

Rámcově máme zhruba 300 zaměstnanců, což jsou kmenoví zaměstnanci, nicméně využíváme i jiné formy zaměstnaneckých poměrů, jako jsou DPP či DPČ pro externisty. Tím jsme do jisté míry flexibilní, protože můžeme reagovat na operativní potřeby při projektech, které získáváme k realizaci. Ročně realizujeme přibližně 200 projektů.

Vojenský technický ústav zahájil provoz unikátní technologie pro zkoušky seismické způsobilosti

Je Vaším výhradním odběratelem pouze Armáda ČR, nebo realizujete projekty pro jiné instituce, popřípadě zahraniční odběratele?

VTÚ založilo ministerstvo obrany. Ze zakládací listiny VTÚ vyplývá, že schopnosti podniku nejsou předurčeny pouze pro rezort obrany, ale i pro další ozbrojené a bezpečnostní složky státu, jako jsou například Policie ČR, Celní správa ČR, Hasičský záchranný sbor ČR, Vězeňská služba apod.

Jak probíhá spolupráce mezi VTÚ a ministerstvem obrany? Vím, že zpočátku nebyla úplně ideální, hlavně co se týkalo komunikace.

Po mém nástupu do funkce ředitele VTÚ byla otázka komunikace jednou z priorit. Jednak aby se obecně zlepšily dosavadní vztahy s ministerstvem obrany, a dále, abychom prezentovali unikátní portfolio a schopnosti, kterými VTÚ disponuje. Myslím si, že komunikace se od té doby velmi zlepšila, což se mimo jiné promítá i do vnímání a kreditu státního podniku. Činíme maximum, abychom byli nejen vůči ministerstvu obrany, ale i našim dalším zákazníkům transparentní a otevření.

Jak je zajištěna provázanost mezi třemi odštěpnými závody VTÚ, co se například týká jednotlivých kompetencí? Každý odštěpný závod má totiž svého ředitele.

Každý ředitel odštěpného závodu zodpovídá za realizaci svěřených projektů. Jednotliví ředitelé jsou mi zodpovědní za to, že činnost každého odštěpného závodu je v souladu s nastavenými pravidly a se záměry, které určuji v rámci celkového chodu státního podniku. Z úrovně ředitele VTÚ koordinuji činnost podniku tak, aby byla zajištěna efektivní provázanost mezi ředitelstvím a odštěpnými závody a zejména pak mezi odštěpnými závody navzájem.

Zasahuje ministerstvo obrany nějakým způsobem, např. metodicky či personálně, do činnosti VTÚ, či je jeho řízení plně ve vaší kompetenci?

Státní podnik je z podstaty věci samozřejmě úzce navázán na zakladatelský resort, který si ho za účelem strategických dodávek a služeb založil. Mezi státním podnikem a zakladatelem existují určitá pravidla, která musí být z pohledu legislativy respektována. Ministerstvo obrany prostřednictvím dozorčí rady vykonává kontrolní a schvalovací funkce, související s činností VTÚ. Jako příklad uvedu problematiku nakládání s nemovitým majetkem. Co se týče realizace projektů samých, zde se státní podnik chová jako běžný podnikatelský subjekt.

Před dvěma lety ČR řešila „muniční krizi", kdy došlo k výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Myslíte si, že bylo možné celé situaci předejít?

Úvodem bych podotkl, že výbuchy skladů se netýkaly samotné činnosti VTÚ, ale jednoho ze subjektů, které tam měly některé skladovací objekty pronajaté. Každá firma, která vyrábí munici, musí striktně dodržet zákonná pravidla. Faktem je, že se takováto mimořádná událost obecně může stát, zvlášť když může dojít u této specifické činnosti k selhání lidského faktoru.

Domníváte se, že je vhodné, aby státník podnik, tedy VTÚ, pronajímal tyto sklady soukromým subjektům, když hrozí bezpečnostní riziko?

Naším záměrem do budoucna je udržet si schopnosti v oblasti výzkumu a vývoje munice a muničních systémů. Za tímto účelem deklarujeme potřebu zachování nezbytně nutného zázemí. Nad rámec tohoto zázemí je pro nás prostor muničních skladů nadbytečný.

V jaké ekonomické kondici se nachází VTÚ dnes? V roce 2014 byla ztráta podniku zhruba 30 milionů korun.

V roce 2014 zaznamenal VTÚ velký hospodářský propad, což samozřejmě ovlivnilo chod státního podniku. Když jsem ústav v lednu 2015 přebíral, tak to vypadalo, že se bude muset hromadně propouštět, k čemuž jsem nechtěl přikročit. Pokud by se propouštělo, tak s těmi lidmi odchází velmi odborné know-how, které by se jen těžko nahrazovalo. První čtvrtletí roku 2015 bylo pro nás tzv. “obdobím šance”, kdy jsme z pohledu obchodního plánu dělali maximum pro eliminaci negativních dopadů. To se nám podařilo a došlo k pomyslnému restartu VTÚ.

Máte ve střednědobém horizontu nějaký cíl či priority, jichž byste chtěl jako ředitel dosáhnout?

Určitě je to ekonomická stabilizace státního podniku, a to ne v horizontu řekněme jednoho či dvou let, ale obecně do budoucna, a udržení zaměstnanosti s odpovídajícím odborným know-how.

Jako další prioritu bych uvedl udržení dobrého jména podniku. Mým cílem je také, aby i jiné bezpečnostní a ozbrojené složky státu získaly možnost VTÚ v širší rovině využívat.

VTÚ konstruuje vlastní bezpilotní prostředky, které byly použity například při mezinárodním cvičení Baltic Zenith v roce 2016. Jaké máte další plány s těmito UAV? Spolupracujete s partnerskými organizacemi jako VTÚ i v zahraničí?

Bezpilotní platforma, která je ve VTÚ dlouhodobě rozvíjena, reaguje na trendy u nás i ve světě. Drony využíváme k nejrůznějším účelům. První jejich ostré nasazení bylo právě při událostech ve Vrběticích, když pomáhaly pyrotechnické službě Policie ČR. Nedávno jsme dodali dva bezpilotní prostředky pro účely operačního nasazení Policii Středočeského kraje.

Dále se zabýváme tzv. antidronovým systémem, to znamená detekcí a eliminací nepřátelských dronů, například v zakázaném vzdušném prostoru. Spolupracujeme s dceřinou společností Metrostavu na využití bezpilotních prostředků v rámci geografických služeb, měření, rekognoskaci terénu apod.

Za úspěch považuji navázání dlouhodobě spolupráce s ozbrojenými silami pobaltských republik při bojových střelbách protiletadlových raketových jednotek nad Baltským mořem.

Tagy