Včerejší Reportéři ČT přinesli již třetí reportáž o vývozu zbraní českého původu – houfnic DANA a raketometů RM-70 – do Ázerbájdžánu. Tento kavkazský stát je již čtvrtstoletí ve válečném konfliktu se sousední Arménií, která okupuje v rozporu s rezolucemi OSN téměř 20 procent jeho území.
Po stránce skutkových zjištění reportáž nic nového nepřinesla: Reportáž mapuje cestu houfnic DANA a raketometů RM-70 ze Střední Evropy přes Izrael do Ázerbájdžánu. Z hlediska novinářské etiky je zajímavé, že prostor k rozsáhlému vyjádření dostal arménský velvyslanec, zatímco jeho ázerbájdžánský protějšek tuto možnost nedostal. Reportáž tak byla významná zejména tím, co autor David Macháček buď účelově, nebo z neznalosti vynechal.
psali jsme: Z modernizace českých houfnic Dana nakonec sejde. Ministerstvo obrany zrušilo miliardovou zakázku
Klíčovou skutečností, se kterou se Reportéři ČT vypořádávají jedinou větou, je, zda Ázerbájdžán je či není pod mezinárodním embargem. Dle renomované švédské nevládky SIPRI, která se specializuje na obchod se zbraněmi, žádné oficiální a povinné embargo OSN, NATO či EU na vývoz zbraní do Ázerbájdžánu v platnosti není.
Jak je to s embargem doopravdy?
Na stránkách SIPRI se píše doslova:
V červenci 1993 v reakci na ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o oblast Náhorního Karabachu a v návaznosti na žádost OBSE z roku 1992 o implementaci dobrovolného zbrojního embarga Spojené národy schválily rezoluci Rady bezpečnosti 853. Tato rezoluce vyzývá státy, aby se zdržely dodávek jakýchkoliv zbraní či munice, které by mohly vést k prohloubení konfliktu nebo pokračující okupaci území.
Přestože neexistuje ani rezoluce RB OSN, ani jiný dokument OSN, který by vyjasnil, že embargo již není platné, od roku 2002 Rada bezpečnosti OSN už neuvádí, že se aktivně zabývá tímto tématem. Vzhledem k tomu se od roku 2002 pokládá nepovinné embargo OSN za již neaktivní (no longer active).
//www.sipri.org/databases/embargoes/un_arms_embargoes/nagorno-karabakh-azerbaijan-non-mandatory/non-mandatory-un-arms-embargo-on-nagorno-karabakh-azerbaijan
Dlužno dodat, že řada států OBSE, a to včetně členů NATO a EU, do Ázerbájdžánu vojenský materiál v posledním čtvrtstoletí dodala. Největším narušitelem embarga OBSE je zároveň největším členem OBSE. Jedná se, jak jinak, o Ruskou federaci, která dodává zbraně oběma stranám: Ázerbájdžáncům na čistě komerční bázi, Arménům, kteří jsou na tom ekonomicky výrazně hůře, na dluh. Ruská oficiální místa se nijak netají záměrem udržovat mezi oběma stranami vojenskou rovnováhu.
Z hlediska mezinárodního práva a podle rezolucí OSN to ale ,,fifty fifty" není: Napadeným státem, jehož území je okupováno, je Ázerbájdžán. Okupovaným územím Ázerbájdžánu není jen Náhorní Karabach, ze kterého většinoví Arménci za války v 90. letech vyhnali menšinové Azery, ale i sousedící ázerbájdžánské okresy, které jsou důležité pro obranyschopnost jádrového území Náhorního Karabachu.
Všimněte si ve výše citované rezoluci RB OSN č. 853 spojení „dodávek zbraní a munice, které by mohly vést k prohlubování konfliktu nebo pokračující okupaci území“. Vzhledem k tomu, že okupované je území Ázerbájdžánu, jsou rezoluce a tedy i zbrojní embargo v této části namířeny proti Arménii jako okupantovi. Ázerbájdžán je z hlediska mezinárodního práva napadeným státem s právem na sebeobranu.
psali jsme: Nafouknutá mediální bublina ohledně zákazu vývozu českých zbraní do Ázerbájdžánu. Žádné závazné embargo neexistuje, potvrdila Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR
Existuje tedy nějaké platné zbrojní embargo na Ázerbájdžán nebo není? Čtenáři doporučujeme, aby si prostudoval více zdrojů a pak zaujal vlastní názor. Rozhodně by neměl spoléhat na Reportéry ČT, kteří kardinální otázku řeší jednou větou.
Naslouchej oběma stranám...
Základní pravidlo objektivní žurnalistiky, které by zejména mělo platit v investigativním pořadu veřejnoprávní televize je: Naslouchej i druhé straně (Audiatur et altera pars). Tohle pravidlo reportér zásadně porušil, když poskytl rozsáhlý prostor pro vyjádření arménskému velvyslanci. Ten logicky zastával stanovisko, že Ázerbájdžán obdržel zásilku zbraní, kterou kvůli embargu obdržet neměl. Že sama Arménie by měla být vázána stejným embargem a přitom je příjemcem zbraní z Ruska, a tom cudně pomlčel. Ázerbájdžánská strana nedostala možnost říci ani slovo.
Reportér pořadu, který je postavený na agresivních otázkách, nechal oficiálního představitele jedné strany válečného konfliktu pronášet stanovisko bez jakékoliv oponentury. Pokud přijmeme myšlenku, že v oblasti platí zbrojní embargo, a nestaráme se, kdo je v konfliktu agresor a kdo napadený, pak by na tom měly být obě strany stejně. Obě jsou vázány stejným embargem. Potom by měl objektivní reportér položit některou z následujících otázek: Dovážejí se zbraně i do Arménie? Kdo je tam dováží? Je i tento dovozce členem OBSE? Cítí se Arménie být vázána stejným embargem, jaké má platit pro Ázerbájdžán?
Reportéři ČT jako aktéři informační války
Mezi Arménií a Ázerbájdžánem zuří otevřená informační válka, ve které se Arménci ukazují být schopnější stranou. Pořad Reportéři ČT a jeho jednostranný způsob podání kontroverzní otázky dovozu zbraní do této země je toho nejlepším důkazem.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více