Revoluční kapesní konzole, tou byl kdysi Game Boy

Revoluční kapesní konzole, tou byl kdysi Game Boy
Autor: Flickr.com|Popisek: Game Boy
20 / 01 / 2017, 18:30

KOMENTÁŘ

Game Boy, když se vysloví název této kapesní konzole, mnozí z generace třicátníků nostalgicky zavzpomínají na to, jak na něm ,,pařili" Tetros nebo Super Maria. Hry na Game Boyi se totiž vyznačovali velkou návykovostí a nebylo výjimkou, kdy se ,,pařilo" až do rána.

Mám na Game Boy, který se začal vyrábět v roce 1989, malou osobní vzpomínku. Dostal jsem tuto vysněnou ,,kouzelnou" krabičku na Vánoce v roce 1993, kdy vrcholila gameboyová mánie a nefalšované nadšení pro vůbec první konzole v České republice. Ve třídě jsem tak byl konečně ,,in", protože v té době počítače zdaleka nebyly tak rozšířené jako dnes. To mělo také za následek, že jsem Game Boye někomu několikrát, ač nerad, půjčil.

Hlavním kladem Game Boye na rozdíl od běžných konzolí (Sega Master System) bylo to, že byl přenosný a mohlo se tak hrát prakticky všude - ve škole pod lavicí, ve vlaku či v autobuse. Navíc měl Game Boy tu výhodu, že se k němu dal připojit adaptér, aby se nemusely stále vyměňovat baterie, a svítilna, která zajišťovala lepší obraz.

Game Boy také disponoval stereo výstupem a jeho inovovaná verze, která přišla posléze na trh, byla barevná. Každopádně rastrovaný display v základní verzi byl sice černobílý, ale poskytoval uživateli dostatečný komfort na hraní. To bylo možné i s několika hráči najednou (multiplayer) přes propojovací kabel.

Co je ale možná nejdůležitější: na Game Boye vyšlo desítky her, z nichž těžko jmenovat tu nejzábavnější. Game Boye postupně vytlačily daleko výkonnější konzole (od Game Gearu přes Playstation po Xbox), jedno se však Game Boyi upřít nedá: byl skutečně první revoluční kapesní konzolí, kterou hrály ve své době miliony lidí, dětí i dospělých.

CPU: vlastní 8-bitový čip Sharp x80 s frekvencí 4.19 MHz, podobný procesoru Intel 8080 s tím, že chyběly registry uvedené v procesoru Zilog Z80, ale obsahoval některé rozšiřující instrukce Z80 (např. pro bitové manipulace). Čip také obsahoval generátor zvuku.

RAM: 8 KB S-RAM

Video RAM: 8 KB

ROM: 256 bajtů vypálených v CPU pro zavaděč; přídavné cartridge ve velikostech 256 kilobity, 512 kilobity, 1 megabitem, 2 Mbit, 4 Mbit a 8 Mbit

Zvuk: dvě čtvercové vlny, 1 programovatelný 32 samplový 4 bitový PCM, generátor bílého šumu. Vestavěn byl pouze jeden reproduktor, ale sluchátka hrají zvuk stereo.

Displej: LCD s rozlišením 160 × 144 pixelů a úhlopříčkou 66 mm

barevná paleta: čtyři stupně „šedé“ (spíš odstíny zelené)

Komunikace: přes sériový port je možné propojit až čtyři konzole

Napájení: 4*1,5 V AA, 0.7 W (baterie vydržela přibližně 35 hodin)

Rozměry: 90mm × 148mm × 32mm

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace