Popisek: Mars
Security magazín přináší exkluzivní rozhovor s Ondřejem Doulem, který pracuje jako vesmírný architekt. Ve spolupráci s NASA Doule navrhuje příbytky pro první lidské posádky na Měsíci a na Marsu.
Pane Doule, samozřejmou představou lidí je, že architekt tvoří svá díla na ,,rodné" planetě. Vaším hlavním profesním působištěm je ovšem Mars. Jak jste se dostal k navrhování příbytků pro první kolonizátory na této planetě?
Mars je jedna z „lokalit“ ve sluneční soustavě, na níž je teoretický pobyt člověka možný. Prakticky je třeba řadu vlastností marťanského prostředí prověřit robotikou, stejně tak je třeba ověřit důvody a cíle mise. Každopádně mise s posádkou na Mars je velmi vážné téma, kterým se v současnosti věda i průmysl zabývají a z mého pohledu architekta, je to téma na horizontu realizovatelnosti, nikoliv pouze fantazie, a tudíž je ho třeba z praktického interdisciplinárního hlediska prověřit, což je má práce. K navrhování v této oblasti jsem se dostal přes výzkum teorie navrhování na Zemi, a to výzkum základní principů a trendů, které ovládají současný stavební průmysl.
Je už vesmírná architektura v takové fázi, že mezi vesmírnými architekty panuje konkurence, ,,boj" o zakázky?
Ano je. Projektových zakázek přímo pro kosmické aplikace není mnoho, existuje však velké množství oblastí, kam „vesmírná architektura“ přirozeně expanduje skrze další disciplíny jako human-centered design, průmyslový design, navrhování pro udržitelný rozvoj a samozřejmě tradiční pozemská architektura. V současnosti má space architecture nebo lépe human-spaceflight architecture enormní úkol v oblasti osvěty a vzdělávání. Sama vesmírná architektura je natolik mladá disciplína, že ještě pár, možná desítek let bude trvat, než se bude třeba na ČVUT vyučovat.
Existuje někde na světě škola, která vyučuje vesmírnou architekturu?
Ano. Nechci si však budovat konkurenci a nechám na čtenářích, ať prozkoumají online zdroje.
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi ,,standardním" pozemním stavitelstvím a projektováním ve vesmíru?
Principiálně z pohledu koncepčního přístupu velký rozdíl v procesu designu není moc velký. Rozdíl je v požadavcích na znalosti architekta a v dalších fázích, které následují po konceptu. Bohužel existuje minimum standardů a empirických znalostí pro jednotlivé prostředí, a tudíž buďto pracujete s týmem expertů od matematiky, fyziky, astrofyziky, všech možných specializací engineeringu, medicíny a biologie a operátory vesmírného odpalovacích a přístávacích ploch či výrobci logistického řetězce (raketových pohonů, nosičů atp.). A takových specialistů není na světě mnoho. Co se týče prostředí, ten největší rozdíl je v gravitaci, jejíž změny je těžké si představit. Pozemskou gravitaci vnímáme intuitivně. Dobrá zpráva pro člověka je, že se díky stále neobjasněným důvodům je lidské tělo schopné adaptovat na hypogravitaci. (tj. gravitaci v rozmezí 0 – 1g).
Zaměřujete se na stavbu ,,běžných" příbytků pro lidi, nebo také třeba základny či vědecká pracoviště na Marsu?
Osobně se mohu zaměřit na kteroukoliv část systému, která vyžaduje zahrnutí fyzického nebo kognitivního komponentu člověka. Většinou neřeším pouze „příbytky“. Řeším spíše veškeré systémy, které jsou potřeba k úspěšné misi.
Vzhledem k podmínkám panujícím na Marsu je zřejmě nutné přizpůsobit i materiál. Z jakého materiálu se skládají Vaše budovy na rudé planetě?
Materiál je přímo vztažený k fázi misi. Předpoklad je, že první mise budou závislé na pozemských prefabrikátech, jejichž nosné konstrukce mohou být např. z hliníku a například uhlíko-keramických kompozitů. Výběr materiálů vždy závisí na jejich funkci, a jelikož se snažíme o maximální multifunkcionalitu systémů i konstrukcí, tak je možné, že některé technologie zkrátka budou plnit i třeba nestandardní nosnou, stínící, nebo tepelně izolační funkci. První mise bude mít též za úkol pečlivě prozkoumat použitelnost místních materiálů.
Soustředíte se při navrhování těchto budov jako architekt i na estetickou stránku, nebo je vše podřízeno funkčnosti?
Co je funkční, je estetické. Já vnímám estetiku jako jednu z funkcí. Pokud hovoříme o vizuálním umění, jeho účelem je ve vás vyvolat nějaké konkrétní emoce. Pokud se mu to podaří, pak je funkční. Vnímání estetiky závisí na vašem mentálním modelu reality, tj. na vašem charakteru, vzdělání, potřebách, náladě atp. V případě marťanské mise bude jasné, že energeticky efektivní stanice s velmi vysokým stupněm integrace subsystémů plně odpovídající účelu mise bude též esteticky funkční. Nezapomeňme, že estetika souvisí s rozpočtem a s praktičností, estetika je jeden z hlavních integrátorů fyzického a mentálního světa člověka.
S jakou vybaveností budov počítáte a jakou roli v nich bude hrát umělá inteligence, respektive automatizace?
Automatizace a jednoduchá AI jsou nezbytné pro dlouhodobější pobyt ve vesmíru. Vybavenost musí odpovídat potřebám člověka a mise. Jedná se o velmi širokou otázku, která se liší v závislosti na konkrétním projektu, délce mise, ale hlavně zkušenostech s praktickým užíváním např. základny v extrémním prostředí, což je téma, které je třeba nejprve prozkoumat v simulátorech na Zemi.
Jaká technická kritéria musí tyto stavby standardně splňovat?
Jak jsem naznačil výše, standardy pro extraterestrickou výstavbu se teprve tvoří. Existují standardy například NASA, které se zčásti regulují navrhování ve stavu beztíže a při návratu do atmosféry, podobně tomu je s euroasijskými GOST standardy.
Jak jste se dostal k práci s NASA?
Bylo mi řečeno, že se k ní jako Čech nedostanu. Tak jsem prozkoumal všechny možnosti a cestu jsem našel. Můj zájem ležel hlavně v oblasti navrhování pro extrémní prostředí a NASA dodnes považuji z celosvětově nejvýznamnější znalostní zdroj pro oblast letů člověka do vesmíru.
V jakém časovém horizontu počítáte, že by mohly na Marsu přistát první lidské posádky?
Netroufám si toto odhadnout, neboť vše opravdu závisí na počáteční investici. Opravdu závisí na tom, kolik a jak nosných raket si můžete dovolit odpálit na nízkou orbitu země k sestavení transplanetární lodě. Pokud máte tak velký rozpočet jako Space-X nebo Blue Origin, tak ani radiaci ani dobu transportu na Mars nevidím nereálně. Je také možné, že těžební průmysl předběhne mise s lidskou posádkou.
Je podle Vás možné, aby byl Mars trvale osídlen lidmi, jak o tom sní vizionář Elon Musk?
Myslím, že to možné je. Je k tomu však mít hodně dobrý důvod a jak už jsem zmínil velký rozpočet s nepřerušeným vývojovým časovým plánem. Se současnými pohonnými systémy a technologiemi pro stínění radiace by takovýto výlet na Mars a zpět pro člověka nebyl zrovna nejzdravější. Pokud však je toto téma pojato velkoryse, řada problémů se řeší už samotnou hmotou kosmické lodi, kterou si lze představit spíše jako výletní trajekt do Karibiku.