Poslanec Králíček o hybridních hrozbách: Republika nemá mnoho zkušeností, ale ledy se začínají lámat

O hybridních hrozbách, a o tom jaké riziko představují, se vede debata roky. Po dlouhou dobu jsme se ovšem nedočkali konkrétních kroků ze strany státu, které by nás vůči těmto hrozbám měly zabezpečit. Nyní se situace začala měnit, říká poslanec Robert Králíček (ANO) v rozhovoru. Ministerstvo obrany dokončilo a představilo národní Strategii pro boj s hybridními hrozbami.

• O hybridních hrozbách, a o tom jaké riziko představují, se vede debata už roky. Po dlouhou dobu jsme se ovšem nedočkali konkrétních kroků ze strany státu, které by nás vůči těmto hrozbám měly zabezpečit. Dochází nyní ke změně?

Ano, situace se mění a začínají se lámat ledy. Ke konkrétním krokům dochází v posledních letech, ostatně i vznik stálé parlamentní Komise pro hybridní hrozby, jejíž jsem předsedou je jedním z nich. V posledních měsících ale tyto změny začínají skutečně nabírat tempo a posunujeme se dopředu v mnoha věcech, které dlouho trochu stály na místě.

• Co konkrétně se tedy stalo?

Ministerstvo obrany dokončilo a představilo národní Strategii pro boj s hybridními hrozbami, což je významný koncepční dokument, na který ještě naváže akční plán, který představí konkrétní cíle. Oživil se tým v rámci Bezpečnostní rady státu zaměřený specificky na tuto problematiku, který dostal nové vedení v podobě podplukovníka Petra Matouše. A po více než čtyřech letech parlamentem konečně prošla novela zákona o Vojenském zpravodajství. To má v našem systému kyberbezpečnosti na starosti kybernetickou obranu – a schválená novela jeho možnosti detekce hrozeb i obrany proti nim posunuje na zcela novou úroveň.

• Zmínil jste, že při Úřadu vlády dochází v poslední době k transformaci týmu, zaměřeného specificky na hybridní hrozby, pod vedením vojenského poradce předsedy vlády Petra Matouše. Co od něj můžeme čekat?

Jedná se o pracovní skupinu vznikající v rámci Bezpečnostní rady státu, která se stane hlavním nástrojem pro koordinaci obrany proti hybridním hrozbám. Bude mít velmi silné složení a členy budou zástupci ministerstev, tajných služeb, bezpečnostních institucí, ale zapojeni budou v nějaké míře i zástupci odborné veřejnosti. 

Pracovní skupina už nějakou dobu funguje, měla mít na starosti koordinaci a výměnu informací v této oblasti, ale nezanechala dosud příliš silnou stopu. Pod vedením Petra Matouše má mít o poznání akčnější roli, scházet se častěji a aktivně identifikovat problémy a navrhovat řešení, které bude předkládat vládě.

• Do jaké míry se jedná o zásadní změnu v oblasti bezpečnosti?

Může se jednat o poměrně zásadní průlom. Lepší koordinace při řešení bezpečnostních otázek je pro mě dlouhodobě zásadní téma – v České republice máme trochu problém s „rezortismem“. Tedy jednotlivými ministerstvy a úřady, které pracují odděleně na problémech, které často vyžadují společná řešení. Proto i s kolegy z parlamentu stejně jako dalšími bezpečnostními profesionály prosazujeme, aby právě v bezpečnostních otázkách fungovala větší centrální koordinace. Toto je první krok tímto směrem a já jsem velmi rád, že jej řídí právě Petr Matouš, který má potřebný tah na branku i reálné zkušenosti z praxe.

• Na jaké hrozby se bude tento tým prioritně zaměřovat?

Na všechny hybridní hrozby, které mohou ohrozit bezpečnost a stabilitu České republiky, prioritně tedy kybernetickou bezpečnost a obranu, dezinformace a propagandu, ekonomický nátlak a vlivové operace a další rizika plynoucí z aktivit cizích mocností. De facto bude tým řešit velice podobné hrozby jakými se již nyní zabývá Stálá parlamentní komise pro hybridní hrozby.

• Zmiňujete parlamentní komisi pro hybridní hrozby. Jakou roli bude komise pro hybridní hrozby a Vy, jako její předseda v tomto systému mít. Petr Matouš zmiňuje potřebu úzké spolupráce mezi týmem Bezpečnostní rady státu a Vaší komisí.

Je to tak, s Petrem Matoušem jsme již delší dobu v úzkém kontaktu a řešíme spolu tyto otázky. Tým v rámci Bezpečnostní rady státu má blízko exekutivě, my se v parlamentní komisi zabýváme velice podobnými tématy, ale v rámci legislativy. Navzájem se potřebujeme, právě proto,  že hybridní hrozby jsou nesmírně komplexní a my jim musíme čelit společně na všech úrovních státu a napříč institucemi.V komisi už například delší dobu prosazujeme vytvoření stále pozice národního bezpečnostního koordinátora – úřadu, který by právě bezpečnostní otázky a odpovědi na ně koordinoval. Iniciativa, kterou zastřešuje vojenský poradce premiéra Petr Matouš je prvním krokem k realizování naší představy.

• Proč právě hybridní hrozby vyžadují tolik pozornosti?

Hybridní hrozby jsou nesmírně různorodé a mohou zasáhnout prakticky všechny sektory společnosti. Zahrnují vše od kybernetických útoků na nemocnice, přes energetickou bezpečnost a strategické investice, až po dezinformace, které cíleně rozkládají soudržnost společnosti. Neexistuje na ně jedno řešení a neexistuje ani jedna instituce, která by mohla obsáhnout všechny. Ani armáda, ani zpravodajské služby, ani ministerstvo vnitra samo o sobě na vše nestačí.

Zkrátka, hybridní hrozby znamenají, že jsou, nebo mohou být, pod útokem všechny části státu. S tím Česká republika nemá příliš zkušeností a teprve se tak učíme opravdu efektivně spolupracovat, abychom dokázali odpovědět maximálně efektivně. Jsem rád, že jako předseda Komise pro hybridní hrozby mohu být součástí této odpovědi a upřímně mě těší, že se v tomto směru věci skutečně posunují kupředu.