V článku Rozsudek v Kabelíkově z 5.března 2019 jsem komentoval rozsudek Městského soudu v Brně nad obž. Shahramem Zadehem (dále jen SAZ) & spol., který téhož dne ústně vyhlásil předseda senátu Michal Kabelík. Zmínil jsem se také, že pan předseda vyhlásil také usnesení o propuštění pana obžalovaného z vazby, proti němuž na místě podal stížnost uhlazený kamarád obhájců, státní zástupce Robert Henzel.
Soudce Michal Kabelík pracoval rychle, takže písemné vyhotovení rozsudku o rozsahu 98 stran je již několik dní k disposici. Rychlý ale byl také Krajský soud v Brně, který vyhověním stížnosti státního zástupce opět prodloužil týrání pana obžalovaného nesmyslnou vazbou. Po seznámení s písemným vyhotovením rozsudku konstatuji, že obsah článku z 5.března 2019 vystihuje jeho obsah v podstatě správně.
Obhájci samozřejmě připravují odvolání ve prospěch svých klientů a doufají, že odvolací soud v horším případě rozsudek pouze potvrdí, v lepším dále sníží tresty. Zde ovšem nad rozsudkem visí první otazník. Krajský soud v Brně až dosud využil každou danou příležitost, aby SAZ uškodil. Důvody si vždy našel a sáhl účelově až ke lži. Rozsudek Městského soudu v Brně byl příjemným překvapením, protože se značně odchýlil od názorů žalobce. Jeho potvrzení nebo dokonce vylepšení odvolacím soudem by bylo dalším příjemným překvapením. Ale je moudré očekávat, že v jednom procesu zažijeme druhé příjemné překvapení ?
Pokud se při čtení do podrobností pečlivě propracovaného rozsudku oprostíme od právnického pohledu a začneme jej vnímat jako vyprávění o zvláštním dění, patrně se shodneme, že jde o příběh svým vyústěním velmi smutný. SAZ se v něm podobá hrnci medu, na který se slétají lační čmeláci. Lidé kolem něj vyvíjejí pod taktovkou Ondřeje Kučery spoustu aktivit: organizují schůzky, píší falešná svědectví, podávají trestní oznámení, telefonují si s pomocí speciálních aplikací, a v neposlední řadě vytahují ze SAZ obrovské finanční prostředky, z nichž podstatnou část jeho domnělí pomocníci odevzdávají policii. Výsledek celého tohoto hemžení lidské žoužele se nakonec scvrkne na nepoužitelná svědecká prohlášení tří problematických svědků. SAZ je koupil jako „zajíce v pytli“, zjistil jejich nepoužitelnost a nikdy je nepoužil, ani se k tomu nechystal. Na horu vynaloženého úsilí to je výsledek více než trapný.
Psali jsme
Česká justice přinesla dne 14. února 2019 zprávu o posledním jednacím dnu hlavního líčení, vedeného u Městského soudu v Brně proti obž.Shahramu...
Nezbývá, než se ptát, co účastníky tohoto mumraje vedlo k tomu, aby se do něj zapojili. Průhledná je motivace SAZ: usiluje o zvrácení obžaloby ve „velké daňové kauze“, v té souvislosti o vyvrácení svědectví Petra Pfeifera, korunního svědka obžaloby. Opatřuje si k tomu prostředky. Oklamán „dodavateli“ získané nepoužitelné prostředky nakonec založí ad acta. Na jeho motivaci není nic nepochopitelného a nezákonného.
Martin Veselý a Ondřej Kučera jsou jasní: jdou po penězích. U posledně uvedeného svou roli patrně hraje také potřeba po uspokojení pocitu vlastní důležitosti či touha vyniknout.
Eva Halamková chce pomoci Martinu Veselému z vazby. Věří, že pomocí Ondřeji Kučerovi si vyslouží reciproční pomoc.
Záviš Löffelmann a Jan Šebek jen vyhověli kamarádovi, aniž by měli tušení, do jaké hry se zapojují. Do hry se dostali náhodou, bez motivace.
Velký otazník visí nad motivací svědků Jana Doležala a Martina Valentoviče. Oba vyhoví poptávce SAZ, tlumočené Ondřejem Kučerou a Evou Halamkovou. Pracují na falešných svědeckých prohlášeních, Jan Doležal jde k policistovi Janu Šebkovi s trestním oznámením na policisty. Za služby požadují velké peněžní částky. Soud jim přičítá ziskuchtivost a považuje jejich jednání za trestné. To ale nesouhlasí se skutečnosti, že od vstupu do hry jsou ve spojení s policií, kterou informují o každém kroku svém nebo spoluobžalovaných a přijaté horentní odměny odevzdávají na policii. Jejich motivem tedy nebyla pomoc SAZ, ani ziskuchtivost. Nad tím, jaká tedy byla jejich motivace, visí další otazník.
Psali jsme
Podle České justice z 27. března 2019 Česká advokátní komora se připojí jako vedlejší účastník k ústavní stížnosti, podané vazebně stíhaným...
Jasná je motivace policistů, kteří sledovali nezákonné počínání svědků a přijímali od nich vydělané peníze: chtěli mít úspěch a hodilo se jim rozšíření organizované zločinecké skupiny, protože čím větší skupina, tím je nebezpečnější a hlavně - tím hůře pro SAZ. O zákonnosti a etičnosti jejich postupu si můžeme každý myslet co chceme.
Autor: Zdeněk Jemelík
Tagy