.jpg)
foto: Redakce SM/Protestující v newyorském Central Parku s podobiznami izraelských rukojmích
Fotoreportáž: Média při popisu izraelské společnosti často přebírají pouze pro-válečný narativ. Realita je však mnohem diverzifikovanější. Iniciativa Hostages ans missing families forum operující po celém světě je jedním z rozdílných pohledů na válečnou situaci.
Již uběhl více než rok od začátku války v Gaze. Zprávy a média kolující po sociálních sítích informující o zabití více než 42 tisíc obyvatel Gazy, z nichž významnou část tvoří civilisté, především ženy a děti a přítomné humanitární krizi, jsou tak otřesné, že logicky zastiňují veškeré další informace o izraelských obětech a rukojmích stále přítomných v Gaze. Teororisté Hamásu v sobotu 7. října 2023 z Izraele unesli stovky izraelských občanů, z nichž část byla vrácena zpět. Ještě 101 z nich je však stále vězněno v tunelech pod Pásmem Gazy a dosud není jasné, zda jsou živí či mrtví. A právě kvůli nim po celém světě stále existují desítky iniciativ, které se svou činností snaží o to, aby na rukojmí nebylo zapomenuto. Jejich poselství však není jednostranné.
HMFF působí po celém světě
Největší a nejvlivnější iniciativou, která se snaží na situaci rukojmích upozorňovat, je uskupení Forum rodin rukojmích a pohřešovaných (Hostages and Missing Families Forum), jejichž hlavním heslem je „Přivěďte je hned zpět" („Bring them home now"). Tato organizace působí po celém světě a jejím cílem je především rozšiřovat povědomí o rukojmích a vytvářet morální podporu rodinám zajatých. Z jejich iniciativy také vznikly dobře známé červeno-bílé plakáty rukojmích, které je možné vidět v ulicích evropských i světových velkoměst, včetně Prahy.
Jednou z významných odnoží této organizace je skupina se sídlem v americkém velkoměstě New Yorku. Podle slov jedné z hlavních osob skupiny, izraelky A. B. D. (pozn. redakce: totožnost ženy je z bezpečnostních důvodů nezveřejněna), s níž měla možnost hovořit naše redakce, vznikla odnož již několik dní po napadení Izraele teroristy. „Hned, když jsem se dozvěděla o tom, co se stalo v Izraeli a že byli odvlečeni rukojmí teroristy do Gazy, cítila jsem silný tlak a věděla jsem, že musím aspoň něco udělat, nějak podpořit rodiny, které přišly o své blízké. V příštích několika dnech jsme začali sbírat fotografie rukojmích a tak vznikly první plakáty," vysvětluje D.
HMFF v New Yorku se pravidelně schází a protestuje
Netrvalo dlouho a do původně relativně malé skupiny začalo postupně přibívat čím dál více lidí. „Naše jádro organizující vzpomínkové akce nyní tvoří přibližně 15 členů. Někteří jsou aktivnější víc, jiní méně, ale skupina nyní již čítá několik set členů. Pravidelně scházíme každou něděli dopoledne za každého počasí, abychom protestovali za vrácení rukojmích do Izraele a uzavření příměří v Gaze," vysvětluje činnost skupina D. Podle D. je cílem skupiny „vyjádření solidarity s rukojmími a vytvoření prostoru pro příbuzné, přátele a rodinné příšlušníky. Chceme jim dát platformu k tomu, aby mohli veřejně vystupovat a s ostatními sdílet svoje emoce nebo myšlenky."
Jednoho z těchto solidárních setkání a protestů, které se uskutečnilo v neděli 6. října 2024 a jemuž byla přítomná i naše redakce, se v newyorském Central Parku zúčastnilo více než 1 000 lidí z celého světa. Solidaritu rukojmím vyjádřili nejen Izraelci a Židé, ale také obyvatelé New Yorku a dalších nedalekých měst. Většina z přítomných již přišla vybavena, tedy s černým či žlutým oblečením, izraelskými a americkými vlajkami a vytištěnými fotografiemi rukojmích. Žlutá je již od vypuknutí konfliktu symbolem rukojmích a obětí války.
V souladu s hlavním účelem protestu, vytvořením platformy pro příbuzné rukojmích, proto na demonstraci v neděli 6. října 2024 vystoupila matka jednoho ze zajatých, americko-izraelského občana Edana Alexandera, Yael Alexander. Ta se s přítomnými podělila o své pocity strachu o syna. „Nevím, zda je nemocný, živý nebo mrtvý. Edanovi bylo 18 let, když se přestěhoval z USA do Izraele a následně o rok později vstoupil do armády. V osudnou sobotu 7. října sloužil na vojenské pozici blízko Pásma Gazy, když byl přepaden skupinou teroristů a odvlečen do zajetí," uvedla na protestu Yael.
HMFF otevřeně kritizuje izraelskou vládu a požaduje příměří
Matka Edana se s přítomnými podělila o informaci, že slyšela od dalších již propuštěných zajatých, že se její syn od prvního dne snažil pomáhat druhým. „Zajatcům z Filipín Edan do angličtiny překládal požadavky mužů Hamásu a zraněné, nemocné, nebo děti, kteří s ním byli v tunelu, se snažil povzbuzovat úsměvem a milými slovy," popsala zprávy Yael Alexander. Svůj projev následně žena ukončila výzvou k uzavření dohody s Hamásem týkající se propuštění rukojmích a uzavření příměří mezi oběma stranami, za což sklidila velký potlesk.
O nutnosti uzavření dohody hovořil na setkání o týden dříve v neděli 29. září 2024 také otec dalšího zajatého dvacetiletého izraelského vojáka, který nadále v Gaze, Jehuda Cohen. Ten na protestu otevřeně vystoupil s kritikou vlády Izraele, premiéra Benjamina Netanjahu a celého vojenského tažení do Gazy. „Válka s Hamásem v Gaze nemůže vést k uzavření dohody s Hamásem a navrácení rukojmích. Jediným řešením je příměří a uzavření dohody," uvedl Jehuda Cohen. Matka Nimroda, Vicky Cohen, na závěr projevu manžela vysvětlila, že od doby zajetí jejího syna a začátku války není nic jako dřív. „Není možné oslavovat žádnou radostnou událost nebo svátek. Dokud nebude uzavřeno příměří a ukončena válka není z čeho se radovat," vysvětlila Vicky Cohen.
Na závěr demonstrace se jako pokaždé četl seznam 101 rukojmích, kteří jsou stále v Gaze. Za každým jménem dav společně křičel „nyní" (now), tedy výzvu k okamžitému propuštění rukojmích ze zajetí. Mezi jmény byli zmíněni také tři unesení izraelští beduíni Mohammed Alatrash a otec a syn Hamzah a Yosef AlZayadni, což vypovídá o inkluzivitě protestu. Izraelskými občany nejsou totiž pouze Židé, ale více než 20% izraelské populace tvoří Arabové, kteří se identifikují jako izraelští arabové, ale někdy také přímo jako Palestinci.
Obě nedělní setkání se odehrály v poklidném duchu. Obyvatelé „velkého jablka", kteří se nezúčastnili protestu, vedle početné skupiny nerušeně venčili své psy, běhali nebo si užívali klidného nedělního dne. Někteří se dokonce na chvíli zastavili, aby si poslechli, za co vlastně hlouček protestuje nebo přímo vyjádřili podporu gestem prstů do „V" jako symbolu solidarity. Po demonstracích, jako každou neděli, následoval pochod Central Parkem. Při něm bylo možné vidět mnoho lidí, kteří se zastavovali a natáčeli si skupinu. Někteří se však přidali i ke skandování vyzývajícímu k ukončení války.
Válka v Gaze očima médií: vojenské úspěchy nebo oběti
Demonstraci a pochod v jednu chvíli narušila skupina pro-palestinských demonstrantů, kteří na demonstraci a přítomnost izraelských symbolů reagovali pokřikem „svoboda Palestině" („free Palestine"). Záhy však byli přehlučeni odpovědí protestujících „bring them home now" a „seal the deal" („zpečetění dohody"). Právě posledně zmíněný požadavek je důležitý, protože přímo vyzívá k uzavření mírové dohody s Hamásem, uklidnění vztahů s Palestinci a okamžitém ukončení války. Ta totiž podle mínění protestujících vede k zabíjení civilistů v Pásmu Gaza a prodlužuje agonii rodinných příslušníků rukojmích.
Přes zprávy o vývoji konfliktu, množstvá bezpečnostních analýz a informace o nově použité vojenské technologii často zapomínáme, že za každým konfliktem jsou především lidé, civilisté, občané státu, kteří jsou konfliktem nejvíc postiženi. Na propalestinských demonstracích zaznívají antisemitské pokřiky, které si přejí konec existence státu Izrael nebo prohlašují sionismus za fašistickou ideologii. V Izraeli, ale především po celém světě je však stále množství Izraelců, Židů, ale také promírových aktivistů jako právě v New Yorku, kteří požadují konec utrpení pro obě strany bez rozdílu, ukončení násilí působeného oběma stranami a co nejrychlejší uzavření mírové dohody. Při pohledu na válečné konflikty je potřeba vidět právě tuto nemilitantní důležitou sílu složenou z civilistů, která si přeje mír a chce se s nepřítelem dohodnout.
Tagy