Autor fotografie: Picryl|Popisek: Protiradiační střela AGM-45 Shrike
KOMENTÁŘ: Horší naplánování útoku si Islámský stát pravděpodobně nemohl vybrat. Jako by jeho fanatičtí stoupenci zapomněli, že Rusko má poslední dva roky problémy se vzdorujícím „státečkem“ Ukrajinou a nedaří se mu zlomit jeho odpor. Logicky se nabízí otázka, zda Rusové nezabijí dvě mouchy jednou ranou, resp. zda nesáhnou k demonstraci ničivé jaderné síly proti veřejně uznávanému nepříteli?
Psalo se první září 2004, kdy Vladimír Putin čelil velkému zatěžkávacímu testu v roli prezidenta. Ten den se školní budovy ve městě Beslan v Severní Osetii na jihu Ruské federace zmocnili čečenští islamističtí separatisté. Vypjatá situace se zadržením rukojmích vyústila o dva dny později v krvavý masakr s explozí bomby. Zemřelo 330 civilistů, z čehož 186 dětí. Ruské síly protiteroristickou akci zpackaly, což koneckonců konstatoval nejen tisk, ale v roce 2017 i Evropský soud pro lidská práva. Podle něj měly ruské úřady dostatek zpravodajských informací o chystaném zajetí rukojmích, přesto nepodnikly kroky k jeho odvrácení. Při osvobozovací akci navíc bylo použito těžkých zbraní, které přispěly k vysokému počtu obětí útoku.
Jsme o dvacet let dál, čečenské separatisty nahradil novodobý produkt - Islámský stát, ale Rusko opět zaspalo, přestože jej západ před teroristickým útokem varoval. Putin za masakr v opeře slíbil tvrdou pomstu. Vzhledem k tomu, že se nachází už dva roky ve válečném stavu, opotřebovávací válce, není vyloučené, že sáhne po nekonvenčních zbraních.
Dvě mouchy jednou ranou ze strany Ruska
Čtyři pachatelé už skončili za mřížemi a režim se ani nesnažil zamaskovat před médii jejich bití a mučení, koneckonců odřezané ucho jednoho z teroristů hovoří za vše. Nitky ovšem vedou dál, minimálně k osobě, která slíbila dagestánským přívržencům IS vyplatit půl milionu rublů. Vyšetřování je v plném proudu a v konečné fázi se Rusům nabízí dva scénáře. Buď to mohou Rusové podniknout v zásadě nenápadnou operaci, při níž zapojí své špionážní sítě., což může vzdáleně připomínat hon Američanů na Bin Ládina s krycím označením Neptunovo kopí, nebo budou chtít celému světu, a hlavně pak Ukrajincům ukázat, že se v jeho výzbroji nalézá celá řada taktických jaderných zbraní, s výkonem „jen“ v kilotunách, určených třeba k ničení podzemních cílů. Co na tom, že nad systémem nepřítelových chodeb stojí třeba vesnice. Rusové se pravděpodobně nebudou bát uplatnit princip kolektivní viny. Jako by k tomu v historii už tisíckrát nedošlo.
Předstupeň ruských termobarických zbraní nezabral
Útok pomocí termobarického systém TOS-1A "Solncepek" (žhnoucí slunce), který se svou ničivou silou nachází těsně před taktickými jadernými zbraněmi už ruská armáda na Ukrajině podnikla. A přestože jsou účinky této zbraně pro člověka naprosto ničivé, obránce evidentně strachy nerezignoval.
Rusko si pro demonstraci jaderné síly připravilo půdu už v říjnu minulého roku, kdy Duma odstoupila od smlouvy o zákazu jaderných testů CTBT. Nyní mají Rusové na mušce nepřítele, kterého navíc nenávidí celý civilizovaný svět a země jako Francie, Německo, USA a Velká Británie s ním mají neblahé zkušenosti. Odsoudíme Rusko, v případě, že použije na IS taktické jaderné síly? A odsoudili jsme USA za svržení jaderných pum na Hirošimu a Nagasaki?