Autor fotografie: Pixabay
KOMENTÁŘ: Na evropském kontinentu je Švýcarsko spolu s Rakouskem nejvhodnějším místem pro činnost ruských zpravodajských služeb. Jejich aktivita je vysoká a je důsledkem snížení počtu ruských zpravodajských důstojníků na diplomatických misích v řadě evropských států po začátku války na Ukrajině. Na růst ruských zpravodajských aktivit ve Švýcarsku má vliv i jmenování Švýcarska do Rady bezpečnosti OSN v letech 2023/2024.
Na konci června vydala švýcarská zpravodajská služba FIS svoji každoroční zprávu o stavu bezpečnosti ve Švýcarsku. Jako obvykle se v ní zmiňuje o džihádistickém a etnicko-nacionalistickém terorismu, proliferaci, násilném extremismu a nelegálních zpravodajských aktivitách. V poslední kapitole se zabývá ohrožením kritické infrastruktury.
V částech věnovaných zpravodajským aktivitám poměrně střízlivě popisuje postavení a význam Švýcarska pro činnost ruských služeb. Zcela otevřeně přiznává, že z více jak 220 diplomatických a administrativně technických pracovníků RF v Bernu a Ženevě pracuje nejméně třetina pro ruské zpravodajské služby. Švýcarsko jako jedna z mála zemí totiž nijak nereagovalo na britské odhalení útoku důstojníků GRU novičokem na Sergeje Skripalu a jeho dceru v roce 2018, ani na ruskou vojenskou agresi proti Ukrajině v roce 2022.
Po začátku války na Ukrajině došlo v řadě evropských států k redukci ruského diplomatického personálu. V důsledku toho došlo i k omezení ruské zpravodajské činnosti vedené pod diplomatickým krytím.Naopak množství úkolů ruských zpravodajských služeb se zvýšilo, přestože podmínky pro zpravodajskou práci se v důsledku evropských opatření výrazně zhoršily. Například zrušení bezvízového styku pro občany Ruska nebo omezení letů do schengenského prostoru výrazně zkomplikovalo cestování ruských zpravodajců do Evropy.
Ruské služby proto omezeně využily migrační vlnu z Ukrajiny a propašovaly své důstojníky jako uprchlíky do zemí Schengenu. Jak švýcarská služba FIS uvádí, jejich zpravodajské možnosti jsou ovšem omezené právě kvůli jejich uprchlickému statutu a nějakou dobu nebudou dostatečnou náhradou za ztracené pozice.
Švýcarsko je dlouhodobě cílem ruských zpravodajských aktivit. Důvodů je mnoho. Ve Švýcarsku sídlí mnoho mezinárodních organizací, ve kterých chce Rusko provádět svoje špionážní a případně i vlivové operace. Zaměření zpravodajských aktivit nesměřuje jen k diplomatům, ale i k obslužnému personálu. Ten se rekrutuje z řad místních obyvatel a firem a je vždy dobrým zdrojem potřebných informací. Jmenování Švýcarska členem Rady bezpečnosti OSN výrazně zvýší zájem ruských zpravodajců o osoby a organizace, které budou působit v rámci Rady bezpečnosti OSN a jejích orgánů. A cílem budou bezpochyby též švýcarské orgány a instituce, které budou odpovědné za předkládání témat a následné vytváření a předkládání rozhodnutí v jednotlivých výborech.
Po zavedení sankcí na Rusko musely (a musí) ruské zpravodajské služby vytvořit a zajistit obchodní řetězce pro dodávky embargovaného zboží. I v této oblasti mají nedostatek zpravodajského personálu. Ten jsou částečně schopni nahradit digitalizací dodavatelských řetězců. Také prodej zboží je částečně řízen ruskými službami. Po uvalení sankcí na Rosněfť a další společnosti, prodávající ropu a uhlí, se původní obchodní vztahy rozpadly. Okamžitě se ale objevilo mnoho nových, zcela neznámých pop-up společností, které realizovaly obchody s ohromnými objemy zboží. Velmi často jsou to společnosti, které zrealizují jediný obchod a pak z podnikatelského světa zmizí. Založení a aktivity těchto společností jsou přisuzovány činnosti ruských zpravodajských služeb.
Každý totalitní nebo autoritářský stát kontroluje svoji komunitu v zahraničí. Nejinak tomu je i v případě Ruska. Švýcarsko má pro ruské oligarchy a prominenty režimu významné postavení. Švýcarský bankovní systém je světovou jedničkou ve správě majetku a přijímá peníze od bohatých osob, aniž by se zajímal o jejich původ. Má také špičkové školství a zdravotnictví. To všechno přitahuje oligarchy typu Timčenka, Mordašova, Jakunina, nebo třeba moskevského patriarchy Kirilla. I tyto lidi však Putinovský zpravodajský systém kontroluje, neboť sledování je jedním ze základních prvků vytváření nátlaku, nejistoty v občanech a v neposlední řadě i jejich kontroly.
Švýcarsko přijalo sankce EU proti Rusku v plném rozsahu, jejich vymáhání a kontrola ale není příliš efektivní. Pokuta za neohlášení podezřelých vkladů je vůči ukládaným a spravovaným částkám marginální. Oligarchové tak mohou ve Švýcarsku pobývat a pracovat poměrně bez obav. Občas se v jižním Švýcarsku objeví Putinova dcera, na lyžařských svazích a v luxusních obchodech zimních středisek je velmi často slyšet ruština. O tom ale každoroční zpráva FIS nepíše.
Švýcarsko je součástí Schengenského prostoru a je vstupním místem pro ruské zpravodajce do Evropy. Spolu s Rakouskem a Maďarskem, které je také velmi vlídné k putinovskému režimu, tak negativně ovlivňuje bezpečnostní situaci v Evropě a tím pádem i v České republice. I když budeme střízlivě hodnotit postavení, důležitost a význam České republiky v Evropě a ve světě, může být rozkolísaná a rozdělená česká společnost lákavým místem pro ruské zpravodajské operace. Stejně jako extrémně pragmaticky orientovaná společnost ve Švýcarsku.
Autor: Martin Svoboda