Ruský ministr zahraničí označil bombardování Jugoslávie silami NATO v roce 1999 za "agresi"

Ruský ministr zahraničí označil bombardování Jugoslávie silami NATO v roce 1999 za &quote;agresi&quote;
Autor fotografie: Wikipedia / Darko Dozet ,CC BY-SA 3.0|Popisek: Novi Sad v plamenech
31 / 10 / 2016, 19:00

Bombardování Jugoslávie silami NATO v roce 1999 označil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov za "agresi a první útok v Evropě na suverénní stát od roku 1945."

„Byla to agrese proti Jugoslávii, samozřejmě, že to byla agrese. Mimochodem to byl první ozbrojený útok v Evropě na suverénní stát od roku 1945. Pokud budeme mluvit o tom nyní, na pozadí toho, co se děje kolem Sýrie, naši západní partneři, a to zejména Američané již sahají ve své hysterii k veřejným urážkám, používaje slova jako „barbarský", „válečný zločin". Dovolte, abych vám připomněl, že agrese proti Svazové republice Jugoslávie byla plná útoků na ohromný počet civilních cílů, včetně srbské televize, mosty, na nichž byly civilní osobní vlaky, a další," řekl Lavrov v rozhovoru pro televizní kanál Rusko -1, kterého cituje ruská agentura RIA Novosti a český server prvnizpravy.cz.

 

Podle Lavrova od té doby nikdo nepřipomíná tisíce mrtvých, z nich byly stovky děti, a také čtvrt milionu uprchlíků.

„Pokud by Rusko v podobě Jevgenije Primakova nereagovalo tak, jak reagovalo na toto zjevné porušení mezinárodního práva, tak bychom si to pravděpodobně velmi dlouho neodpustili, a naše historie by byla doplněna o velmi nepříjemnou skutečnost. Rusko tehdy ukázalo svůj charakter a zaujalo jedinou správnou pozici," dodal Lavrov (NATO požadovalo souhlas Rady bezpečnosti OSN s vojenskou intervencí; uskutečnila se však bez jejího souhlasu, neboť rezoluci vetovali právě zástupci Ruska a Čínské lidové republiky).

 

Operace Spojenecká síla (Operation Allied Force) měla za cíl zastavení násilí a represí proti kosovským Albáncům, umožnění dodávek humanitární pomoci a vyřešení statutu Kosova na základě dohod z Rambouillet a zastavit opakované porušování příměří ze strany Srbska a napadání mezinárodních mírových sil NATO IFOR a SFOR[4].
Operace trvala od 24. března[5] do 10. června 1999 a byla součástí Kosovské války. Tento vojenský útok představoval druhé otevřené použití vojenské síly státy NATO v bývalé Jugoslávii. Prvním bylo bombardování bosenskosrbské armády v roce 1995. Zároveň se jednalo o největší vojenský střet na území Srbska a Černé Hory od dob druhé světové války.
NATO původně připravovalo různé scénáře pro své zapojení na území Kosova. Letecké bombardování bylo navrženo na poslední chvíli. Severoatlantická aliance nebyla na zásah tohoto typu zcela připravena a na začátku kampaně neměla ani dostatek letadel k provádění vzdušných úderů.[2]
Motivem bombardování SRJ byla snaha přinutit jugoslávskou vládu vedenou Slobodanem Miloševićem k ukončení vyhánění, vraždění a provádění dalších násilných akcí vůči albánskému obyvatelstvu Kosova[5], k němuž docházelo v rámci ozbrojeného konfliktu mezi jugoslávskou armádou a srbskými paravojenskými oddíly na jedné straně a albánskou Osvobozeneckou armádou Kosova (UÇK) na straně druhé.[6][7]

"Specifické a oblíbené téma tvoří ztráty leteckých sil NATO, o kterých existují diametrálně odlišná čísla. Aliance oficiálně přiznala ztrátu tří bojových letounů, dvou helikoptér, asi třiceti bezpilotních letadel a blíže neupřesněného počtu střel s plochou dráhou letu. Naopak srbská a ruská média referovala o ztrátách řádově vyšších. Nejrozšířenější srbsko-ruské statistiky tvrdí, že Srbové dokázali sestřelit neméně 61 bojových letounů, sedm helikoptér, třicet bezpilotních letadel a 238 střel s plochou dráhou letu. 

Podle názoru autora lze obě série čísel označit za nerealistické. Ztráty uváděné NATO jsou příliš nízké už pouze proto, že při množství odlétaných misí (podle NATO zhruba 38 000) by oficiálně přiznané ztráty byly relativně mnohem nižší než ztráty během normálního mírového provozu. Naopak množství sestřelů, jež si nárokují Srbové, je absurdně vysoké a nepodložené. Vzhledem k tomu, že operace Allied Force se účastnilo asi 930 letadel NATO (a zdaleka ne všechna se přímo zapojila do bojů), znamenalo by to, že by během 11 týdnů Aliance utrpěla celkové ztráty téměř 11 %, což je velmi nepravděpodobné."


 

Okupace Jugoslávie – cvičení pro okupaci světa. S takovým podtitulem představil ve 16. dubna 2015 v Praze srbský režisér Boris Malagurski svůj dokumentární film Tíha okovů 2


Nebezpečí džihádistických základen v Evropě vzrůstá, soudí bezpečnostní expert Martin Koller. Poukazuje zejména na problém Kosova a Bosny, přičemž přidává historické pozadí, ze kterého hrozby téměř na našem prahu vyrostly

Foto: Wikipedia / Darko Dozet ,CC BY-SA 3.0

Tagy článku