Rusové: na Ukrajině teď hrozí druhý Černobyl

Rusové: na Ukrajině teď hrozí druhý Černobyl
Autor fotografie: Redakce|Popisek: Ilustrační foto
13 / 02 / 2015, 14:15

13.2.2015 / Pod povrchem viditelných politicko-vojenských obviňování a demonstrace armádní síly se odehrává méně viditelný, ale o to významnější velmocenský souboj o suroviny, obchodní dodávky a nerostné bohatství.

Nyní se tedy zřejmě vede boj o dodávky jaderného paliva do ukrajinských jaderných elektráren. Rusko prosazuje dodávky společnosti TVEL, která je součástí státního Rosatomu. A Ukrajina, která se chce zbavit své hospodářské a energetické závislosti na Rusku, prosazuje americkou firmu Westinghouse.

V neděli jsme zveřejnili pohled do nejostřejších pasáži zpravodajství hlavní ruské státní televize Rossia 1, které dominuje mediální korporace Rusko se svým moderátorem Dimitrijem Kiselyovem "Obama chystá světovou válku. Máme právo použit jaderné zbraně jako první

Neuběhly ani čtyři dny a ruská státní média přinesla ruským občanům novou dávku silných slov tentokrát o údajném jaderném nebezpečí.

Hostem hlavní relace ruského státního rozhlasu, a nejznámějšího politického novináře Ruska Vladimíra Solovjeva, byl prezident ruské Univerzity zemí Asie a Afriky a zároveň prezident Univerzity Blízkého východu v jedné osobě Jevgenij Satanovskij. Mediální váha této osobnosti v Rusku stejně jako význam místa, kde Satanovskij svá slova pronesl, vylučují nahodilost či nepromyšlenost děsivé spekulace, které se Satanovskij v přímém přenose ujal. Citujeme: 

„Jde o to, že v jihoukrajinské jaderné elektrárně, potom, co tam dostali geniální nápad zbavit se energetické závislosti na Rusku, došlo k rozhodnutí použit jaderné palivo Westinghouse. A toto palivo má jiný tvar. Balení má tvar šestiúhelníku a ne čtverce jako v Rusku. Aby bylo jasno, do benzínového motoru automobilu by se neměla lít nafta. Dokonce ani ta nejkvalitnější. Nic dobrého z toho totiž nevyplyne. Nějaký čas motor bude pracovat a pak je po něm.“

Moderátor Solovjev v průběhu vysílání opraví Satanovského, že ten prý popletl tvar ruského a amerického paliva a že čtvercový tvar mají v USA, zatímco šestiúhelníkový se údajně používá v Rusku. Pokračujeme ale v citátu Satanovského:

„Na Ukrajině to nepochopili. Výsledek byl jednoduchý: došlo ke změně teplotního režimu zahřívání reaktoru, selhal systém chlazení a začali vypínat reaktory těsně před jejich proměnou na další Černobyl.“

Satanovski neupřesňuje, v jakém časovém období mělo k této události dojít. Je možné, že navazuje na tyto zprávy v ruských médiích, které se objevily již před rokem: 

Již v květnu 2014 hrozilo vysílání ruské zpravodajské stanice určené pro zahraniční publikum Russia Today potenciální ukrajinskou jadernou katastrofou: 

Tímto způsobem informovalo loni 3. prosince ruskojazyčné vysílání německé televizní stanice DW o potížích největší jaderné elektrárny v Evropě – Zaporožské:

Údajně se potíže týkaly pouze jednoho z šesti reaktorů a podle slov ukrajinského ministra energetiky zůstala radiace v okolí elektrárny v normě. Zároveň ale vysílání ruské televize Ren Tv s odvoláním na údajné na internetu publikované dokumenty ukrajinských úřadů uvedlo, že úroveň radiace v okolí elektrárny 14,6 krát přesáhla normu: 

30. prosince 2014 se objevila informace o podpisu smlouvy mezi Ukrajinou a společností Westinghouse na dodávku jaderného paliva (zdroj: BBC.com)

Ministerstvo zahraničních věcí Ruska reagovalo ostře a osočilo Ukrajinu z ohrožení bezpečnosti Evropy - zdroj: Los Angeles Times.

Jedná se tak s největší pravděpodobností o součást propagandistické války mezi Ukrajinou a Ruskem, která na poli energetiky zuří s malými přestávkami již více než 10 let.

Již 3. prosince loňského roku vydal český Státní úřad pro jadernou bezpečnost tiskovou informaci k „nehodě“ v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině (zdroj: SÚJB)

„V reakci na informace v médiích a Vaše množící se dotazy Vám přinášíme stručnou zprávu o provozní události v ukrajinské jaderné elektrárně Záporožská.  Dne 28. 11. došlo k odpojení třetího bloku elektrárny od elektrické sítě. Podle oficiálních informací bylo jeho příčinou poškození vinutí měřícího transformátoru napětí, který je umístěn ve strojovně. To vedlo k odpojení blokového transformátoru, odstavení generátoru a reaktoru. Reaktor se momentálně (k 3. 12.) nachází ve stavu studeného odstavení. Vzhledem k svému charakteru (žádný vliv na jadernou bezpečnost) je situace hodnocena jako INES 0.“

Debata o palivu do jaderných elektráren se ale vede i v České republice. O problematice dodávek jaderného paliva pro české jaderné elektrárny hovořila Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost 14. srpna loňského roku na Radiožurnálu (zdroj: rozhlas.cz) , kde mimo jiné na otázku moderátora:

„Mohli by teď například firma Westinghouse nebo jakýkoliv jiný dodavatel jaderného paliva takříkajíc z fleku, tím myslím v reálném čase začít dodávat do reaktoru Temelína jaderné palivo?“

odpověděla paní Drábová:

„Westinghouse ano s velkou pravděpodobností, protože on s výrobou paliva pro ty ruské tisícovky nikdy nepřestal a s vývojem, momentálně má kontrakty na Ukrajině, pročež tam probíhá velká informační válka, já bych řekla, protože i tam ta zóna, která je smíšená, to znamená část paliva je tam od TVELu, část paliva je tam od Westinghouse, své problémy na ukrajinských elektrárnách má a teď samozřejmě tam probíhá pingpong, kdo za to může. No, to víte, že se nikdo nehlásí k tomu, že ve smíšené zóny by za ty problémy mohl ten či onen dodavatel. Máme o tom různé signály, neumíme si v tom, protože je to viděno hodně zvenku, udělat úplně ten obrázek, čím jsou ty problémy způsobené….“

Již zmíněná ruská státní televize vysílající do zahraničí Russia Today doplnila na konci léta 2014 pohled Kremlu na tuto problematiku citátem dopisu, který údajně poslal Didier Burkhalter – tehdejší prezident Švýcarska a šéf OBSE – Vladimírovi Gutenovovi z ruské Státní dumy (dolní komory parlamentu). Citujeme (zdroj: rt.com):

„Pokud je jedna země znepokojena ohledně své jaderné bezpečnosti kvůli druhé zemi, musí ta první přikročit k oboustrannému jednání, anebo pokud to není možné, musí se obrátit na jiné autority jako je Mezinárodní agentura pro atomovou energii.“

Psali jsme také:

Putinova GRU draždí USA: Nehoda nebo náhoda elektrárny v Záporoží?

Nehoda v ukrajinské jaderné elektrárně

Neznámé drony ohrožují francouzské jaderné elektrárny

Jaderné elektrárny v západní Evropě ohrožují bezpilotní letadla. Zaútočí drony?

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace