foto: Redakce SM/Kulatý stůl 28.4.2025
V Poslanecké sněmovně proběhl v pondělí kulatý stůl na téma „Systém střelecké přípravy a stanovené zálohy státu“ uspořádaný pod záštitou poslance a místopředsedy výboru pro obranu Pavla Růžičky.
Ustavení Stanovené zálohy státu předpokládá tzv. nadstavbový zákon (Zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky), zákon č. 14/2021 Sb., účinný od 30. ledna 2021. Nadstavbový proto, že upravuje některé aspekty civilního držení zbraní, které je jinak upraveno zákonem o zbraních a střelivu (č. 90/2024 Sb.). Vznikl v reakci na implementaci novelizované zbraňové směrnice Evropské parlamentu a Rady 2017/853 do českého právního prostředí. Ve zkratce bylo jedním z cílů nadstavbového zákona vytvořit v české legislativě institut, který by umožnil udělovat výjimky pro nabývání a držení některých nově zakázaných zbraní – především poloautomatických pušek.
Kulatý stůl „Systém střelecké přípravy a stanovené zálohy státu“
Prostředkem k tomu je „Systém střelecké přípravy“, jehož absolventi následně tvoří tzv. „Stanovenou zálohu státu“. Jde o neorganizované civilní osoby se zbrojním průkazem skupiny E (vydávaným za účelem ochrany život, zdraví a majetku), vlastní zbraní a vybavením, které ve svém volném čase a za své vlastní prostředky absolvují příslušné kurzy a které mohou plnit stanovené úkoly v rámci krizového stavu. Stanovená záloha státu má ambici i potenciál hrát roli jak v oblasti obrany, tak v oblasti vnitřní bezpečnosti, v odpovědnosti rezortů obrany a vnitra, a obecně se týká úrovně odolnosti obyvatelstva v době krize. Jde o významné téma zejména dnes, v době zhoršeného bezpečnostního prostředí, a také v době, kdy se armáda i policie potýkají s nedostatkem personálu a nedostatečnými nábory.
Po čtyřech letech formální existence tohoto institutu proběhl v pondělí z iniciativy místopředsedy sněmovního výboru pro obranu Pavla Růžičky (ANO) kulatý stůl, kterého se zúčastnili senátor Zdeněk Hraba (za ODS), za Ministerstvo vnitra Milena Bačkovská z odboru bezpečnostní politiky, Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, Jakub Smetánka, viceprezident sdružení LEX, a zástupci odborné veřejnosti, instruktoři i policisté. Zástupci ministerstva obrany chyběli, což ilustruje malý zájem rezortu obrany o věc.
Ministerstvo vnitra odvádí dobrou práci. Obrana téma ignoruje
„Tento kulatý stůl jsem svolal jednak proto, abychom se mohli ohlédnout za čtyřmi roky účinnosti zákona, abychom si mohli vzájemně sdělit zkušenosti ohledně jeho uplatňování, a sdělili si své pohledy na jeho další směřování,“ otevřel diskusi poslanec Růžička a předeslal, že koncept střelecké přípravy a stanovených záloh v současnosti stále ozbrojené složky státu neumějí příliš dobře uchopit. Připomněl, že zákon předpokládá dva systémy střelecké přípravy, jeden v gesci Ministerstva obrany, druhý – pro oblast vnitřního pořádku a bezpečnosti – v gesci Ministerstva vnitra: „Ani po více jak čtyřech letech nebyl tento zákonný úkol splněn a systém střelecké přípravy a stanovená záloha pro účely obrany neexistují,“ řekl Růžička s tím, že v kontrastu k přístupu obrany je dobrá práce odvedená Ministerstvem vnitra.
Úředníci podle něj úspěšně vybudovali „robustní systém střelecké přípravy“, kterým prošlo 1800 osob. V rámci kulatého stolu byly diskutovány otázky, jakým způsobem tento počet navyšovat a navýšit, co občany motivuje a co je naopak od vstupu do tohoto systému odrazuje, jaké přináší výhody, kdo vlastně jsou lidé, kteří vstupují do stanovené zálohy státu, jak je efektivně zapojit a využít při plnění úkolů vnitřního pořádku, bezpečnosti a obrany. „Osobně zde vnímám obrovský rozdíl mezi typickým profilem člověka, který vstoupí do ozbrojených složek, oproti civilistům ve stanovené záloze: Vysoká míra individuální nezávislosti, osobní odpovědnosti, odpor nebo nedůvěra vůči hierarchickému uspořádání,“ řekl poslanec Růžička.
Slib věrnosti České republice jako filtr proti nežádoucím osobám
Podle Mileny Bačkovské systém střelecké přípravy a stanovené zálohy státu nepředstavují i díky tomu konkurenci Aktivním zálohám AČR, ale dávají příležitost a zapojují nejširší spektrum společnosti. Zájem veřejnosti o legální držení zbraní i o možnosti v rámci stanovených záloh vzrostl v souvislosti s válkou na Ukrajině i třeba teroristickým útokem v Izraeli v říjnu 2023. Jako určitý filtr, který zajišťuje, že členem stanovených záloh státu se nestane státu nepřátelsky orientovaná osoba, uvedla slib, který je vyžadován od kurzu druhé úrovně (první úroveň je sebeobrana, druhá úroveň ochrana měkkých cílů, třetí krizové situace a čtvrtý pak individuální trénink). Tento slib zní:
„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že jako občan a vlastenec budu respektovat principy demokratického právního státu a budu obětavě plnit úkoly, které mi budou jako členovi stanovené zálohy státu uloženy. Slibuji, že při plnění úkolů stanovené zálohy státu i v občanském životě budu jednat odpovědně, odvážně a skromně. Bude-li to třeba, budu odhodlaně snášet nepohodlí a nebezpečí s tím spojená. Slibuji, že budu vždy příkladně dbát zásad bezpečného nakládání se zbraní.“
Jiří Hynek: Stát zatím stanovené zálohy neumí využít
Diskutující zmínili řadu problémů, které plné uplatnění zákona a růst příslušníků stanovené zálohy komplikují. Mezi nimi časovou, finanční i obsahovou náročnost kurzů, kdy mezi jednotlivými úrovněmi roste skokově obtížnost. Současně se podle mnohých vytratila, ač rizika nezmizela, témata určité garance zachování legálního držení zbraní, případně možnosti i přes Evropskou unií připravovaný zákaz olověného střeliva toto střelivo využívat (podobně, jako se zákaz nebude vztahovat na ozbrojené síly a bezpečnostní složky státu). V podstatě jediná výhoda, která dnes hmatatelně existuje, je státem poskytnutých 500 nábojů ročně pro účely výcviku.
Jiří Hynek, prezident AOBP, řekl, že stát zatím stanovené zálohy neumí využít. Zmíněny byly nevyhovující podmínky pro střelecký výcvik (zejména pro střelecký výcvik s dlouhými zbraněmi), spíše nevlídný přístup místních samospráv k provozovaným střelnicím a nevstřícná atmosféra ve společnosti vůči držitelům zbraní, mj. v souvislosti s útokem na Filozofické fakultě UK. Panuje situace, kdy stát na jedné straně hovoří o potřebě odolné společnosti, nejen náčelník generálního štábu mluví o tom, že obrana státu je věcí všech občanů, nejen armády, ale v praxi se ti nejaktivnější z řad civilní veřejnosti potýkají s nedostatky ne zcela dokonale legislativně definovaného systému. Branný zákon ani zákon o policii stanovené zálohy nezná a není snadné odpovědět na otázky, které se nabízejí: „Co budu jako člen stanovené zálohy státu muset, co budu moci, kdo mi bude velet a kdy a kým budu povolán,“ uvedl senátor Hraba.
Tématu se budeme dál věnovat a přineseme rozhovory s účastníky kulatého stolu.
Tagy