Autor fotografie: Jiří Vítek|Popisek: Jiří Vítek
O výsledcích jednání o narovnání platů s představiteli současné vlády i o atmosféře mezi policisty, hasiči a dalšími příslušníky jsme hovořili s předsedou Unie bezpečnostních složek Jiřím Vítkem.
Stát „zmrazil“ v roce 2010 platy příslušníků policie, vězeňské služby i hasičů opravdu důkladně, protože jejich letošní navýšení o dvě procenta nepokrývá ani míru inflace. O smutném faktu, že část těchto příslušníků čelí insolvenci, jednal i výbor pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Závěr je jasný: narůstající problém příslušníků bezpečnostních sborů se splácením dluhů je významným bezpečnostním rizikem pro Českou republiku.
O výsledcích jednání o narovnání platů s představiteli současné vlády i o atmosféře mezi policisty, hasiči a dalšími příslušníky jsme hovořili s předsedou Unie bezpečnostních složek Jiřím Vítkem.
V souvislosti s požadavkem na zvýšení platů v bezpečnostních sborech je v médiích často zmiňovaná vaše odborová organizace. Můžete nám ji přiblížit?
Unie bezpečnostních složek sdružuje více jak čtyři tisíce členů – příslušníků policie, hasičského záchranného systému, vězeňské služby, městské policie i celní správy. Jsem rád, že se počet našich členů neustále zvyšuje. Podpořili jsme úsilí HZS o zařazení šesti a půl tisíce hasičů do první rizikové skupiny, což se nakonec podařilo, a to od července letošního roku, což pro každého hasiče znamená přilepšení o necelých tisíc korun. Současně ale zaznamenáváme rostoucí nespokojenost příslušníků s postojem vlády při navrácení platových tarifů na úroveň roku 2010. Nejedná se tedy o zvyšování platů, ale o splnění slibu předchozí vlády. Snažíme se přesvědčit současnou vládu, aby splnila slib vlády z roku 2010 a navrátila odebraných deset procent zpět do tarifních tříd. Přes tři roky policisté, hasiči a další příslušníci akceptovali snížení svých platů s tím, že politici nakonec splní svoje sliby a dojde k jejich dorovnání.
S kým jste jednali a nakolik jste byli úspěšní?
Koncem loňského roku jsme sepsali petici k navrácení deseti procent do stupnice základních tarifů, které byly příslušníkům vládou odebrány. Petici podepsalo přes 24 tisíc příslušníků a předali jsme ji v dubnu premiéru Bohuslavu Sobotkovi a ministru vnitra Milanu Chovancovi. Přestože chápou, že je nutné situaci ohledně platů v bezpečnostních sborech urychleně řešit, souhlasí pouze s vrácením čtyř procent v roce 2015 a dalšími čtyřmi procenty až v roce 2016. Prozatím se vládě podařilo navýšit platy pouze o dvě procenta s tím, že navýšení bude poskytnuto ve formě nadtarifních složek platu. Nebude tedy změněno nařízení vlády o tarifních třídách, což byla jedna z našich podmínek. Také jsme jednali s ministryní spravedlnosti paní Helenou Válkovou, která nám vyjádřila maximální podporu. Ministr financí Andrej Babiš mě ale informoval, že je možné uvažovat o navýšení maximálně o čtyři a půl procenta, víc není v možnostech státního rozpočtu. I my jsme částečně ustoupili a navrhujeme návrat šesti procent v letošním roce a čtyř procent v roce 2015. Věřím, že k dalším jednáním se zástupci vlády ještě dojde, a že nic není ztraceno…
Máte informace o tom, jak se příslušníci vypořádali se snížením platů?
Registrujeme zvyšující se nespokojenost s přístupem vlády v oblasti jejich odměňování a především s neplněním vládních slibů. Část našich členů i ostatních příslušníků začíná mít dlouhodobé problémy, jak vyjít s platem. Je třeba si uvědomit, že každý z nás má nějaký finanční plán, na základě kterého plánuje, co si může a nemůže dovolit. Pokud například splácí hypotéku nebo má jiný větší finanční závazek a přes tři roky má měsíční výplatu i o pět tisíc korun nižší, je určitě jeho situace dost zoufalá. Některým pomůže rodina, někteří se dostanou do dluhových pastí. Musíme si uvědomit, že příslušníci bezpečnostních sborů nesmí vedle služby vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost. V květnu jsem se v Poslanecké sněmovně zúčastnil semináře „Exekuce jako riziko v bezpečnostních sborech“, který pořádal předseda Výboru pro obranu a poslanec David Kádner. 
Na semináři byli zástupci ministerstva vnitra a spravedlnosti, vězeňské služby, armády i další odborníci a zástupci občanských sdružení. Jednoznačně zaznělo, že narůstající problém příslušníků bezpečnostních sborů se splácením dluhů je významným bezpečnostním rizikem pro Českou republiku. Není přece možné akceptovat, že 40 procent policistů nebo polovina příslušníků vězeňské služby má problémy se splácením dluhů a že dokonce čtyři procenta příslušníků vězeňské služby je v insolvenci. Přesná čísla ohledně insolvenčního nebo exekučního řízení u příslušníků bezpečnostních sborů bohužel zřejmě nikdo centrálně neeviduje, není tedy možné uvést přesná čísla. Pokud se někteří příslušníci dostanou do dluhové pasti, část z nich to může řešit nelegálním přivýdělkem prací pro soukromé firmy, prodejem „citlivých“ informací nebo jen to jen krok ke korupci. Část příslušníků, kteří splňují podmínku tzv. „výsluhy“ odchází do soukromého sektoru za sice nižší mzdu, ale spolu s touto výsluhou mají nakonec vyšší příjem, než doposud. A jedná se právě o ty zkušené příslušníky, do kterých stát investoval nemalé finanční prostředky na jejich školení a výcvik, kteří mají za sebou dlouholetou praxi. V každém případě postupně ztrácejí motivaci a profesní hrdost. Situaci určitě nepřispívá, pokud zazní z úst politika myšlenka o možném odejmutí nebo snížení výsluh, apod. Podobná prohlášení mívají za následek další snižování důvěry, případně i odchody na „výsluhu“.
Pokud vláda nesplní vaše požadavky, jaký bude postup Unie BS?
Informovali jsme pana premiéra Sobotku, že pokud ministerstvo financí nevyhoví našemu návrhu, Unie BS zahájí přípravů protestů příslušníků bezpečnostních sborů v srpnu 2014. Nicméně tyto protesty vyžadují náročnou přípravu a rádi bychom vše ještě projednali s našimi členy i s kolegy z ostatních odborových organizací. V tuto chvíli, kdy nejsou ještě jednání ukončena, nepokládám za vhodné se k věci podrobněji vyjadřovat.
Děkuji za rozhovor.