foto: Šafránek je autorem / CC0/Pietní místo před Karolinem, historickým sídlem Univerzity Karlovy, den po útoku
Tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v prosinci 2023 zůstává jednou z nejtěžších zkoušek, které česká společnost a bezpečnostní složky v posledních letech zažily. Věnoval se jí také podcast Security Briefing.
Událost na FFUK zásadně urychlila změny v přístupu k ochraně takzvaných měkkých cílů, tedy míst, kde se běžně shromažďuje velké množství lidí a která nejsou projektována jako opevněné objekty. Mezi ně patří školy, univerzity, obchodní centra, kulturní instituce, koncertní sály nebo vánoční trhy.
Ve druhém dílu minisérie Security Briefing Podcast, na kterém se podílí Ministerstvo vnitra, hovořil moderátor Jaromír Průša, prezident ASIS International CZ/SK, s Pavlem Pavlovičem. Tento zkušený policista se zásahu na FFUK přímo zúčastnil a od konce srpna 2025 působí na nově vytvořené pozici hlavního koordinátora ochrany měkkých cílů při Krajském ředitelství policie hlavního města Prahy. Jak sám vysvětluje, tato role vznikla oficiálně 1. října 2025 a stala se prvním plnohodnotným full-time místem svého druhu v rámci policie. Dosud totiž podobnou agendu řešili kolegové „na brigádě“, tedy nad rámec svých hlavních povinností.
Praha pilotním projektem
Praha se v tomto ohledu stala pilotním projektem. Ukázalo se, že objem školení a koordinace v hlavním městě narostl natolik, že stávající krajští koordinátoři už kapacitně nestačili. Pavlovič doufá, že se tato specializovaná pozice postupně rozšíří i do dalších krajů. Po události na Filozofické fakultě se totiž rozběhla celá řada změn. Obnovily se a zintenzivnily školení, jejichž zájem prudce vzrostl. Upravil se výcvik první pomoci, protože policisté si uvědomili, že nestačí jen ošetřit jednotlivé rány, ale je nutné umět řídit celou zdravotnickou část zásahu přímo na místě – třídit zraněné, stanovovat priority a koordinovat evakuaci. Vznikly nové specializované kurzy, posílilo se vybavení vybraných jednotek balistickou ochranou a připravuje se zavedení systému Cell Broadcast pro rychlé varování obyvatelstva, jehož implementace probíhá v roce 2026.
Pavlovič zdůrazňuje, že i policisté, které dříve zdravověda nezajímala, na vlastní kůži pochopili její klíčovou roli. Rozpočet na kvalitní simulátory a materiál se stal prioritou. Hlavní náplní jeho současné práce je přímé školení provozovatelů a zaměstnanců tzv. měkkých cílů. Policie nečeká na další tragédii, ale jezdí na přímou objednávku. Během prvních tří měsíců v nové roli se podařilo výrazně zvýšit zájem o školení i bez nové mimořádné události – pouze díky pozitivním doporučením od institucí, které program absolvovaly.
Obsah školení se výrazně posunul
Kromě klasického postupu „uteč, schovej se, bojuj“ se velmi posílila prevence intrapersonální radikalizace. Ve spolupráci s odborem extremismu a terorismu policie předává poznatky, jak rozpoznat varovné signály – změny chování, uzavírání se, změny v oblékání, zájem o násilný obsah nebo glorifikaci útočníků. Součástí jsou i ukázky reálných zahraničních videí z útoků, která způsobují v místnosti ticho, ale podle Pavloviče jsou nezbytná. Lidé se musí připravit na chaos, krev a zmatek, aby v reálné situaci nezpanikařili. Zároveň policie opakuje, že učitelé nebo zaměstnanci nejsou zodpovědní za to, jestli radikalizaci odhalí – mají si jen všimnout změn a v případě pochybností zavolat a situaci probrat.
Častá debata o tom, zda investovat spíše do technologií (kamery, bezpečnostní rámy, čipové karty) nebo do lidí, má podle Pavloviče jasnou odpověď. I ty nejdražší kamerové systémy jsou k ničemu, pokud je nikdo kompetentně neobsluhuje. Měkké cíle navíc nejsou a nemají být pevnostmi – školy, galerie ani obchodní domy nejsou stavěny jako věznice. Navíc Češi mají tendenci pravidla obcházet, takže rámy by pravděpodobně vedly jen k hledání zadních vchodů. Nejlepší investicí zůstává kvalitní vnitřní komunikační systém (ať už rozhlas, skupina na platformě nebo dedikovaná aplikace) a hlavně proškolení lidí.
Pro školy doporučuje pravidelné nenásilné nácviky evakuace a uzamčení, aby děti věděly, co dělat, aniž by byly zbytečně strašeny. Učitelé by měli mít u sebe mobil a základní první pomoc by se mohla stát součástí teambuildingů. Firmám a institucím radí vnímat školení jako kontinuální proces, ne jako jednorázovou povinnost po tragédii. Každému z nás pak radí jednoduché, ale účinné věci – sundat sluchátka, koukat se kolem sebe, všímat si změn u blízkých i cizích lidí a nebýt pasivní s tím, že „to někdo vyřeší“.
Pavlovič uzavírá, že nejlepší prevence spočívá v informovanosti a připravenosti. Dvě hodiny konzultace nebo školení mohou zabránit tragédii. Pražská specializovaná pozice je zatím ojedinělá, ale pokud se osvědčí, může se stát standardem po celé republice. Cílem do dalších let je posílit odolnost společnosti natolik, aby se rizika dařilo odhalovat ještě předtím, než někdo sáhne po zbrani.
Zdroj: Security Briefing
Tagy