Těžko posoudit, zda se v Evropě probouzí nová vlna teroristických útoků, jisté je, že tato hrozba nikam nezmizela a nebezpečí hrozí nám všem.
Teroristé rádi útočí na měkké cíle, tedy na objekty, které nemají zabezpečení na vysoké úrovni, je zde větší koncentrace osob, v některých případech to může mít určitou symboliku (např. náboženské cíle), ale vždy se to dotýká obyčejných nevinných lidí.
Útoky ve Francii a teď ve Vídni mají společný spouštěč, v těchto případech islámský fundamentalismus, kdy si prostě určitá skupina nechce připustit, že Evropa není bojiště, vadí jim demokracie, kterou berou v rámci svého přesvědčení, že jsme tady „zženštilí“ a namísto zbraně se snažíme věci řešit diplomaticky. Vadí jim, že žena není jen kus majetku a má také nějaká práva jako každý běžný občan, vadí jim ta svoboda projevu, rádi by to změnili.
Myslím, že nejen Evropa a její jednotlivé státy si začínají čím dál tím více uvědomovat, co že jsme to dovolili vybudovat…co jsme všechno v rámci demokracie a svobody dovolili, aby tady tito lidé dělali, berou nás jako slabochy a nevěřící, se kterými se musí vypořádat po svém.
Zkuste v muslimské zemi postavit křesťanský kostel, mluvit o jakémkoliv jiném náboženství kromě islámu, porušovat jejich stanovená pravidla, to byste viděli, jak rychle by se s Vámi vypořádali.
Chci psát o útoku ve Vídni. Mladíček, občan Rakouska, který se radikalizoval, protože Rakousko je přeci „špatná země“, štědrý sociální systém, všechny výhody, svobody…atp. to je přeci nedostačující. Tak se nejprve rozhodl, že pojede bojovat do Sýrie za samozvaný Islámský stát. Tam ho nepustili, odsoudili ho kvůli teroristickému spolčení na 22 měsíců a procházel deradikalizačním programem, díky němu byl v prosinci podmínečně propuštěn, byť organizace, která program vedla, ho ale NIKDY za napraveného nepovažovala. Vždy přemýšlím nad tím, jak jednání s úředníkem, který ho v rámci systému poslal na svobodu probíhalo. Něco ve stylu: A že už nebudeš chtít do Sýrie, viď? Tak jooo, tak můžeš jít domů.
Vypůjčím si a poupravím glosu ze Švejka: „Nepustili jste mě na výlet, tak tady máte přes držku…“
Otázky, jen samé otázky…to ho nikdo nesledoval? Nikdo se nedíval, když už byl jednou odsouzen, kam chodí? S kým se stýká? Jak se mění jeho názory teď, když je doma?
Asi ne, protože si v létě udělal výlet s kámošem na Slovensko a tam se pokusil bez zbrojního průkazu zakoupit střelivo do útočné pušky AK-47, jako vážně?
Z jeho strany totální teroristická neprofesionalita, jít do oficiálního obchodu pro náboje a ze strany států a jejich spolupráce? Diletantnost, neprofesionalita!
Zase si to přehrávám: „Čus, byl tady u nás Kujtim Fejzulai a chtěl si koupit náboje do „ákáčka“, ale neměl zbroják, tak jsme mu nic neprodali“…a na druhé straně někdo odpoví: „jo, díky, to je v pohodě, on už jednou seděl za podněcování terorismu, ale je NAPRAVENEJ“, asi chce střelit „srnca“, předplatil si rakouský časopis o myslivosti, koupil kamizolku a klobouk. (omluva všem myslivcům).
A pak se tento mladík objeví jeden listopadový večer ve Vídni, má dlouhou zbraň a za 9minut změnil životy desítkám lidem, obyčejným lidem, nám…a to jak těm obětem, zraněným, tak i jejich příbuzným a známým.
Kde se stala chyba? Proč, když měl přemíru energie a hledal místo ve společnosti, tak namísto střelby nešel pomáhat do nemocnice, nešel zpívat s dětmi k táboráku, nebral hodiny salsy, nešel pomáhat postiženým dětem, nevzal holku do kina na romantický film? Já vím, že to nejsou žádné hluboké úvahy, ale „někde děláme chybu“.
Necháváme v Evropě mešity, kde se podněcuje k radikalismu, legislativa je děravá jak cedník, v ČR například chybí zákon o bezpečnostních službách, kde by byla popsána spolupráce s IZS, chybí deštníkový zákon o terorismu a jeho potírání, jen si jako hrajeme a děláme výběrová řízení na ochranu měkkých cílů – státních a jen vybraných, nikdo neřeší majitele měkkých cílů a jejich připravenost, chybí aktivita politiků.
Ta přemíra demokracie vůči těmto nepřizpůsobivým lidem (teroristům) nás jednou zabije…
Politici jen vykřikují nebo posílají soustrastné telegramy a mediálně vyhrožují ,,My SI TU EVROPU ZBOŘIT NEDÁME“, ale je to dost? Ne není!
V médiích se dozvíte, že to „byl hodný kluk“, ale chytil se špatné party. Co jste udělali politici a úředníci proto, aby se takové party nechytil? Před útokem ještě pomohl stařence s nákupem, no to jsou tedy mediální blafy…nedělejte z něj oběť, byl to vrah.
Běžte a zeptejte se na svém nádraží, ve svém obchodě, ve svém obchodním centru, v kině, divadle, na svých vánočních trzích, na fotbalových nebo hokejových zápasech majitele měkkých cílů, jak to mají zabezpečeno? Co udělali pro Vaši ochranu v rámci měkkých cílů? Jak spolupracují s policií a ministerstvem vnitra, které připravilo všechny možné analýzy, dokumenty, brožury, které může nejen majitel měkkých cílů, ale i běžný občan využít? Rozjeďme kampaň: „zeptejte se svého prodejce…“
Pravdou je, že i kdyby na ulici bylo pětkrát více policistů, nejde podobným útokům zabránit. Proto je každý z nás povinen se starat o svoji vlastní bezpečnost.
Všímejte si svého okolí a jak řekl jednou pan premiér svému ministrovi: „nebuďte slušnej a řekněte jméno“.
Co tím myslím? Pokud víte, že se ve Vašem okolí děje něco nenormálního, vidíte podivná setkávání, radikalizaci osob, někdo ze známých, kolegů atp. sleduje videa o Islámském státu či jiných organizací, obdivuje je, ptá se Vás, zda nevíte, kde si může objednat „sebevražednou vestu“, pokud někde na nádraží vidíte odložený kufr/batoh ke kterému se nikdo nehlásí, pokud vidíte, že někdo na ulici někoho fyzicky napadl, pokud víte, že se Váš soused byť legálně ozbrojuje a v okolí napadá zvířata, lidi nebo se chová podivně, slušně řečeno máte pocit, že mu tak trochu „přeskočilo“ atp.… nebuďte slušní a informujte Policii ČR, jde o životy nás všech!
Pokud se nedej bože dostanete do situace, kde je nějaký útočník a POZOR v žádném případě nemusí jít o náboženského fundamentalistu, ale o tzv. „osamělého vlka“, osobu, která si myslí, že jí nepochopil svět, zhrzeného vyhozeného zaměstnance, studenta, dodavatele, prostě kohokoliv, vzpomeňme si třeba na útok v Ostravské nemocnici.
Vždy postupujte podle tří zásad:
UTÍKEJ
- Pokud máte možnost využít únikovou cestu, utečte!
- Své osobní věci a cennosti ponechte na místě, vezměte si sebou jen mobilní telefon.
- Pokud je to možné, pomozte s útěkem ostatním.
- Varujte ostatní, před vstupem do nebezpečné zóny.
- Z bezpečí informujte Policii ČR na tel. 158.
SCHOVEJ SE
- Zamkněte nebo jinak zablokujte dveře.
- Schovejte se za pevné předměty.
- Přepněte svůj telefon do tichého režimu.
- Zůstaňte potichu.
- Pokud to situace dovolí volejte o pomoc na tel. 158.
BOJUJ
- Snažte se zneškodnit střelce.
- Jednejte rychle a násilně.
- Použijte jakékoliv předměty, které se dají využít jako zbraně.
- Jednejte maximálně efektivně.
KDYŽ NA MÍSTO DORAZÍ BEZPEČNOSTNÍ SLOŽKY
- Zůstaňte v klidu a poslouchejte instrukce.
- Ruce držte vždy ve viditelné pozici.
- Vyvarujte se křiku a divoké gestikulaci.
- Mějte na paměti, že pomoc zraněným je na cestě.
Protože se jedná pouze o základní postupy a informace, obraťte se na firmy, které mají zkušenosti a nabízejí v rámci bezpečnostního poradenství ochranu měkkých cílů a ti Vás provedou komplexním zajištěním bezpečnostní hrozeb a rizik, včetně školení a výcviku na ochranu měkkých cílů.
Jaromír Průša,
jednatel Asset protection agency s.r.o., bezpečnostní poradenství
www.apagency.cz