Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační foto
Norsko, Švédsko, Dánsko i Finsko. Všem severským zemím došla trpělivost s "uprchlickou tsunami". Vzkazují běžencům, že je ve svých zemích už nechtějí.
Norsko v rámci chystaného zpřísnění azylových zákonů nebude vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu (Schengenu) přicházejí. Oznámila to norská vláda, napsal dnes zpravodajský portál The Local. Připravované opatření, pokud bude schváleno, dolehne nejvíce na Švédsko, přes které uprchlíci do Norska přicházejí.
Podobně se vyjádřil dánský premiér Lars Lökke Rasmussen, který pro dánskou televizi TV2 uvedl 28. prosince: "Pokud Evropa nedostane v brzké době příval uprchlíků pod kontrolu, mělo by se začít debatovat o možných úpravách mezinárodních práv běženců, a to včetně ženevských konvencí."
Norsko sice není členem Evropské unie, je ale součástí schengenského prostoru, v jehož rámci kontroly provádí pouze na vnějších hranicích. V celém systému pak platí jednotné schengenské vízum. Podle schengenských pravidel by navíc měli běženci požádat o azyl v té zemi, do které jako první vstoupí. To se ale neděje a uprchlíci míří na sever Evropy do bohatších států, především do Německa a do Švédska. Kvůli nynější uprchlické krizi se ale několik států rozhodlo částečně obnovit hraniční kontroly i uvnitř zóny.
Švédsko chce kvůli uprchlíkům uzavřít most přes Öresund
Norská vláda v úterý představila balík úprav azylových zákonů, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Součástí návrhu je i odmítání běženců bez schengenských víz. Konzervativní menšinová vláda premiérky Erny Solbergové má pro změny azylových pravidel v parlamentu dostatečnou podporu, poznamenal The Local.
Norsko, stejně jako Dánsko si klade podmínky pro získání azylu a integraci cizinců do společnosti.
Už dříve se politici v Dánsku shodli na tom, že musí zpřísnit podmínky pro získání občanství. Nová pravidla platná od 15. října. nařizují uprchlíkům, kteří chtějí získat v azyl, že musí zvládnout dánštinu a musí být finančně soběstační.
Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová zpřísnění azylových zákonů považuje za nezbytné, neboť Norsko příští rok očekává až 100.000 žádostí o azyl, což bude znamenat značnou zátěž na sociální systém. V Norsku, které má 5,1 milionu obyvatel, letos požádalo o azyl zhruba 30.000 lidí.
"Vážení uprchlíci, k nám nechoďte!" Dánsko zveřejnilo v libanonských novinách reklamu
Součástí změn bude mimo jiné prodloužení čekací doby na povolení k trvalému pobytu ze tří na pět let. Při žádosti o sloučení rodiny bude muset azylant napříště prokázat mnohem vyšší roční příjem než dosud a v Norsku bude muset pracovat nebo studovat více než čtyři roky.
Podmínky přijímání azylantů zpřísňuje i sousední Švédsko, které na jihu země dočasně zavedlo hraniční kontroly.