Sibiř taje a již zapomenuté smrtelné choroby se dostávají opět na svět

Sibiř taje a již zapomenuté smrtelné choroby se dostávají opět na svět
Autor: Public Domain Images|Popisek: Virus neštovic
20 / 08 / 2016, 15:30

Poslední známý případ neštovic se odehrál v roce 1977 v Somálsku, ale ruští vědci, kteří zkoumali ohniska anthraxu, nalezli DNA viru neštovic v tělech v zamrzlé půdě Sibiře.

Odborníci nyní varují, že smrtelná nemoc, o které si myslíme, že ze světa zmizela v roce 1977, se může vrátit díky tomu, že rozmrzá tundra na Sibiři a virus se bude uvolňovat z těl lidí, kteří zemřeli za velké epidemie před 120 roky. Neštovice jsou jednou z nejobávanějších chorob, kdy umírá až 30% nakažených lidí, symptomy jsou vysoká horečka a hnisem naplněné boláky.

Siberia-Graves

Spory antraxu z těl mrtvých lidí a sobů pohřbených v permafrostu už podle všeho nakazily 24 lidí, kteří jsou hospitalizováni v nemocnici ve městě Salekhard poblíž ruského severního pobřeží.

Psali jsme: Sibiřská brána do podsvětí

Ale zdravotní odborníci řekli pro The Siberian Times, že je to varovným signálem, že by mohlo být hůř.

Boris Kershengolts, ze sibiřské pobočky Akademie věd řekl: "Okolo roku 1890 zde došlo k velké epidemi neštovic. Bylo tu město, kde zemřelo až 40 procent populace. Samozřejmě, že těla byla pohřbena pod horní vrstvu permafrostu na břehu řeky Kolymy. A teď, o více než 100 let později, povodňové vody v Kolymě způsobují erodování břehů."

Tání permafrostu zrychlila tento erozní proces.

Psali jsme: Obří starověký virus nalezen v arktickém permafrostu

Poté, co byly spory anthraxu nalezeny nedaleko Salekhardu, odborníci ze Střediska virologie a biotechnologie v Novosibirsku Středisku testují další nemoci. Zjistili, že mrtvoly mají na sobě známky zanechané neštovicemi. Zatím nenalezli virus samotný, ale detekovali fragmenty jeho DNA.

Permafrost v regionu Yakutia obvykle taje na úroveň mezi 30 až 60 cm, ale tento rok to bylo více než jeden metr, jak uvedl Michail Grigorijev, zástupce ředitele Institutu pro studium permafrostu.

"Skála a půdy, které tvoří poloostrov Jamal, obsahují hodně ledu," řekl deníku The Siberian Times. "Rozmrazování může půdu poměrně rychle uvolnit, takže je vysoká pravděpodobnost, že staré hroby dobytka se dostanou na povrch. "

Některé hroby vykopané v minulosti mohou být jen tři metry hluboko, zakryté pouze velmi tenkou vrstvou půdy. Spory nemoci (anthraxu) jsou nyní na útěku.

Panují i obavy, že sibiřský permafrost může uvolnit obrovské množství metanu, který má mnohem větší skleníkový efekt než oxid uhličitý do atmosféry, a mohl by výrazně zvýšit rychlost globálního oteplování.

Anthrax, jinak též sněť slezinná nebo uhlák je onemocnění způsobované baktérií Bacillus anthracis. Primárně se jedná o onemocnění hospodářských zvířat, zejména hovězího dobytka, nicméně může způsobovat těžké onemocnění i u člověka. Jedná se o častou náplň biologických zbraní.

Pravé neštovice (Variola) jsou vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností (u některých kmenů se blíží 100 %). Přeživší pacienti bývali často nadosmrti poznamenáni drobnými jizvami.

Odhaduje se, že jen během 20. století tato choroba zahubila 300-500 milionů lidí. Ještě v roce 1967 onemocnělo 15 miliónů lidí a 2 milióny jich zemřely. O deset let později se tato nemoc stala na dlouhou dobu (do roku 2010, kdy byl vymýcený mor skotu) jedinou na světě, kterou se soustředěným úsilím a celosvětovým očkovacím programem podařilo zcela vymýtit. Poslední známý případ této nemoci pochází z roku 1977. Po ukončení tohoto eradikačního programu roku 1980, kdy WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela vyhubené, bylo rozhodnuto zničit všechny laboratorní vzorky původce choroby, zůstat měly pouze ve dvou laboratořích - jedna v USA (jsou přechovávány v CDC v Atlantě) a jedna v SSSR. Podle svědectví Kanatžana Alibekova však SSSR ještě v 70. a 80. letech prováděl pokusy s cílem ještě zvýšit nebezpečnost tohoto viru a měl vyrobit značné množství biologických zbraní založených na jeho bázi.

Zdroj: The Syberian Times, Wikipedie

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace