Sloučení „sledek“ s útvarem odposlechů ohrozí vyšetřování, varují experti

Sloučení „sledek“ s útvarem odposlechů ohrozí vyšetřování, varují experti
26 / 09 / 2017, 07:30

V Česku se chystá další policejní reorganizace. Podobně rozsáhlá a citlivá jako ta loňská, která se dotkla elitních útvarů a otřásla politickou scénou. Spočívá ve sloučení sledovacích týmů do jednoho téměř dvoutisícihlavého „superútvaru“. Podle expertů hrozí, že se tím znásobí riziko vynášení informací ze spisů k podezřelým osobám.

Počínaje loňským srpnem začaly celorepublikové útvary kriminální policie, tedy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a protikorupční policie, pracovat v novém sloučeném uspořádání – vznikla Národní centrála boje proti organizovanému zločinu. Ve dvou měsících se tak tvář klíčových policejních složek dramaticky změnila, podle státních zástupců politickým a direktivním způsobem nepřipouštějícím diskuzi.

Nedávno Security magazín informoval, že 15. října 2017 – pět dní před sněmovními volbami – má dojít k pokračování. Šéf vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a policejní prezident Tomáš Tuhý připravili materiál, který nadobro pohřbí pozůstatek ÚOOZ, varovali rovněž poslanci v září ve sněmovně. Zbytek tohoto útvaru představují v nové centrále odbory V1 a V4. V každém pracuje až 150 policistů a nově by měly přejít pod kraje, což může zpomalit vyšetřování případů.

Ruku v ruce s touto hrozbou někteří politici varovali, že Tuhý v tichosti připravuje další novinku – zásadní změnu v práci Útvaru zvláštních činností, který sleduje podezřelé. „Vedení policie rozhodlo o změně v organizaci práce specializovaných složek určených ke sledování. Důvodem změny je snaha o zefektivnění této služby,“ potvrdila informace Iveta Skupien z policejního prezidia.

Vznikne útvar o 1600 lidech

O co jde? V České republice existují dva útvary, které mohou provádět sledování osob a věcí. Je to Útvar zvláštních činností s celorepublikovou působností (ÚZČ) a poté má každé krajské policejní ředitelství vlastní oddělení operativní dokumentace neboli sledku. Tyto sledky užívají kriminalisté prakticky u všech kauz. Například v roce 2015 to bylo ve 4476 případech.

Doteď platilo, že si na krajských ředitelstvích sledky kriminalisté na sledování osob a věcí „najímali“; se souhlasem státního zástupce a soudce to umožňuje trestní řád. Od ledna příštího roku by však měly všechny tyto týmy – více než tisícovka lidí – přejít pod ÚZČ

„Nejde o žádnou maličkost. Vznikne útvar, co bude mít více než 1600 lidí,“ popisuje dobře informovaný zdroj Security magazínu. „Je-li z finančního hlediska dobře, že sledky organizačně spadnou pod ÚZČ, ukáže čas. Faktem však je, že najednou tu budeme mít jeden ohromný sledovací útvar s jediným vedením. Hrozí tak, že politici či lidé z organizovaného zločinu se budou moct snáze dostat k informacím, se kterými tento útvar pracuje – tedy včetně živých spisů.“

Hrozí úniky ze spisů

Z jakého důvodu to bude jednodušší?

Informace, kdo a jak je sledován, která se dostane mimo dosah oprávněných lidí, je velice cenná, jelikož kazí celou práci orgánů v činném trestím řízení. Dnes je to tak, že podezřelí se k ní nemohou tak jednoduše dostat, protože neví, kdo je může z uvedených sledovacích útvarů sledovat (zda ÚZČ či sledky). S centralizací bude vše snazší.

Podobnou obavu vyjádřil i někdejší šéf ÚZČ Tomáš Almer. „Informace se soustředí na jednom místě, vznikne obrovské nebezpečí, že s nimi začne někdo něco vymýšlet.“

„Zákazníků je hodně,“ varuje současně exšéf BIS Jiří Růžek. Vždy jde přitom o závažné případy, které se mohou týkat politiky a byznysu. Na sledování pracuje v jedné směně odhadem deset lidí, jde-li o sledování čtyřiadvacet hodin denně, party se střídají. To je nesmírně nákladný proces, a pokud by byl vyzrazen, půjde podle Almera i o velkou finanční škodu.

Jedna reorganizace už proběhla

Ale vraťme se k samotnému ÚZČ. Hlavním úkolem je odposlouchávat a sledovat osoby pro potřeby protikorupční policie, inspekce i civilní kontrarozvědky. Elitní policejní útvar, kde pracuje 650 lidí a který usvědčil například Davida Ratha, už reorganizací jednou prošel. Před pěti lety.

Vzbudila velkou nevoli. Vedení ÚZČ zrušilo mnoho pracovišť, třeba i odborné pracoviště technické ochrany objektu policejního prezidia v čele s Jaroslavem Čapkem. Odejít muselo několik lidí z vedení útvaru, před časem například již bývalý šéf liberecké kriminálky Stanislav Hájek nebo náměstci Pavel Kotyk a Pavel Pikl.

U zaměstnanců, co zůstali, reorganizace vyvolala zlou krev. Z útvaru jednak unikaly citlivé informace, jednak se množily anonymy odesílané z ÚZČ na policejní prezidium. Jejich autoři popisovali špatné pracovní podmínky hraničící se šikanou ze strany nadřízených. Kvůli obsahu anonymů zasahoval v ÚZČ kontrolní odbor policejního prezidia i policejní inspekce.

Média také informovala, že deset zaměstnanců ÚZČ vypracovalo analýzu činnosti této policejní jednotky a poslalo ji policejnímu prezidentovi. V analýze bylo upozorňováno na majetkové poměry šéfa ÚZČ Vladimíra Šibora. Ten prý vlastní v Kolešově ohromný statek. „Sice zatížený hypotékou, ale v Souboři si postavil za osm milionů roubenou vilu bez koruny dluhu,“ uvedli policisté. Vedení policejního prezidia nezastíralo, že je vzájemným špiclováním v tak citlivém útvaru šokováno.

„Napjatá atmosféra panuje doteď. Před další reorganizací je nutné útvar nejprve stabilizovat, jinak vše dopadne katastrofálně,“ uzavřel zdroj.


Co dělá policejní Útvar zvláštních činností

Hlavním úkolem Útvaru zvláštních činností služby kriminální policie a vyšetřování je odposlouchávat a sledovat osoby pro potřeby bývalé protikorupční policie a protimafiánského útvaru, policejní inspekce a civilní kontrarozvědky.

V útvaru odposlechů pracuje zhruba 650 policistů, vedle pražské centrály má pobočky také v Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové a v Ústí nad Labem. Naposledy se v médiích objevoval Útvar zvláštních činností kvůli zneužití sledovacímu softwaru Janus od firmy Hacking Team.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace