Směrnice o zbraních a vojenská historie: aktuální situace

Směrnice o zbraních a vojenská historie: aktuální situace
foto: historienezabije.cz

Ve všech střeleckých komunitách narazila v loňském roce Evropským parlamentem schválená Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní, na ostrou kritiku. Výhrady jsou odborné, formální, ale také principiální a obecné a společnou tezí všech odpůrců je, že stávající zákon o zbraních a střelivu (č. 119/2002 Sb.) patří k nejpromyšlenějším a především mnohaletou praxí osvědčeným, a že zásahy do fungujícího stavu v ČR nejsou žádoucí. Zejména ne, mají-li tyto zásahy proběhnout podle zásad místy hrubě neodborně a nejednoznačně formulované Směrnice, která nadto rezignuje na snahu o sjednocení pravidel nabývání a držení zbraní v zemích EU, jimž umožňuje výjimky i přísnější státní úpravu. V případě výjimek a v důsledku své nedokonalosti naštěstí; zatímco možnost, aby byly státy dobrovolně přísnější jen podtrhává dojem, a dokonce ve Směrnici explicitně uvedený zájem, že se k problematice v krátkodobém horizontu a pravidelně bude Evropská komise vracet a podmínky držení zbraní dále zpřísňovat.

Jednou z oblastí, jichž se Směrnice, která si klade za cíl „zamezit zneužívání palných zbraní pro trestnou činnost a s ohledem na nedávné teroristické činy“, dotýká, je tzv. re-enactment, oživování vojenské historie, vzpomínkové akce. Perlou preambule Směrnice je následující věta: „S reprodukcemi historických zbraní se však nepojí stejný historický význam nebo zájem a mohou být vyrobeny za použití moderních postupů, které mohou zlepšit jejich odolnost a přesnost.“ Často nelegálně na území EU pobývající teroristé a další zločinci si nelegálně pořizují zbraně a nelegálně je užívají k páchání vražd a dalších zločinů, a odpovědí Evropské komise je záměr mj. zpřísnit podmínky pro nabývání a držení doutnákových, kolečkových, křesadlových, perkusních předovek, které zákonadbalí a svéprávní občané členských států desítky let bez jakéhokoli náznaku bezpečnostního rizika používají pro připomínání a studium společných dějin. Neméně pochybná je přitom Směrnicí „řešená“ obava ze zbraní modernějších konstrukcí, opakovacích pušek i automatických zbraní první poloviny 20. století, které spolky vojenské historie používají při rekonstrukcích bitev zejména první a druhé světové války, ať už neznehodnocené (opakovací zbraně), nebo nevratně a řádně dle legislativní úpravy znehodnocené a/nebo předělané na neškodné expanzní zbraně.

Představa, kterak šikovný puškař sestrojí doutnákovou mušketu a s využitím sofistikovaných technologií a materiálů dosáhne po čtyřech staletích nejen zlepšení jejích balistických vlastností, ale také zvýšení kadence palby, zbraň doplní například teleskopickou furketou, tj. vidlicí, o níž střelec svou těžkou mušketu při míření opírá, načež mu ji někdo ukradne a spáchá teroristický útok, který nebude s ničím souviset než s dostupností nebezpečných zbraní, je vtělena do loga Iniciativy spolků vojenské historie České republiky (ISVHČR), která byla jedním z prvních spolků na kontinentě, jež vznikly právě v reakci na přijetí Směrnice.

Logo ISVHČR

Psali jsme: Iniciativa spolků vojenské historie ČR nesouhlasí s kontroverzní směrnicí EU o regulaci zbraní

Česká republika zastoupená Ministerstvem vnitra podala k Soudnímu dvoru EU žalobu na neplatnost směrnice. Argumenty, s nimiž se soudci budou muset vypořádat, uvádí ministerstvo na svém webu:

  • Unijní zákonodárce přijetím směrnice překročil své pravomoci. Ačkoliv byla směrnice přijata za účelem odstranění překážek vnitřního trhu, jejím skutečným cílem je výhradně boj proti terorismu a jiné závažné trestné činnosti. Unijní zákonodárce však k přijímání harmonizačních opatření v této oblasti nemá pravomoc.
  • Unijní zákonodárce přijetím směrnice porušil zásadu proporcionality, jelikož se nezabýval otázkou přiměřenosti zaváděných opatření a neprovedl posouzení dopadů. To následně vedlo k tomu, že přijal opatření zjevně nezpůsobilá a nepřiměřená vzhledem ke sledovanému cíli – směrnice tak např. plošně zakazuje druhy zbraní, které se k páchání terorismu či jiné trestné činnosti v Evropě vůbec neužívají.
  • Směrnice je v rozporu se zásadou právní jistoty. Celá řada ustanovení napadené směrnice totiž není dostatečně jasná a přesná, aby umožnila dotčeným osobám jednoznačně rozpoznat jejich práva a povinnosti.
  • Směrnice má diskriminační povahu – umožňuje výjimku ze zákazu držení zbraní, která ale může dopadnout výhradně na švýcarský systém ponechávání vojenských zbraní při ukončení vojenské služby, aniž by stejné výjimky mohly využít ostatní státy.

Požadavku na předběžné opatření, v jehož návaznosti Sněmovna odložila projednávání tzv. malé implementační novely zákona o zbraních a střelivu (tj. úpravy znění současného zákona, aby vyhověl požadavkům Směrnice), Soudní dvůr nevyhověl. Směrnice nabývá účinnosti dnem 14. září 2018. Je celkem jisté, že Česká republika této šibeniční lhůtě nestihne z objektivních důvodů vyhovět, a neméně jisté je, že nebude mezi členskými státy osamocená.

Malá novela je přitom provizorním řešením, druhým ze tří, jež se nabízejí. Prvním je principiální odmítnutí Směrnici implementovat. V důsledku toho by se Česká republika jako členský stát EU, který se mezinárodními smlouvami zavazuje podobné směrnice respektovat a implementovat, vystavila sankcím, a je čistě politickou otázkou, zda by s tím spojené nejen finanční náklady chtěla vláda a měla republika nést. Třetím řešením je příprava komplexní implementační legislativy, která Směrnici implementuje způsobem, který uspokojí jak Evropskou komisi, tak využije beze zbytku všechny výjimky a prostor, který Směrnice členským státům pro úpravu problematiky ponechává. O prvním řešení může být rozhodnuto kdykoli (a je málo pravděpodobné). A protože malá novela s postupujícím časem coby provizorní řešení věc jen zkomplikuje a není v ničím zájmu, aby se složitá legislativa v citlivé oblasti měnila co dva roky, je nejpravděpodobnější, že Česká republika bude implementovat Směrnici až tzv. velkou novelou, což bude soustava zbrusu nových zákonů opřených o nově napsaný zákon o zbraních a střelivu.

Psali jsme: Kontroverzní směrnice EU, která odzbrojuje občany. Jednal o ní parlamentní Výbor pro bezpečnost

Na jeho paragrafovém znění aktuálně příslušné oddělení na Ministerstvu vnitra již měsíce ve spolupráci s dalšími dotčenými institucemi pracuje, a sestavilo expertní pracovní skupinu, jejímiž členy jsou zástupci odborné veřejnosti, a mezi nimi také zástupci Iniciativy spolků vojenské historie ČR. Pracovní verze nového zákona je zatím neveřejná. V obecné rovině lze odkázat na znění malé novely, kde ISVHČR připomínkami řešila, stejně jako nyní v úzké spolupráci především se sdružením na ochranu práv majitelů zbraní LEX, podobné problematické okruhy, a v základních rysech také připravovaný nový zákon z principů obsažených v malé novele přirozeně vychází, protože odpovídá na stejné otázky a stejné problémy, které vytváří evropská Směrnice.

Je na místě popřít některé poplašné zprávy, jež v uplynulých týdnech zazněly v některých médiích. Žádní soudní majitelé historických zbraních ani jejich reprodukcí se jich nezbavují, neprodávají je. Ostatně komu by je měli prodávat – všichni jsme na tom stejně, a dosud se z hlediska právní úpravy nabývání a držení zbraní nic nezměnilo a platí zákon č. 119/2002 Sb. Vzpomínkové akce napříč všemi historickými obdobími jsou i nadále pořádány v obvyklém formátu a neubývají. Různé národní implementace mohou a pravděpodobně budou komplikovat účast českých re-enactorů na zahraničních akcích, a obráceně se dotknou také účasti zahraničních vojáků na akcích pořádaných u nás. Stále nad námi visí Damoklovy meče dalších zpřísňování podmínek ze strany Evropské komise. Je zcela na místě situaci sledovat a být aktivní; ale není třeba vzbuzovat paniku. Jakmile bude současné pracovní informační embargo uvalené z pochopitelných a praktických důvodů na pracovní verzi nového zákona odvoláno a text se stane veřejným, vrátíme se k jednotlivostem v podrobném článku.

V mezičase si nová vláda včera schválila programové prohlášení. Obsahuje v kapitole Obranná politika a Armáda České republiky stejně formulovaný závazek, jaký měla v programovém prohlášení vláda předchozí: "Prosadíme legislativu, která podstatně zmírní negativní důsledky evropské směrnice o zákazu držení některých druhů zbraní." A v kapitole Vnitřní bezpečnost a veřejná správa: "Budeme i nadále podporovat právo na vlastní obranu a držení legálních zbraní."

Tagy