foto: Picryl /Výsledek "práce" NKVD
Ruské deja vu pokračuje. Na anektovaných územích začne působit analogie jedné z nejobávanějších jednotek stalinské éry.
Kreml má na dobytých ukrajinských územích zjevně opravdu velký problém. Zbylé ukrajinské obyvatelstvo klade nadále odpor skrze diverzní a zpravodajskou činnost. Lidé prokazatelně poskytují informace armádě Ukrajiny o pohybech a pozicích ruských vojenských jednotek. Dochází k celé řadě útoků na logistické cíle a kremelští vojáci jsou dokonce i trávení místním obyvatelstvem. Ruské velení se tedy rozhodlo, že této činosti učiní rázný konec. Reaktivovalo Směrš.
Slovo Směrš je zkratkou ruského smrt špiónům, směrť špionam. Jednalo se o zvláštní jednotky sovětské vojenské kontrarozvědky a jejich hlavním úkolem bylo odhalování zrádců a kolaborantů, boj proti poraženectví za druhé světové války a celá řada dalších věcí. Jenalo se o v podstatě tři nezávislé kontrarozvědné agentury, které oficiálně vznikly v dubnu 1943 a jejich formálním úkolem bylo zamezit pokusům nacistů infiltrovat Rudou armádu. Organizace oficiálně existovala do května 1946 a její název vymyslel sám Stalin.
Šéfem agentury po celou dobu její existenec Viktor Abakumov, jenž v poválečných letech zastával post ministra státní bezpečnosti. Celkově byl Směrš součástí NKVD. Organizace byla v rámci Rudé armády prakticky všemocná. Byla mimo armádní velení a zasahovala do řízení RA, její disciplíny, odstraňovala nepohodlné důstojníky, předcházela dezercím, špatné morálce a disciplíně. V osvobozených oblastech odhalovala kolaboranty, řešila hospodářské trestné činy, měla na starosti tajné materiály a třeba také selekci repatriovaných sovětských zajatců.
Směrš měl dokonce za úkol najít Adolfa Hitlera a bojovat proti polské AK (Armia Krajowa, protinacistická odbojová organizace). Kontrarozvědka dokázala během války naverbovat až 3 400 000 informátorů, to je 12 % celkového počtu branců v Rudé armádě, řadu z nich násilně, a proti německým agentům měla poměrně velké úspěchy. Podle sovětských zdrojů jich zachytila až 40 000. Lze říci, že dostat se do rukou agentů Směrš znamenalo velký problém. Počet mrtvých, které mají na svědomí se vůbec nedá spočítat.
Kontrarozvědka například dohlížela na repatriaci Kozáků z rukou Velké Británie. Bylo jich asi 45 000. Je známo, že důstojníci Směrš je často stříleli do týla ještě v přístavech. Agenti odvlékali civilisty i z Československa, především takzvanou bílou emigraci, tedy lidi, kteří z Ruska utekli krátce pro Velké říjnové revoluci a žili u nás velmi dlouho. Další jejich starostí byly jednotky generála Vlasova. Osudy těchto lidí jsou dostatečně známé. Většina zemřela v sovětských gulazích.
Informaci o návratu SMERSH zveřejnil Newsweek na svých stránkách s tím, že prohlášení vydal poslanec ruské Dumy Andrej Guuljov. Ten přímo sdělil, že bylo vytvořeno oddělení zřejmě v GRU, které funguje na podobných principech jako stalinský SMERSH a je určeno pro ukrajinské regiony Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží. Pochopitelně zmínil, že odbojová činnost Ukrajinců je prakticky terorismus a bude tvrdě potlačena.
Jedná se pouze o jeden ze střípků skládačky, kterou Vladimir Putin v Rusku tvoří při částečné renesanci obdoby sovětského totalitního státu. Obrovský důraz na armádu, likvidace jakékoli opozice, stále se utahující šrouby kolem svobod ruského obyvatelstva. Směrš je přímo synonymem zla a jeho poválečné působení jsme poznali i v Československu. Přesto to Rusům zjevně nepřipadá zvláštní.
Tagy