Autor fotografie: „10 Soviet Invasion of Czechoslovakia - Flickr - The Central Intelligence Agency“ od The Central Intelligence Agency – 10 Soviet Invasion of Czechoslovakia. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons|Popisek: Pražské ulice
Uplynulo 48 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. V noci z úterý 20. srpna na středu 21. srpna 1968 začala invaze do Československa. První útočná vlna proběhla v ranních hodinách, kdy byla obsazena letiště, na která následně začala přistávat transportní letadla s vojenskými jednotkami.
Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (Vstup spojeneckých vojsk, Operace Dunaj) byl vojenský vpád vojsk pěti komunistických zemí Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem (SSSR) na žádost konzervativního křídla Komunistické strany Československa. Dále se jej účastnila vojska Polské lidové republiky (PLR), Maďarské lidové republiky (MLR) a Bulharské lidové republiky (BLR). Vojska Německé demokratické republiky (NDR), ač připravena k zásahu, nakonec hranice ČSSR nepřekročila (až na malý počet specialistů).
Země Varšavské smlouvy, které se invaze nezúčastnily, byly Albánie (od roku 1962 fungovala v tomto paktu jen jako pasivní člen) a Rumunsko pod vedením svérázného diktátora Nicolae Ceauşesca.
Psali jsme: Sovětské lži se stávají ruskými
Byla obsazena většina důležitých měst v tehdejší ČSSR, krátce po příjezdu tanků a obsazení letišť, na kterých přistávala sovětská letadla s další vojenskou technikou. Předsednictvo ÚV KSČ přijalo usnesení odsuzující invazi (poměrem 7 : 4 hlasům). Československá armáda, která měla na starosti obranu hranic, nepodnikla skoro žádné kroky k obraně. Veřejnost během prvního týdne okupace vyjadřovala silný odpor, čímž zabránila provedení původních plánů k ustanovení otevřeně kolaborantské tzv. Dělnicko-rolnické vlády. Spontánní odpor proti okupaci de facto v očích světové veřejnosti zdiskreditoval socialismus sovětského typu. Bylo přerušeno rozhlasové i televizní vysílání, které však bylo rychle obnoveno z improvizovaných studií.
Následně došlo k potlačení československého pokusu o reformu socialismu – tzv. Pražského jara. Došlo k zatčení a internaci československých vedoucích představitelů – Dubčeka, Smrkovského, Černíka a dalších. Masové spontánní protesty trvaly týden. Vojska SSSR zde zůstala až do roku 1991.
Psali jsme: Poslední sovětský okupant opustil Československo 27. června 1991
Ode dne vstupu vojsk na území Československa do konce roku zemřelo při střetech cizích vojáků s civilisty a dopravních nehodách zaviněných okupačními vojsky 108 Čechů a Slováků. Nové výzkumy však uvádějí více než čtyřista zemřelých.
Invaze měla za následek také emigraci přibližně 300 000 lidí z republiky (70 000 okamžitě po invazi).
Sověti měli během invaze 96 mrtvých.
Jak to probíhalo
23:00 20. srpna 1968 - Vojska Varšavské smlouvy obsadila jižní Slovensko, vstoupila také ze Sovětského svazu (Ukrajiny) pár kilometrů za hranice Slovenska, z Polska obsadila hranice na severním Slovensku a také z Polska obsadila České Slezsko.
O půlnoci na 21. srpen 1968 - Vojska obsadila celý Východoslovenský kraj a celou Bratislavu a postupují jak z jihu, tak ze severu Slovenska do Středoslovenského kraje, vojska postupují i na severu Moravy.
1:00 21. srpna 1968 - Vojska obsadila téměř celé Slovensko, postupují také východními Čechy a z Německé demokratické republiky míří další vojska k Praze přes severní Čechy.
2:00 21. srpna 1968 - Vojska dále postupují Moravou a severními Čechy, dosud se nepotkala s jakýmkoliv odporem či incidenty.
3:00 21. srpna 1968 - Vojska rychle postoupila Moravou, východními a severními Čechy a míří na Středočeský kraj.
4:00 21. srpna 1968 - Vojska obsazují oblast v Karlových Varech a pomalu obkličují Prahu.
5:00 21. srpna 1968 - Vojska obklíčila Prahu a postupují západními Čechy.
6:00 21. srpna 1968 - Vojska míří na zbytek západních a jižních Čech a také pomalu postupují Prahou.
7:00 21. srpna 1968 - Vojska obsadila téměř celé Československo, ale stále neobsadila celou Prahu.
8:00 21. srpna 1968 - Vojska mají pod kontrolou všechny ulice Prahy.
Zdroj: Wikipedie