Snaha Kremlu srazit Evropu na kolena uzavřením kohoutů selhala. Problém má nyní Rusko

Snaha Kremlu srazit Evropu na kolena uzavřením kohoutů selhala. Problém má nyní Rusko
Autor fotografie: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
30 / 01 / 2023, 16:00

Možná jste nedávno také narazili na „vánoční“ video ruské televizní stanice RT ukazující, jak se bez ruské ropy a plynu Evropa o Vánocích ponořila do tmy a lidé musejí snášet zimu a hlad.

Video podkreslené vánoční koledou Silent Night (Tichá noc) začíná „normálními“ bohatými evropskými Vánocemi v roce 2021 se šťastnou rodinkou s malou dcerkou, která dostane jako dárek křečka. Potom se objeví scéna, která má být z loňských „válečných“ Vánoc, kdy kvůli nedostatku elektřiny otec rodiny musí sestavit miniaturní dynamo roztáčené křečkem, aby rodina mohla slavit Vánoce alespoň s malými elektrickými světýlky, a musí se na pohovce choulit pod dekami.

 A poslední výjev z videa má být z letošního roku, kdy o Vánocích živoří rodina o hladu a zimě a musela sníst i toho křečka. Klip končí přáním „Merry anti-russian Christmas!“

Ruská propaganda zde „nezklamala“. Samotný obsah videa je realitě vzdálenější jak Kaliningrad od Vladivostoku a vyjadřuje jen a pouze plané sny Putina a jeho fanoušků. Typická průměrná západní evropská rodina tmu, chlad ani hlad řešit nemusí.

Ne, že by lidé v Evropě nebyli ušetřeni problémů vzniklých v důsledku války na Ukrajině. Inflaci a zdražování pociťuje ve svých peněženkách asi každý z nás. Nic z toho, co jsme mohli vidět na ruském videu, ale samozřejmě nehrozí. Navzdory řadě výzev Evropa krizi zvládá alespoň prozatím nad očekávání dobře.

Ceny plynu klesají

Na počátku konfliktu však byla situace velmi nejistá. Podle údajů z roku 2021 celá EU více než 83 % zemního plynu dovážela odjinud a naneštěstí si do té doby mnohé země včetně Česka neprozíravě vytvořily velmi silnou závislost na ruském plynu.

V posledních několika letech pocházelo více než 40 % plynu právě z Ruska. V některých měsících to byla dokonce více než polovina. Na ruský dovoz, na němž byla závislá řada zemí včetně Česka, už nebylo možné dále spoléhat.

Sankce na dovoz z Ruska a postupné uzavření plynových kohoutků z Ruska znamenaly potřebu jednat opravdu rychle. V opačném případě hrozil nedostatek gigantických rozměrů. Největší otázkou už od ruského napadení Ukrajiny na konci loňského února bylo, zda se opravdu podaří získat pro Evropu dostatečné množství klíčových surovin, především plynu a ropy.

Chybný Putinův úsudek

Ruský prezident Vladimir Putin nepochybně doufal, že zmíněné uzavření kohoutů a sankce uvalené EU na dovoz ruského zboží mu pomohou ekonomicky srazit Evropu na kolena a přimějí ji k ústupkům Rusku. V tom se ale opravdu přepočítal. Nic takového se nestalo.

Evropa se během krátké doby dokázala z velké části přeorientovat na jiné dodavatele – např. Norsko a dále také dokázala zajistit dovoz většího množství kapalného plynu (LNG) především z USA. Dovozní kapacita LNG v EU dokáže pokrýt 40 % celkové spotřeby.

Významnou roli pro ČR sehrál LNG terminál v Eemshavenu v Nizozemsku, kde má své zásobníky i Česko. Výpadky se podařilo vykrýt a plynu je stále dost. Podle údajů z loňského listopadu většinu plynu dovezla ČR z Norska (69 %) a zhruba čtvrtinu (24 %) z USA. Pouhých 7 % připadá na ruský plyn. Místo nových dodávek se jedná o čerpání „starých“ zásob z podzemních zásobníků.

Plné plynové zásobníky

Celá Evropa si může aspoň na chvíli oddechnout, protože plynové zásobníky jsou stále téměř plné. Podle posledních údajů jsou zásobníky plynu na území EU nyní naplněné z 88 %. Některé členské země sice skladovací kapacitu nemají, nicméně velmi pomáhají ujednání o solidaritě s dalšími.

Ruský státní rozpočet se do loňského podzimu těžil z rekordních cen plynu na evropských burzách, ale to už nyní neplatí. A ceny plynu díky snaze lidí v Evropě omezit spotřebu a mírné zimě začínají postupně klesat na předválečnou úroveň. Žádná katastrofa se tedy nekoná.

Navíc dosavadní relativně teplé počasí nám dává další důvody k optimismu do dalších měsíců. Nižší spotřeba znamená plnější zásobníky. A čím více je plynu v zásobnících nyní na začátku roku, tím menší problémy lze čekat při jejich opětovném naplnění na příští zimu.

Mírné počasí hraje EU do karet

Doplňování zásob po letošní zimě by tak mohlo být méně dramatické, než se původně předpokládalo. Jak uvádí sever Bloomberg, investiční banka Morgan Stanley a poradenská společnost Wood Mackenzie dokonce předpovídají, že pokud počasí zůstane stále tak mírné jako nyní, zásobníky v Evropě letos na jaře mohou zůstat naplněny dokonce až z poloviny.

Plné zásobníky mají vliv i na samotné ceny plynu, které začínají (pochopitelně k velké neradosti Ruska) padat. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh v prvním lednovém týdnu měla vůbec poprvé od roku 2021 klesnout pod 65 eur (tj. necelých 1600 Kč) za megawatthodinu (MWh).

Pro srovnání, v srpnu loňského roku byla situace úplně jiná. Důsledkem omezování dodávek z Ruska se cena vyšplhala až do výše téměř k 350 eur za MWh. Stále se sice jedná o vysokou cenu, protože ještě začátkem roku 2021 se cena pohybovala pod 20 eury za MWh. Nic to nemění na skutečnosti, že pokles jde o skutečně obrovský pokles.

Rusko musí prodávat levněji jiným zemím

Často kolem sebe slýchám kritiku, že sankce nefungují a spíše, než Rusku škodí samotné Evropě. Nyní se ale začíná ukazovat, že sankce opravdu fungují. Zásluhu na tom má samotná skutečnost, že ruská ekonomika je silně závislá právě na vývozu surovin.

Nic lepšího totiž eurasijská velmoc vyvážet nedokáže. Už samotná ztráta významných odbytišť v EU, která je největším importérem fosilních paliv, představuje z dlouhodobého hlediska pro Moskvu vážný problém. Rusko musí nyní prodávat svoji ropu za levnější ceny v Asii, zvláště v ČLR a Indii nebo Turecku.

Rozhodně se ale nejedná o plnohodnotnou náhradu za ztracená odbytiště. Export do těchto zemí je spojený s překážkami logistického rázu – především delší dobou a také vyššími náklady na přepravu. Nemožnost plně nahradit výpadky exportu vede k nutnosti omezovat těžbu paliv. Podle slov šéfa Gazpromu Alexeje Millera činila celková produkce plynu v loňském roce 413 mld. m3, což je výrazně méně ve srovnání s 515 miliardami m3 v roce 2021.

Embargo na ruskou ropu

V prosinci také začalo platit embargo na dovoz surové ropy do EU a v únoru navíc začne platit i zákaz dovozu rafinovaných ropných produktů. Embargo uvalené Evropskou unií a západními zeměmi na dovoz ruské ropy ve spojení s cenovým stropem pro export po moři se jeví jako velmi účinné.

Jak vyplývá ze zjištění finského Střediska pro výzkum energií a ovzduší (CREA), nyní přichází Rusko právě díky zmíněnému embargu a cenovému stropu na dovoz ruské ropy až o 160 milionů eur denně. Další opatření mohou efekt ještě více znásobit.

Jakmile začne v únoru platit unijní embargo také na dovoz ruských rafinovaných ropných produktů, jako je například nafta, mohou se denní ztráty Ruska podle odhadů CREA vyšplhat dokonce až na 280 milionů eur denně.

EU předvedla svoji sílu

Nenaplnila se očekávání Kremlu, který evropské země hrubě podcenil, když předpokládal, že odstřihnutí dodávek ruské ropy a plynu je přinutí k ústupkům. Nestalo se tak. Pro některé možná překvapivě Evropská unie jako celek ukázala, že když jde opravdu do tuhého, dokáže většina jejích členů vcelku rychle reagovat. Naopak Rusko má nyní veliký problém (nejen) s exportem svých surovin. Vyhráno však samozřejmě ještě zdaleka není a Evropa musí vytrvat!

Přeji hezký den a veselou mysl!

Autor: Tomáš Zdechovský (europoslanec za KDU-ČSL)

 

Zdroj: Bloomberg

Tagy článku