Sobotka a Zeman si nerozumí v otázce uprchlíků, shodnou ale na vztazích s Čínou

Sobotka a Zeman si nerozumí v otázce uprchlíků, shodnou ale na vztazích s Čínou
Popisek: O obou politicích kolují peprné vtípky na internetu
30 / 12 / 2015, 08:30

I obvinění z předsudků, lži, ohrožení bezpečnosti Česka nebo legitimizování šíření nenávisti provázely letos vztahy premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a prezidenta Miloše Zemana. Do sporů se oba politici dostali zejména kvůli migrační krizi a pomoci uprchlíkům, na níž mají zcela odlišné názory. Notovali si naopak, pokud jde o hospodářskou politiku, ekonomickou diplomacii nebo vztahy se zeměmi, jako je Čína.

Rozpory v názorech Zemana a Sobotky na migraci, které se projevovaly už v průběhu roku, vyvrcholily po 17. listopadu, kdy prezident vystoupil na Albertově po boku šéfa extremistického Bloku proti islámu Martina Konvičky. Zeman se tím podle Sobotky zařadil mezi populisty, kteří parazitují na obavách lidí z takzvaného Islámského státu a migrační krize. Účastí na akci prý navíc legitimizoval šíření extrémní xenofobie a nenávisti.

Zeman to odmítl a nedlouho poté Sobotku obvinil z toho, že svým postojem k uprchlické krizi ohrožuje bezpečnost Česka. Reagoval tak na slova ministerského předsedy, že nebezpečí představují teroristé, nikoliv uprchlíci, kterým je třeba pomoci.

Podobné neshody, byť v menším měřítku, prosakovaly na povrch v podstatě už od začátku zvýšeného příchodu uprchlíků do Evropy. I když se oba politici shodli v odmítnutí povinných kvót na přerozdělování uprchlíků, rozcházeli se v názoru na to, jestli proti tomuto rozhodnutí bojovat soudně, nebo na to, jestli si běženci zaslouží pomoc.

Zeman vyjádřil přesvědčení, že si většina uprchlíků nezaslouží soucit, hovořil také o hrozbě zavádění islámského práva šaría v Česku. Naproti tomu Sobotka při návštěvě uprchlického tábora v Jordánsku uvedl, že není možné zpochybňovat motivaci uprchlíků, z nichž většina prchá před válkou. Na výročí 17. listopadu se také sešel s Čechy, kteří běžencům pomáhají.

Do názorových střetů obou politiků nestandardně vstupoval i hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

"Premiér Bohuslav Sobotka si definitivně vybral: Není hlasem národa. Stal se hlasem médií," napsal na twitteru Ovčáček poté, co premiér zkritizoval hlavu státu za účast na akci po boku Konvičky.

Později mluvčí tvrdil třeba to, že se Sobotka přidal k antizemanovské kampani.

Politici se dohadovali i kvůli novoročnímu obědu

Napjatá atmosféra mezi oběma politiky se přenesla i na zdánlivě bezkonfliktní věc, jakou je organizace tradičního novoročního oběda v Lánech. Šéf vlády uvedl, že na oběd prezident pozval jen jeho. Zeman to označil za lež a prohlásil, že pozval Sobotku i s jeho rodinou. Obě strany se pak obviňovaly z toho, která pochybila.

K dalším letošním sporům dvojice mužů přispěly rozdílné názory na fungování veřejnoprávní televize, sociální demokracii, jmenování tří profesorů, kauzu kolem vily hradního kancléře Vratislava Mynáře nebo novináře Ferdinanda Peroutku.

Přestože vztah Zemana a Sobotky především migrační krize výrazně poznamenala, našla se i letos řada témat, v nichž si rozuměli. Velmi podobný názor mají oba na hospodářskou politiku, a tak Zeman mohl pochválit Sobotkovu vládu za to, že podle něj vymanila hospodářství ze svěrací kazajky škrtících opatření minulých pravicových kabinetů. Prezident také podporuje růst minimální mzdy, elektronickou evidenci tržeb nebo zákon o prokazování původu majetku. Ve všech případech jde o Sobotkovy priority.

Oba političtí matadoři se shodnou i na nebezpečí, které představuje Islámský stát, důsledné podpoře ekonomické diplomacie a nutnosti nadále zlepšovat vztahy s Čínou nebo středoasijskými státy. Byl to právě Sobotka, kdo se Zemana zastal, když někteří politici kritizovali program jeho letošních návštěv Ruska a Číny.

Do nového roku každopádně vztah obou politiků, který se podle některých dá měřit i tím, jestli si spolu zrovna tykají, nepůjde v nejlepší kondici. I novoroční oběd tak možná napoví, jakým směrem se bude vyvíjet v roce 2016.

Zdroj: ČTK

Tagy článku