Soud EU zamítl žalobu Slovenska a Maďarska na uprchlické kvóty

Soud EU zamítl žalobu Slovenska a Maďarska na uprchlické kvóty
06 / 09 / 2017, 11:30

Evropský soudní dvůr v plném rozsahu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Podle soudu rozhodnutí o přerozdělení 120.000 uprchlíků nemuselo být přijato jednomyslně. Soud odmítl i další argumenty Bratislavy a Budapešti.

Slovensko a Maďarsko u soudu napadly rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku.

Program předpokládal, že ostatní státy unie si mezi sebe podle kvótového systému přerozdělí celkem 120.000 uprchlíků. Proti tehdy byly nejen Slovensko a Maďarsko, ale také Česká republika a Rumunsko.

Soudní dvůr dnes konstatoval, že rozhodnutí nemuselo být přijato jednomyslně, mohlo být učiněno nelegislativním postupem a nebylo tak nutné zapojení národních parlamentů ani veřejné hlasování v Radě EU. Soud také rozhodl, že unijní smlouvy umožňují orgánům bloku přijmout opatření nezbytná k efektivní a rychlé reakci na stav nouze v důsledku náhlého přílivu vysídlených osob. O dočasném charakteru jasně vymezeného dvouletého programu není podle soudu možné pochybovat.

Program, který končí na konci tohoto měsíce, ale nebyl příliš úspěšný. Přerozděleno bylo daleko méně uprchlíků a některé státy se do věci zapojily jen málo či vůbec.

Podle Soudního dvora EU však "platnost rozhodnutí nemůže záviset na zpětném posouzení stupně jeho účinnosti". K rozhodnutí o podobě programu v roce 2015 podle soudu vedlo detailní posouzení tehdy dostupných statistických dat a následná "objektivní analýza účinků" přijímaného opatření.

Nízký počet nakonec přerozdělených žadatelů o azyl je podle soudu možné vysvětlit celou řadou faktorů, které nebylo možné předvídat v době, kdy se o věci rozhodovalo. Soud v této souvislosti zdůraznil zejména "nedostatek spolupráce ze strany některých členských států".

Slovensko a Maďarsko žádaly od soudu zrušení rozhodnutí o programu, které podle nich trpělo procesními vadami a tím, že pro ně byl zvolen špatný právní základ. Podle Budapešti a Bratislavy nebylo přerozdělování podle kvót k řešení migrační krize způsobilé a nezbytné. Polsko se v řízení přidalo na stranu obou žalujících zemí, na podporu rozhodnutí vystoupila řada dalších států včetně Řecka, Itálie, Německa, Belgie či Francie.

Evropská komise už kvůli malému zapojení do programu zahájila řízení s Českem, Polskem a Maďarskem. Přerozdělování podle kvót se přes relativně malý faktický dopad - převzato zatím nebylo ani 30.000 osob - postupně stalo výrazným symbolem unijní reakce na migrační krizi a země Evropské unie dál rozděluje. Členské státy bloku už měsíce a zatím stále bez shody diskutují o návrhu Evropské komise na reformu unijního azylového řízení, která do budoucna předpokládá trvalý mechanismus přerozdělování podle kvót pro případ krizových situací.

Nevládní organizace Amnesty International (AI) dnešní rozhodnutí soudu EU uvítala s tím, že žádný stát se nemůže vyhnout svým odpovědnostem vůči uprchlíkům. Slovenská a maďarská žaloba byly podle AI nepodloženým pokusem vytvořit z těchto zemí "bezuprchlické zóny". Podle frakce Zelených v europarlamentu by nyní měla komise tvrdě zakročit vůči těm státům, které se na přerozdělování odmítají podílet.

Evropský soud dnes v odůvodnění rozsudku také odmítl, že by přijetí programu porušovalo závěry summitu EU z června 2015, které hovoří o přijetí migrantů na základě konsensu. Podle soudu ale summit v této souvislosti mínil první z programů, kdy se státy skutečně dobrovolně zavázaly převzít z Itálie a Řecka celkem 40.000 osob. Opatření přijaté v září navíc podle soudu nelze označit za "zjevně nevhodné k dosažení sledovaného cíle", tedy snaze pomoci Řecku a Itálii vyrovnat se s důsledky migrační krize v roce 2015.

Zdroj: ČTK

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace