Soukromé bezpečnostní služby a spolupráce se státní správou

Soukromé bezpečnostní služby a spolupráce se státní správou
07 / 04 / 2014, 05:53

 Mgr. Lucie Dočekalová, DiS., členka prezidia AGA

 V současné době vyvstává na trhu komerční bezpečnosti na povrch již mnohokrát diskutovaná otázka o nutnosti zavedení zákona o soukromých bezpečnostních službách. Po tříleté přípravě zákona o soukromých bezpečnostních činnostech došel návrh začátkem roku 2013 do Legislativní rady vlády ČR, avšak s pádem Nečasovy vlády se dále nedostal. Ve smlouvě nové koalice vznik zákona byl deklarován, v programovém prohlášení vlády však není. AGA tuto skutečnost připomínkovala prostřednictvím Hospodářské komory České republiky.
Článek vyšel v letošním druhém vydání SECURITY MAGAZÍNU

 

Téměř všechna odvětví českého byznysu mají definované mantinely, v nichž se mohou pohybovat a které určují alespoň „základní pravidla“. Obor soukromé bezpečnosti se od svého vzniku tak výrazně profesionalizoval, že v určitých oblastech překonává i samotné příslušníky pořádkových složek státu. Je proto šokující, že prozatím nemá definované téměř žádné regule a jeho legislativní rámec je nedostačující. Zákon je tedy z mého pohledu nezbytností, to je ale častokrát omílané klišé.

V rámci připravovaného zákona se mnohdy diskutuje o možnosti vydání licencí k činnosti soukromých bezpečnostních služeb, o rozdělení trhu komerční bezpečnosti na jednotlivé segmenty či o pravidlech poskytování těchto služeb. Až na pár drobných zmínek se však nikdo nezaobíral důležitou otázkou: jak by mohly soukromé subjekty komerční bezpečnosti pomoci při plnění úkolů vyhrazených státu, jak by se mohly soukromé bezpečností služby zapojit do činností například Integrovaného záchranného systému?

Integrovaný záchranný systém (IZS) provádí při mimořádných situacích tzv. záchranné a likvidační práce. Základní legislativa upravující činnosti IZS definuje možnost spolupráce jednotlivých složek IZS, jejich pravomoci i povinnosti při činnostech spojených se záchrannými a likvidačními pracemi. Pokud v rámci těchto prací může asistovat a pomáhat například orgán ochrany veřejného zdraví, havarijní, pohotovostní a jiná služba, zařízení civilní ochrany, neziskové organizace a sdružení občanů, proč by nemohla pomoci a zapojit se více i soukromá bezpečnostní služba?

Zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb na všech typech pozic, kteří jsou zařazeni do přímého výkonu služby, jako například bezpečnostní pracovníci, soukromí detektivové, pracovníci převážející finanční hotovost a ceniny, pracovníci pultů centralizované ochrany, ti všichni prochází povinným a především pravidelným školením. Dle živnostenského zákona rovněž zkouškami profesní kvalifikace. Musí ovládat stanovené bezpečnostní postupy při mimořádných situacích jako je vypuknutí požáru, havárie související s ekologickou újmou, s únikem nebezpečných látek či s nezbytným zadržením pachatele atd. Pracovníci komerční bezpečnosti mají obrovské know-how, opravdu se nejedná jen o nevzdělané strážce,jak jsou mylně označováni, ale naopak o osoby, které přesně znají legislativu, bojová umění, práci se zbraní či taktiku policejních útvarů. Jsou to osoby s vědomostmi a dovednostmi v zajišťování bezpečnosti, ochrany majetku a osob. Pokud jsou řádně školeni, organizováni a vedeni, není důvod, proč by se nemohli taktéž zapojit do spolu-práce se státní správou.

Lze konstatovat, že zákon umožňující zapojení soukromých bezpečnostních služeb do takové spolupráce (především do oblasti ochrany kritické infrastruktury a Integrovaného záchranného systému), tak jak je připravovaný, je velice obecný a vypovídá prakticky pouze o nutnosti splňovat předpoklady pro výkon citlivé činnosti. Nezabývá se však možným efektivnějším zapojením soukromých bezpečnostních služeb do řešení mimořádných událostí dle definice Terminologického slovníku Ministerstva vnitra.

Každá spolupráce může přinášet klady a zápory, nicméně vezmeme-li do úvahy počet zaměstnanců soukromých bezpečnostních služeb oproti počtu příslušníků například Policie České republiky, je zřejmé, že jejich počet je mnohem vyšší. Je tedy na zvážení, zda by se tento potenciál nedal využít v tomto případě efektivněji a zároveň s nižšími náklady.

Z mého pohledu se soukromé bezpečnostní služby mohou uplatnit například při těchto činnostech:

  •   Společně s hlídkami Policie ČR provádět kontroly vstupu oprávněných osob do/z oblasti vzniku mimořádné události/situace. 
     
  •   Provádět kontrolu totožnosti osob a vozidel vjíždějících do inkriminované oblasti.
     
  •   Zajistit poradenskou, organizační, technickou a fyzickou pomoc při řízení evakuace z míst zasažených mimořádnou událostí (efektivita využití bezpečnostních pracovníků se při evakuaci zvyšuje o to více, pokud činnost probíhá v místech, která tyto pracovníci dokonale znají – např. v objektu jejich zákazníka).
     
  •   Poskytnout případnou subsidiární pomoc při pátracích akcích – fyzickou výpomoc při hledání pohřešovaných osob (prohledávání okolí, rojnice, dotazy v okolí).
     
  •   Distribuovat některé hmotné prostředky, ve spolupráci se složkami IZS – myšleno ve vztahu k efektivnímu a rychlejšímu převozu těchto materiálů.
     
  •   Významná může být přímá spolupráce při ostraze již evakuovaných prostor a objektů – nabízí se možnost spolupráce bezpečnostních pracovníků s bezpečnostními sbory státu při monitorování objektů a lokalit zasažených mimořádnou situací. Výsledkem může být snížení pravděpodobnosti např. rabování.
     
  •   Zaměstnanci soukromých bezpečnostních služeb mohou být aktivováni při mimořádných situacích typu povodní, kdy je třeba ve velice krátkém čase zabezpečit pomoc při plnění pytlů, při budování provizorních povodňových hrází atd., včetně již zmíněné pomoci s evakuací starších občanů ze záplavového území apod.
     
  •   Outsourcing – posílit ochranu státních objektů při mimořádných situacích i z důvodu snížení již tak vysokých nákladů státu.
     
  •   Přímo spolupracovat při ochraně veřejného pořádku propojením zaměstnanců Policie ČR a bezpečnostní služby nejen při mimořádných situacích. Například posádka policejního vozu by čítala jednoho zaměstnance policie a jednoho pracovníka bezpečnostní služby. Výsledkem by mohlo být zvýšení počtu vozů v ulicích vedoucí ke snížení kriminality a rabování v době mimořádné situace i mimo ni.

Každá takováto akce, pomoc, činnost musí být samozřejmě předem koordinována a správně procesně nastavena, včetně vytvoření systému pravidelných cvičení spolupráce všech případných složek. V opačném případě by mohlo nastat přílišné zdržení, zmatek, případně i zvýšené náklady na obou stranách. Základním předpokladem všech těchto aktivit je legislativně správně upravené prostředí, zajišťující vzájemnou důvěru a výměnu informací.

Uvidíme tedy, kam se právní normy v oblasti komerční bezpečnosti v budoucnu posunou. Doufejme všichni, že konečně správným směrem, ku prospěchu trhu komerční bezpečnosti i široké veřejnosti.

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace