foto: www.601skss.cz//601. skupina speciálních sil je od 1. ledna 2015 součástí Armády České republiky a je jediným reprezentantem speciálních sil v rámci ozbrojených sil.
V 11 zahraničních vojenských misích se loni podle náčelníka generálního štábu vystřídalo 800 vojáků. Nejvíce z nich působilo v Afghánistánu.
Praha 9. ledna (ČTK) - Česko vyšle do zahraničních misí v letech 2017 a 2018 podobný počet vojáků jako nyní. Předpokládá to náčelník generálního štábu Josef Bečvář. Mandát armádě na příští dva roky se připravuje, schválit ho bude muset vláda a Parlament. Letos může armáda vyslat do zahraničních vojenských misí 757 vojáků. Oproti loňsku budou letos také působit v Mali české speciální síly. První vojáci jsou už na místě, řekl včera Bečvář novinářům.
Armáda plánuje do roku 2029 koupit pro sedmou obrněnou brigádu asi 200 bojových vozidel pěchoty. První kusy by vojáci mohli dostat v roce 2019. Dalším velkým nákupem v příštích letech bude pořízení 49 děl, osmi mobilních 3D radiolokátorů nebo 12 víceúčelových vrtulníků. Zdroj: zpravy.e15.cz
V 11 zahraničních vojenských misích se loni podle náčelníka generálního štábu vystřídalo 800 vojáků. Nejvíce z nich působilo v Afghánistánu. Aktuálně je v misích vysláno téměř 400 českých vojáků, uvedl Bečvář.
Armáda v posledních dnech zahájila novou misi v Mali, kam dorazili první z 25 členů 601. skupiny speciálních sil generála Moravce (odkaz na webové stránky). Působit budou na severu země, kde se odehrávají boje s islámskými radikály. Druhá část skupiny do Mali přiletí do konce března, řekl Bečvář. V misi MINUSMA pod OSN budou spolupracovat s nizozemskými vojáky.
Teroristický útok na luxusní hotel v Mali. 170 rukojmí zajali zřejmě islámští radikálové
V Mali už česká armáda působí pod patronací mise Evropské unie. Podílí se na výcviku maliských vojáků, hlídá také velitelství mise v hlavním městě Bamaku na jihu státu. Jde o místa, kde je bezpečnostní situace relativně klidná.
V Mali by se české působení mohlo v budoucnosti rozšířit. Česko by tak podle dřívějších vyjádření například ministra obrany Martina Stropnického (ANO) mohlo pomoci Francii, která by své vojáky mohla nasadit v jiné oblasti boje proti terorismu.
Vláda schválila koncepci armády do roku 2025 - počítá se s obměnou techniky i náborem vojáků
"Můžeme začít hovořit třeba o tom, že bychom posílili výcvikovou misi Evropské unie, kde je několik míst volných. To ale není zas až tak velký počet," řekl Bečvář, podle něhož je volných asi 14 těchto míst. O dalších možnostech se podle něj budou spojenci bavit pravděpodobně na nadcházející schůzi vojenského výboru NATO přespříští týden.
Armáda naopak nepočítá s tím, že by rozšířila své působení na Golanech, jak by si přál prezident Miloš Zeman. Do velitelství tamní mise jsou od července zapojeni tři čeští vojáci. "Neuvažujeme o rozšíření této působnosti," řekl Bečvář s tím, že o tom se Zemanem mluvil.
Bečvář dnes zároveň poznamenal, že armáda také vysílá důstojníky a praporčíky do spojeneckých vojenských struktur, v zahraničí takto pracuje téměř 200 českých vojáků.
Česká armáda dále vyčleňuje na první pololetí tohoto roku 728 vojáků pro vojenskou pohotovost Evropské unie. Zasáhnout kdekoli v okruhu 6000 kilometrů od Bruselu třeba v rámci humanitární pomoci nebo v operaci na udržení míru budou připraveni ve společné bojové skupině visegrádské skupiny. Dalších 250 vojáků pak bude součástí bojové skupiny pod německým velením v druhé polovině roku.
Armáda zároveň slibuje pro případné operace Sil rychlé reakce NATO v tomto roce až 816 vojáků. Pro potřeby policie v případě například akutního zhoršení situace týkající se migrační krize je připraveno do 120 minut vyjet z kasáren 350 vojáků, dodal Bečvář.
Tagy