Specifika bezpečí seniorů

Specifika bezpečí seniorů
Autor: Pixabay|Popisek: Ilustrační obrázek
27 / 12 / 2021, 16:00

V minulém díle jsme si povídali o bezpečí dětí a sluší se tedy zmínit v tomto vydání také o bezpečnosti seniorů, další ohrožené a slabé skupiny naší společnosti. S nadsázkou by se dalo konstatovat, že o seniory je v mnohém třeba pečovat podobně jako o malé děti, ale není to zcela pravda. Specifika bezpečí našich starších spoluobčanů jsou v mnohém odlišná. Liší se prostředky, rizika a samotná práce s předmětnou skupinou i jednotlivci.

Není tajemstvím, že naši senioři reagují na svět kolem nás odlišně. Nejen, že mají obrovské životní zkušenosti, ale dynamika vývoje společnosti předčila jejich kapacitu se vývoji přizpůsobit. Ať již po technické stránce, po stránce kritického uvažování a selekci relevantních informací, tak hlavně po stránce vnímání nebezpečí. Senioři nezřídka bývají důvěřiví, mnohdy odkázaní na pomoc druhých, nebo zkrátka jen bez dostatku informací. Ke svému bezpečí s ohledem na prožitou dobu komunismu a u některých i fašismu by se dalo odhadovat, že jejich obezřetnost bude vysoká, ale není to zdaleka pravidlem. Ve stáří jsou ovlivnění nemocemi, dosluhujícím zdravím, dezinformacemi a často jsou odkázaní více či méně na pozornost a občasnou péči jejich okolí, tedy rodiny, které se jim ne vždy dostává. Ze statistik plyne, že previktimní senioři jsou zejména ti, kteří nemají kontakt se svou rodinou, žijí ovdověle, bez svého partnera a nemají tak mnoho kontaktů s reálným světem a podporu druhých osob. Takové osoby jsou pak zranitelnější a atraktivnější pro pachatele majetkových i násilných trestných činů. Nezřídka při výběru obětí pachatelé posuzují nejen zdravotní stav, ale právě i rodinnou situaci, majetkové poměry a ochotu se bránit. Je zcela jasné, že nelze se seniorem trávit nepřetržitě čas, zejména pokud mu zdravotní stav umožňuje do velké míry zůstat samostatným, ale je třeba se na bezpečí každého z nich připravit a zásadní roli v posílení bezpečnosti sehrává rodina nebo jejich okolí.

Zprvu se pojďme podívat na způsoby navýšení bezpečnosti těch seniorů, kteří se o sebe ještě dokáží ve značné míře postarat sami. Začínáme bezpečím obydlí. Je třeba aby byl senior doma vždy v bezpečí a měl možnost se doma bezpečně uzavřít. Starší osoby jsou pomalejší a technicky méně zdatní, proto je třeba systém otvírání oken i dveří koncipovat na mechanické a nikoli elektronické či softwarové bázi. Zvláštní pozornost je třeba věnovat vstupu do obydlí. Mělo by být možné ověřit kukátkem, kdo je za dveřmi, mělo by být možné použít bezpečností zarážky, při otevření neznámým osobám, je vhodné z vnitřní straně instalovat trvalý klíč, neboť by jej v případě potřeby uzamčení mohl senior dlouho hledat. Dveře by měly být dostatečně odolné, aby odolaly nějaký čas případnému pokusu o násilné vniknutí. Okna by měly mít v přízemí mříže, bezpečnostní folie proti rozbití a případně zarážky proti celkovému otevření. Dalším nezbytným prvkem je komunikace. Vhodný je videotelefon pro vstup do obydlí, nebo bytového domu. Je třeba zajistit běžnou komunikaci seniora ať již mobilní nebo pevnou telefonní linkou, ideálně použít zkrácených voleb, aby si senior nemusel hledat potřebná čísla v seznamu a mohl rychle volit, komu chce volat. V neposlední řadě je důležité i panikové tlačítko a to ideálně buď mobilní, které má senior neustále u sebe (např. v podobě hodinek, či jiného ovládání) nebo několik míst v obydlí, kde jsou instalována pevná tlačítka tísně a to včetně koupelny. Do takových systémů pak třeba můžete i přidávat záplavová čidla, čidla kouře, detekci otvírání oken a mnoho jiných prvků, které včas mohou upozornit na seniorovu chybu či opomenutí. Alarm by měl být slyšitelný nejen v místě, ale mělo by být zajištěno zpětné prověření. Vhodnou volbou však nebývá informace na telefony příbuzných, neboť nemusí vždy nastat včasná reakce. Na tuto službu je možné využít nonstop dispečinků, které se na ochranu seniorů specializují a jsou schopní zajistit i kontrolu na místě v případě, že se senior neozývá. Pro takové případy je vhodné myslet i na uložení vstupních prostředků od obydlí, ideálně právě u profesionální nepřetržité služby nežli u zvědavých sousedů, o kterých nemáte příliš informací. V neposlední řadě je vhodné v bytě seniora instalovat bezpečnostní schránku, do které nebude senior denně přistupovat, jenž bude skryta a bude sloužit pro úschovu osobních cenností. Přístupové prostředky do ní musí být na místech, mimo ostatní klíče.

V okolí obydlí je třeba se seniory rovněž počítat a to zejména s ohledem na instalaci osvětlení cest kolem obydlí. Senior bude potřebovat vynášet odpadky, mít přístup do prádelen, či zkrátka přicházet a odcházet od vstupních dveří. Zejména v šeru a ve tmě se senioři hůře orientují. Všude v manipulačních a společných prostorách před obydlím by mělo být jasně a zřetelně osvětleno i v nočních hodinách, například pomocí pohybových čidel. Dále by měly být odstraněny překážky, za kterými se někdo může schovat a seniorovi tak znemožnit útěk do obydlí. Zkrátka je třeba aby i okolí vstupu do obydlí mohlo být využíváno ve večerních hodinách a aby se obyvatelé cítili bezpečně a měli nad okolním děním přehled.

Všechny zmíněné kroky a opatření však budou mít mizivý dopad, pokud si senior neosvojí základní bezpečnostní návyky. Těmi je míněno zejména chování na veřejnosti, obezřetná volba osob, které pouštějí do obydlí, občasná změna zvyklostí, přirozená podezřívavost, návyk nosit s sebou mimo obydlí neustále nabitý mobilní telefon s panikovým tlačítkem a v neposlední řadě právě režim používání výše zmíněných opatření a technických prvků společně s možností kdykoliv mít někoho na koho se může obrátit s dotazem nebo žádostí o pomoc. Každý senior k této problematice přistupuje velice různě a jsou mezi nimi obrovské rozdíly co do samostatnosti, ostražitosti a ochotě, ale zde je velice důležitý především vliv jejich nejbližší rodiny. Právě příbuzní sehrávají v udržení seniorovi ostražitosti základní roli. V některých případech seniorovi zajišťují nákup služeb, jindy odběr energií, někdy zase nákupy a jiné asistenční služby. Vše by mělo být výsledkem dohody mezi rodinou a seniorem. Každé podezření by si měl senior umět u rodiny ověřit a měl by mít především jakýsi návod, jak v různých situacích postupovat, který by s ním jeho okolí mělo občas diskutovat. Senioři, o které jejich blízcí nemohou pečovat, ale jsou ještě relativně samostatní by měli mít služby komunitní péče, měly by stále mít možnost mít alespoň možnost zajištění základní obslužnosti a rady. Často tyto služby začínají nabízet obce pro své starší spoluobčany. V některých obcích šli dál a nevozí jen obědy, ale zajišťují linky seniorům na radnici, napojení bezpečnostního a varovného systému na městskou policii, či na městskou společnost. Mnohde jsou služby pro seniory v pokročilém věku zdarma.

Pokud již nemůže ze zdravotních důvodů zůstávat senior sám ve svém obydlí, často rodina nebo státní péče volí jeho ústavní ubytování, ideálně v domově pro seniory. I zde je třeba věnovat pozornost nejen vhodnému výběru správného poskytovatele, ale i stylu ubytování. Senior by měl mít vždy uzamykatelný prostor a v něm další i na cennosti. Neměl by nikdy ztrácet možnost komunikovat a měl by mít povinnost nejen hlásit návštěvy, ale poskytovatel by za ním neměl nikoho jiného než rodinu pouštět. Pokud senior vyrazí na procházku, měl by se hlásit v zařízení při svém odchodu i návratu, neměl by opouštět objekt bez jakéhokoliv spojení. Na všechna tato pravidla by měla dohlédnout seniorova rodina a pokud ani ta nemůže, nebo nechce, existují různé neziskové organizace, které se přímo touto péčí zabývají.

Bez těchto základních a jednoduchých pravidel budou neustále senioři vystavováni rizikům, které mladší obyvatele netrápí a tudíž na ně často ani nepamatují. Jedná se o různé podvodníky, zloděje a násilníky, kteří se snaží buď po dobrém nebo po zlém vetřít k seniorovi a domoci se jeho úspor, případně donutit jej k převodu nemovitostí, či podpisu nevýhodných smluv či půjček. Triky, využívající a cílící na seniorovu neznalost, zmatenost a nedostatečnou informovanost se budou nadále vyvíjet a tudíž je třeba, aby všechna tato rizika se seniorem jeho blízcí probírali, aby seniory chránili technicky a aby průběžně hodnotili stav bezpečí kolem svých starších příbuzných. Snažme se pamatovat i na ty, kteří vyrostli a žili v přehlednější době než my a nedokáží si tak zcela poradit se všemi výzvami a navíc jim na to mnohdy nestačí ani energie, ani zdraví. Oni si svůj podíl na společnosti již odpracovali a naší ochranu si právem zaslouží.

Autor: Mgr. David ROŽEK, CPP®

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace