Autor fotografie: Screenshot YouTube|Popisek: zatýkání
Ústavní soud aktuálně odmítl stížnost údajného mafiánského bosse arménského původu Andranika Soghojana a dvou jeho kompliců. Dostali nepodmíněné tresty za přípravu úkladné vraždy a vydírání. Soghojan, jenž si měl odpykat 22 let ve vězení, ovšem už dříve unikl z Česka do Arménie, která jej zpět nevydala. Jaké je pozadí tohoto případu, jenž zároveň odkryl poměry v českém vězeňství?
Ústavní soudci se případem zabývali od roku 2015, nakonec tři stížnosti spojili do jednoho řízení a odmítli.
Kromě Soghojana se na Ústavní soud obrátili také Magomed Alijev a Arsen Arakeljan. První si má odpykat 13,5 roku, druhý 12 let ve vězení.
Všichni tři zpochybňovali výpověď korunního svědka obžaloby, který taktéž působil v kriminálním prostředí, ovšem zároveň byl informátorem Bezpečnostní informační služby.
Podle ústavních soudců šlo skutečně o důležitou výpověď, která vyžadovala pečlivé hodnocení. „To se nicméně také stalo, kdy soudy, obzvláště soud prvého stupně, se jí věnovaly velmi podrobně,“ konstatoval v usnesení senát se zpravodajem Radovanem Suchánkem.
psali jsme: „Kolotočáři“ Kočkovi (ČSSD) hrozí deset let. Škoda kvůli krácení daně činí 430 milionů. Máme spis
Co se dělo v minulosti
Při zevrubné analýze případu a ve světle okolností, které se podařilo Securitymagazinu.cz zjistit, případ mimo jiné obnažil nejen souboj na ostří nože mezi advokátem Juliem Kramaričem a již zrušeným Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), zároveň také odkryl na dřeň činnost státního zastupitelství, policie a českého vězeňství.
Připomeňme nejprve, že v létě 2012 trestní senát soudkyně Naděždy Brčákové u Obvodního soudu pro Prahu 6 již podruhé zprostil Kramariče obžaloby. Advokát byl obžalován z podplácení svědků: měl po nich požadovat, aby lhali při soudním jednání s ruskojazyčným gangem, v jehož řadách měl právník svého klienta – Andranika Soghojana, obviněného z objednávky vraždy.
psali jsme: Exkluzivní svědectví: Vrbětice? Diletantismus policejních funkcionářů. Chovanec chybu uznal
Na základě provedených důkazů dospěl tehdy soud k závěru: „Skutek uvedený v obžalobě – zločin podplácení – se vůbec nestal. V podstatě se jedná o policejní provokaci ze strany policistů ÚOOZ.“
De facto šlo o kauzy dvě. Úzce spolu souvisely. Konkrétně o případ „vora v zakoně“ a případ „JUDr. Kramariče“.
Zrekapitulujme je:
„Zloděj podle práva“
Andranik Soghojan, údajný šéf arménské mafie v Česku, jehož Kramarič obhajoval, je podle soudního spisu „vorem v zakoně“ (v překladu z ruštiny „zlodějem podle práva“). Tedy nejvyšší kriminální autoritou, jež urovnává spory zločineckých skupin.
V roce 2007 si měl Soghojan objednat vraždu arménského podnikatele, aby tuto komunitu žijící v Praze zastrašil. Obchodník se prý provinil proti nepsaným pravidlům podsvětí, když ze získané částky jednoho milionu amerických dolarů neodevzdal polovinu do společné kasy. Po dvojnásobném omylu najatého vraha byl na Václavském náměstí těžce zraněn jiný Armén. A zavražděn – prý omylem – byl i mladý řidič tehdejšího generálního ředitele společnosti Sazka Aleše Hušáka.
Policisté tehdejšího ÚOOZ zadrželi 20. dubna 2009 skupinu osob napojenou na ruskojazyčný organizovaný zločin. Mezi zadrženými byl i Soghojan. Městský soud v Praze nato uložil Ukrajinci Timurovi Treťjakovovi za vraždu a za pokus vraždy ve výše uvedeném případu trest doživotí. Soud předvolal jako svědka Soghojana, jenž si podle policie mord objednal. V listopadu 2009 odvolací soud zmírnil Treťjakovův trest na 22 let.
Následnou obžalobu Soghojana, jenž byl z objednávky vraždy obviněn spolu s pěticí mužů z bývalého Sovětského svazu, začal řešit soud za přísných bezpečnostních opatření v červnu 2010. Na lavici obžalovaných seděli i vládce čečenské mafie v Česku Gilani Aliev, jeho bratr Mogamed a další bossové. Soghojan odmítl vypovídat.
Média informovala, že se chystalo jeho násilné osvobození z vazby; na hrozbu upozornila BIS.
Proces tehdy sledoval také Imran Ezhiev, ochránce lidských práv a poradce belgického europoslance Barta Staesyho; chtěl zjistit, nejsou-li do aféry zapleteny ruské tajné služby. Podle Ezhieva byl klíčový svědek v případu Tagir Tarschojev (důležité jméno), jenž udal všechny špičky mafie, v Česku nasazen špiony.
Údajné úplatky
Následně začali detektivové ÚOOZ prověřovat Kramariče. Jako Soghojanův obhájce údajně nabízel půlmilionový úplatek jednomu ze svědků za výpověď, která by dostala Soghojana na svobodu. Informace o zadržení Kramariče potvrdil tehdy někdejší šéf ÚOOZ Robert Šlachta i státní zástupce Vladimír Mužík.
Podle Kramariče šlo o policejní provokaci: „Podivné bylo, že ÚOOZ provedl proti mně zákrok v osm ráno. O čtvrt hodiny později to už hlásil rozhlas. Mým dvěma dcerám to ve škole oznámili spolužáci.“
psali jsme: Tkadleček utržený ze řetězu. Metody zlínského policejního šéfa řešil premiér i ombudsmanka
Faktem je, že soud se Soghojanem provázel nebývalý střet obhájců se státním zastupitelstvím, respektive ÚOOZ. Kramarič si několikrát ostře vyměňoval názory s Mužíkem. V průběhu dokazování označil před soudem proces za zmanipulovaný. Obhajoba zpochybňovala věrohodnost jednoho z klíčových svědků, policisty Michala Váhaly, jenž se podílel na odhalení gangu.
Pak přilétl blesk z čistého nebe: 17. září 2010 detektivové ÚOOZ obvinili Kramariče z podplácení oficiálně. Trestní senát Brčákové ho ale osvobodil. Odvolací senát Městského soudu v Praze nato rozhodnutí zrušil a kauzu vrátil k novému projednání s pokynem vyslechnout detektivy ÚOOZ, kteří byli dosud vázáni mlčenlivostí, a příkazem provést několik dalších úkonů.
Obžaloba
Podle obžaloby, kterou Obvodní soud pro Prahu 6 projednával podruhé, navštěvoval Kramarič od dubna do 4. srpna 2010 v ruzyňské věznici dva vězně – Davida Štinčíka a Jaroslava Duba (Dub spolupracoval s ÚOOZ v kauze gangu Davida Berdycha, pozn. red.). Hovořil s nimi tedy ještě před začátkem soudu se Soghojanem.
Štinčíkovi prý nabídl Kramarič 500 tisíc korun, když před soudem uvede, že vraždu, z níž je „vor v zakoně“ Soghojan viněn, zorganizoval klíčový svědek v případu – již zmíněný a údajně ruskými špiony nasazený Tagir Tarszchojev; předtím byl podle všeho v gangu právě se Soghojanem.
Dubovi, jenž seděl podobně jako Štinčík s Tarszchojevem na témže patře, pak prý Kramarič daroval hodinky značky Caruc ci Padua v hodnotě 4680 korun a půjčil mu 30 tisíc korun – jako odměnu za to, když dosvědčí, že i jeho se snažili policisté ovlivnit.
Tyto skutečnosti – podle obžaloby zosnované Kramaričem - „měly zásadním způsobem přispět ke zproštění obžaloby Andranika Soghojana (roč. 1968), Arsena Arakečlyana (1975), Arsena Kakosyana (1967), Gilaniho Alieva (1974), Magomeda Alieva (1987) a Romana Melkonyana (1979), kterým hrozily vysoké tresty“. Tím se měl Kramarič dopustit jako advokát zločinu podplácení, za což mu hrozilo až šestileté vězení. A přirozeně i ztráta advokátní licence.
Podle rozsudku vyneseného 30. července 2012 však Kramarič Štinčíka s Dubem neuplácel. „JUDr. Julius Kramarič se zprošťuje obžaloby,“ znělo i druhé rozhodnutí senátu Naděždy Brčákové v Kramaričově věci.
psali jsme: Policistka se zastřelila kvůli nadřízenému. Známe podrobnosti
To nastolilo otázku, uspěl-li advokát právem. Pokud tomu tak skutečně bylo, pak zvítězil nad vykonstruovanou pomstou policistů a žalobců; mimochodem, Kramarič v minulosti úspěšně vyvracel obvinění a obžaloby v mediálně sledovaných trestních kauzách typu únosu a usmrcení Lamberta Krejčíře, otce uprchlého zločince Radovana Krejčíře.
Podivné vězeňské poměry
Jak již bylo řečeno, obžaloba Kramariče se měla opírat o svědectví vězňů Štinčíka a Duba. Dub byl na cele s Tarszchojevem, Štičík sám, ale měli otevřené cely, takže byli neustále v kontaktu.
Štinčík u hlavního líčení uvedl, že nebude vypovídat, „neboť by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě“. „V přípravném řízení tohoto práva nevyužil a vypovídal,“ konstatovala Brčáková v hlavním líčení.
Dubova výpověď zněla: „Tarszchojev se zmiňoval, že mu policisté nosí předepsané výslechy, že mu doplňovali výpovědi. Byl rád, že mu byl snížen trest. Dostal výhody a zdejší země mu zaplatila pobyt v jiné zemi.“ Dále podotkl: „Tarszchojev říkal, že dostal 20 tisíc eur. Nekonkretizoval, od koho, ale dostal to za svědectví.“
Kramarič Duba poučil, že jeho informace jsou natolik zásadní, že bude informovat Inspekci Policie ČR. „To, co (Dub, pozn. red.) vypověděl pracovníkům inspekce, bylo obsahově stejné s tím, co vypověděl jako svědek 4. 8. 2010 u soudu,“ uvádí se v poznámce Obvodního soudu pro Prahu 6 s tím, že je pravda, že „Dub stejně jako Štinčík žádal Kramariče o nákup“.
Šlo o hodinky. Ty Dubovi přinesl Kramarič přímo na jednu z návštěv, ale dozorce zjistil, že mu je tímto způsobem předat nemůže. Byly mu prý zaslány poštou.
U soudu s Kramaričem svědčila i bývalá dozorkyně Ilona Popelářová.
Senát a přítomnou veřejnost šokoval popis poměrů v ruzyňské věznici. Vnášení a vynášení předmětů i hotovosti vězeňskou službou bylo označeno za běžnou věc, stejně jako, že ve věznici obíhají peníze v hotovosti. Hierarchie vězňů byla popsána tak, že hlavní moc mají vězni, kteří mají peníze, pak ti, kdo mají správné styky, a ti, kdo mají fyzickou sílu a drsnou pověst. Ti ostatní jim slouží.
psali jsme: Naschvál nezajistili důkazy, kritizuje GIBS expolicistka. Ve stodole našla krvavou sekeru
Představu o neutěšených poměrech v Ruzyni bezděčně doplnili vyslechnutí policisté ÚOOZ. Z výpovědí vyplynulo, že není řádně vedena evidence osob vstupujících do věznice. „Zapsali jsme se na vstupu dva, i když nás bylo třeba pět, co jsme přišli a po věznici se pohybovali,“ řekl jeden z policistů.
Kramarič v celém rozsahu trestné jednání popřel a vyloučil, že by proběhly jakékoli nabídky finančního plnění stran svědectví Štinčíka a Duba. „Orgánům činným v trestním řízení vždy okamžitě sdělil závažné skutečnosti, které se od uvedených vězňů dozvěděl. Poukázal a zdůraznil oznámení pracovníkům Inspekce PČR, Obvodnímu státní zastupitelství pro Prahu 1,“ konstatovala předsedkyně trestního senátu Brčáková při vynesení rozsudku.
Podle Kramariče byl celý proces vykonstruován jako msta.
S odškodněním neuspěl
Kramarič je bezesporu obhájcem, který proslul tvrdými střety s policisty. Těm, jak lze předpokládat, vadilo, že úspěšně obhajoval bosse Starku a že Městský soud v Praze osvobodil „vora v zakoně“ Soghojana a další čtyři mafiánské bosse. Soghojan je nyní dle všeho v Arménii, neboť po vynesení prvního osvobozujícího verdiktu ho soud propustil z vazby.
Tím ale příběh neskončil:
Obvodní soud pro Prahu 6 poté Kramariče uznal vinným z podplácení a uložil mu roční podmínku a zákaz výkonu činnosti advokáta na 30 měsíců. Městský soud v Praze ale tento rozsudek v roce 2014 zrušil. Kramarič pak po státu požadoval za každý den trestního stíhání 10 tisíc korun.
Vše nakonec skončilo předloni rozhodnutím, že Kramarič nedostane od státu žádné peníze za své trestní stíhání. Právník požadoval přes 13 milionů korun. „Jak vyplývalo i z usnesení rozhodnutí soudu, jednal pan Julius Kramarič v rozporu s advokátní etikou. Takže jsme také sáhli k nejnižší myslitelné formě satisfakce, to jest pouze konstatace porušení práva,“ uvedlo ministerstva spravedlnosti.
"Naprostá absence úcty k životu"
Alijeva zadržela v roce 2012 v Moskvě ruská policie a soud ho poslal do vězení za držení drog. Když byl v roce 2014 podmínečně propuštěn, rozhodl ruský nejvyšší soud o platnosti českého rozsudku a potvrdil verdikt osmnáctiletého vězení. Alijevovi obhájci se ale proti rozhodnutí odvolali a čečenský soud odvolání vyhověl.
Na svobodě je, jak shora zaznělo, i spolupachatel Soghojan. V roce 2014 byl sice na základě českého zatykače v Jerevanu zadržen, zakrátko byl ale propuštěn s odůvodněním, že Arménie své občany do zahraničí nevydává.
Soghojan označil uložený výjimečný trest za nepřiměřeně přísný. Ústavní soud ale reagoval s poukazem na společenskou nebezpečnost činu a na to, že Soghojan stál na vrcholu pyramidy.
„Motivem, který společenskou nebezpečnost dále zvyšuje, byla stěžovatelova snaha upevnit svoji autoritu. Tedy jen pro posílení svého postavení a na ochranu svých pozic a i majetkových zájmů se obžalovaný nerozpakoval rozhodnout o smrti jiného, což svědčí o naprosté bezcitnosti a absenci úcty k životu,“ stojí v usnesení.
Klíčové osoby případu
Andranik Soghojan - šéf arménské mafie v Česku
Gilani Aliev - vládce čečenské mafie v Česku
Julius Kramarič - obhájce Soghojana
David Štinčík - vězeň a svědek proti Kramaričovi
Jaroslav Dub - vězeň a svědek proti Kramaričovi
Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více