Autor fotografie: Kholodovsky, Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Americká ambasáda v Kyjevě
Jak média informovala, americká administrativa nařídila stažení rodinných příslušníků ukrajinského velvyslanectví. USA nejvíce hovoří o přípravách invaze ruských ozbrojených sil na Ukrajinu, což Moskva trvale popírá. Ale hromadění techniky na hranicích Ruska a Ukrajiny a zahájení cvičení v Bělorusku mají v současnosti trochu jinou vypovídací hodnotu.
Rusko vyvíjí značný nátlak na NATO, aby Ukrajina nezískala členství v této organizaci garantující kolektivní ochranu a obranu. Samozřejmě nemůže uspět tak jako v minulosti s jinými státy včetně ČR. Udržet NATO od svých hranic tedy může jen anexí levobřežní Ukrajiny, kdy novou hranici mezi Ruskem a Ukrajinou do budoucna Ruskem a NATO by tvořila řeka Dněpr. Pro Rusko by bylo v daném případě takticky optimální vyvolat nepokoje ve střední části hraničního pásma, což by vedlo k přeskupení ukrajinských sil a následně provést údery ze severu a jihu podél Dněpru s tím, že hlavní ukrajinské síly by byly zavázány ve středním pásmu a došlo by k jejich postupnému obklíčení.
Krizovým bodem je umístění hlavního města Ukrajiny Kyjeva. Pravobřežní Kyjev je tzv. dobrá adresa, kde se nachází státní administrativa i diplomatická zastoupení, levobřežní Kyjev, tedy část, jež by mohla padnout do oblasti kontrolované Ruskem nebo proruskými silami, je v Kyjevě vnímána jako ta chudá. Z hlediska bojové situace čelí Kyjev několika klíčovým rizikům. Jednak je to zmíněné rozdělení a případně dislokace přímo na státní hranici s Ruskem, kde bude předěl tvořit jen řeka, takže na dostřel všech možných zbraní, pistolemi počínaje a raketami konče. Zhruba 15 kilometrů proti proudu je Kyjevská přehrada též zvaná Kyjevské moře. Má délku 110 km a objem 3,7 km3 vody. Krom objemu vody, jenž by v případě protržení hráze z důvodu technické závady (vystavěno v letech 1964-66), nebo diverzní akce v době vojenského konfliktu zcela jistě zaplavil a silně poškodil Kyjev, jsou v sedimentech dna radioaktivní částice spláchnuté a usazené zde po havárii v Černobylu. Vyschnutí přehrady a roznos radioaktivního prachu větrem by bylo rizikem nejen pro Ukrajinu.
Americká administrativa nyní ve stále napjaté situace rozhodla o stažení rodinných příslušníků zaměstnanců ukrajinské ambasády kvůli hrozící ruské invazi. tento krok USA zvažovaly již delší dobu. Je nutno si v této souvislosti uvědomit, že ve světě americká a ruská ambasáda jsou vždy nejpočetnější, a to od dob studené války, kdy obě velmoci se snažily tzv. „vypárovat“. Američané často mnohé služby řešili místními kontraktory, Rusové standardně zaměstnávali rodinné příslušníky. Pokud by skutečně došlo ke konfliktu, evakuace velké ambasády a rodin je náročnou operací. A evakuace rodin v případě USA neochromí základní chod velvyslanectví, kdežto Rusové by měli problém.
Po USA se rozhodla snížit početní stavy na velvyslanectví i Velká Británie. Ukrajina toto kritizuje jako předčasné opatření. Z pohledu Ukrajiny snižování počtů na velvyslanectvích klíčových zemích snižuje váhu Ukrajiny při jednáních s Ruskem a zároveň snižuje zábrany Ruska případně zaútočit i do Kyjevské oblasti. V případě maximálního snížení počtů na velvyslanectvích zůstává velvyslanec, přidělenec obrany, diplomaté z politického oddělení a administrativně-technický personál nezbytný k udržení provozu velvyslanectví a rezidence velvyslance. Německo, jako hlavní komunikační partner Ruska v EU se k podobným krokům nechystá a prosazuje diplomacii a jednání, Francie se neobvykle drží v tichosti.
Česká diplomacie jede poněkud dvojkolejně. Prezentuje preferenci diplomatického řešení, ale zároveň hlásá do světa podporu Ukrajině a připravenost dodávat munici pro dělostřelectvo. Pokud by český velvyslanec měl jednat v Moskvě s ruskou administrativou, jeho výchozí podmínky jsou velmi nevýhodné. Na první větu o preferenci mírového řešení dostane otázku, jak si tedy vysvětlit dodávky 152 mm dělostřelecké munice, jež zcela jistě není určena k mírovému řešení.
ČR se též zatím nechystá evakuovat rodiny diplomatů nebo další české občany na Ukrajině žijící a pracující. Dá se tomu rozumět tak, že naše velvyslanectví je malé a jeho evakuace by mohla proběhnout snadno, generální konzulát je ve Lvově, tedy mimo krizovou zónu a stahování osob z velvyslanectví by mohlo Ukrajincům dát nechtěný a nesprávný signál. V ČR žije největší komunita Ukrajinců v Evropě a snaha jejich rodin či příbuzných odejít z Ukrajiny do bezpečí ČR by mohla vyvolat migrační a humanitární krizi.
Takže nezbývá než vyčkat, zda mají pravdu ti, co říkají že bude válka, nebo ti co říkají, že Rusko jen straší a vydírá. Ale již dnes vedlejší efekty dané situace jsou zátěží pro všechny strany přímo či nepřímo zainteresované.