Stalin se s Finy přepočítal, stejně jako Putin s Ukrajinci

V sobotu 30. listopadu uplynulo přesně 85 let od ničím nevyprovokovaného útoku Sovětského svazu na Finsko. Podobnost se současnými událostmi je až děsivá.

Pro Stalina byla vzdálenost Leningradu od finských hranic 32 kilometrů zásadní záminkou pro nehorázné požadavky ohledně území svého severního souseda. Tvrdil, že druhé největší sovětské město je v dosahu dalekonosného dělostřelectva a vymýšlel spoustu dalších důvodů, aby Finy přitlačil. Podle History.com chtěl posun hranice o téměř 26 kilometrů podél Karelské šíje, pronájem poloostrova Hanko pro vojenskou základnu a některé finské ostrovy ve Finském zálivu. Finové byli ochotni jednat a některá území postoupit, ale nechtěli ztratit svou Mannerheimovu linii, protože by se stali úplně bezbrannými. 

Finsko a Ukrajina jako vejce vejci

 

Stalin podcenil FIny úplně stejně jako Putin Ukrajince. A nutno podotknout, že k podcenění měl sovětský diktátor více důvodů než současný ruský car. Finové neměli prakticky žádné tanky. Měli něco přes sto letadel proti 1 700 ruských vzdušných prostředků. Disponovali minimem těžkých zbraní. Ukrajina na počátku konfliktu měla jistě větší lidské zdroje než Finsko, už měla Bayraktary TB2, několik set tanků, moderní ATGM jako Javelin nebo NLAW, větší množství BMP a BTR. Finové se okamžitě začali bránit velmi statečně, nasazeno bylo nakonec asi 340 000 vojáků proti téměř jednomu milionu sovětských odvedenců, alespoň podle Britannicy. Důstojnický sbor Rudé armády byl zdecimován staliniskými čistkami a omezen činností politických komisařů. 

Tänään tulee kuluneeksi 85 vuotta siitä, kun talvisota alkoi.

Kiitämme ja kunnioitamme sotiemme veteraaneja ja lottia sekä koko sotasukupolvea.

Himmetä ei muistot koskaan saa. 🇫🇮

Kuva: SA-kuva pic.twitter.com/w3KqOR7tml

— Puolustusministeriö (@DefenceFinland) November 30, 2024

Přesto Stalin, stejně jako Putin, předpokládal, že Finy snadno porazí. Stejně jako v polské Gliwici Hitler, začal SSSR konflikt provokací. Takzvaný Mainilský incident znamenal palbu sovětského dělostřelectva na vlastní jednotky, ze které byly obviněni Finové. Putin se ani o nic takového v roce 2022 nenamáhal ve svém svatém přesvědčení, že nároky jsou oprávněné. Ale v obou případech se postup Rudé armády, potažmo Ruské federace, velmi rychle zastavil. Sověti, stejně jako Rusové na Ukrajině, chtěli dobýt Finsko bleskovým způsobem podobně jako Hitler Polsko. Jenže v Rudé armádě nešlo jen o důstojnický sbor. Vojáci byli většinou špatně vybaveni, neměli dostatečnou zimní výstroj a technika také nebyla připravena na množství finského sněhu. 

Zatímco u Ukrajinců se čekalo zhroucení do týdne, Stalin očekával kolaps Finů do 14 dnů. Finy vedl Mannerheim a taktika spočívala v urputných zdržovacích a ústupových bojích a co nejdelším možném držení jeho linie. Obzvláště v Ladožské Karélii a během bitvy na Raatské cestě obkličovali Finové menší skupiny početně převažujících sovětských sil a napadali je ze všech stran. V podstatě obdobný postup Ukrajinců od března 2022, kdy ve velkém množství používali proti ruským kolonám především ATGM a turecké drobny Bayraktar TB2. Sověti na Mannerheimově linii doslova krváceli. Úplně stejně aktuálně Rusové krvácí prakticky po celé frontě, nejen u Pokrovksu. 

Finsko nakonec v NATO, co Ukrajina? 

 

Na stranu Finska se postavily Francie a Velká Británie, které chtěly vyslat expediční sbor o síle 57 000 mužů, měli v něm být i Poláci. Na to nakonec nedošlo. V březnu 1940 byla Mannerheimova linie prolomena a Finsko kapitulovalo. Přišlo o 40 000 km čtverečních svého území, ale zůstalo nezávislé. Následně se pochopitelně připojilo k fašistickému Německu a obsadilo si zpět odebraná území, dál Finové nešli. Přesto byli na konci války považováni za spojence Hitlera a i přes zachování samostatnosti byla třeba jejich zahraniční politika v područí SSSR. Zbraně často brali z komunistické země. Dnes jsou v NATO. 

V současnosti se u Ukrajiny stále častěji objevují návrhy na téma postoupení okupovaných zemí Rusku výměnou za mír. Zelenskij naznačil, že by to vyměnil za participaci v NATO a další jednání ohledně Krymu, Donbasu a Luhansku. Podobnost s Finskem je naprosto zjevná. Ukrajinci se brání mnohem silnějšímu sousedovi velmi statečně a dnes již nikdo moc neřeší, že Mannerheim byl údajně nakloněný nacismu. Rusko pod Putinem krvácí a v holé pravdě se objevují všechny ruské dlouhodobé problémy. Armáda plná korupce, neschopnosti a pohrdání lidským životem. Pomalu kolabující ekonomika a stále tvrdší režim zosobněný Vladimirem Putinem.