Staronová hrozba terorismu pro Evropu. Terčem útoku jsou a budou měkké cíle.

Staronová hrozba terorismu pro Evropu. Terčem útoku jsou a budou měkké cíle.
14 / 11 / 2015, 08:45

Evropa je už letos podruhé v šoku, poprvé při útoku na redakcí Charlie Hebdó, podruhé dnes.

 

Pohled odborníka na teroristické útoky v Paříži. Zveřejnili jsme jej v reakci na útok na redakci Charlie Hebdó, v lednu tohoto roku. Změnilo se od té doby něco?

Za nejdůležitější považuji fakt, že útok ve Francii a s ním spojené další incidenty odpovídají tomu, na co se dlouhodobě v bezpečnostním světě upozorňuje a co se pokusím v následujících odstavcích připomenout. 

Europol varuje: EU přestává zvládat nápor uprchlíků. Hrozí nárůst organizované trestné činnosti

O aktuálnosti hrozby terorismu pro Evropu ze strany militantních fundamentálních muslimů (islamistů) ví bezpečnostní složky přinejmenším 15 let. Není náhodné, že Evropská unie i Česká republika vnímá terorismus jako svou hlavní bezpečnostní hrozbu. Bezpečnostní strategie ČR platná od roku 2011 uvádí terorismus jako hrozbu číslo jedna, Evropská Unie ji řadí mezi svých prvních pět.

V případě útoku na Charlie Hebdo v této souvislosti stojí za připomenutí, že oba bratři, kteří útok provedli, byli od roku 2011 do léta 2014 sledováni, neboť jejich napojení na teroristické organizace bylo francouzským bezpečnostním složkám podrobně známo. Množství islamistů v Evropě, kteří jsou podobně motivováni jako bratři Kouchaiové, se pohybuje ve stovkách až tisících.

Učebnicovým charakteristickým znakem islamistických útoků je jejich simultánnost, tedy provedení více útoků na různá místa ve stejný čas. Pro bezpečnost je tedy klíčové okamžitě po přijetí informace o jednom útoku aktivovat potenciálně ohrožené subjekty a podniknout preventivní opaření. Mezi ně může patřit posílení ostrahy, aktivizace krizového štábu, zrušení zvlášť rizikových akcí, spolupráce s policií apod.

Potenciální cíle teroristických útoků přitom nejsou tak rozsáhlé, jak se z laického pohledu může zdát. Díky bezpečnostním analýzám lze poměrně přesně identifikovat tzv. měkké cíle (soft targets), tedy subjekty, které jsou ohroženy teroristickými útoky, ale nemají stabilní, silnou ochranu. Typicky jde o obchodní centra, židovské objekty, symbolické mezinárodní cíle spojované s USA a Izraelem, mezinárodně působící mediální centra, dopravní uzly apod.

Interpol: dovolit občanům nosit na veřejnosti zbraně je nejefektivnější prevence teroristických útoků

S programem na ochranu měkkých cílů proti terorismu již mnoho let pracují vyspělé bezpečnostní systémy v Evropě. Ohroženým subjektům poskytují informace, rozvíjí spolupráci s policií, poskytují metodickou podporu a v některých případech i osobní policejní ochranu. Státní bezpečnostní složky se měkkým cílům věnují omezeně na teoretické a analytické úrovni. Aktivně pracují pouze s rigidním seznamem objektů tzv. kritické infrastruktury. Ten je však postaven na úplně jiném principu a pro definování cílů ohrožených prioritní hrozbou islamistického terorismu je nepoužitelný. Pomoc reálně ohroženým subjektům stát naopak často odmítá s absurdním tvrzením, že nebude zajišťovat protekční ostrahu soukromým subjektům. 

Českou republiku ohrožují islámští teroristé a IS. A my nemáme kontrolu ani nad tím, kdo do naší země přichází.

Co se týče výběru cílů teroristických útoků, ani zde nepřinesly útoky nic překvapivého. Základní filtr definovala sama Al Kaida ve své Fatwě z roku 1998: Spojené státy americké a židovsko-křižácká aliance. Křižáky jsou myšleni všichni, kdo se vměšují do, z pohledu islamistů, posvátné půdy Arabského poloostrova. Na jasně definovanou a konstantně dodržovanou strategii islamistů se od roku 1998 nic nezměnilo a i tzv. Islámský stát je zcela v logice dosavadního vývoje, který je známý již od přelomu století. Al Kaida seznam svých cílů několikrát veřejně specifikovala například prostřednictvím časopisu Inspire v zimním vydání roku 2012.

Fatwa ukládá povinnost každému pravověrnému Muslimovi zabíjet Američany a jejich spojence, kdekoli a kdykoli je to možné a toto nejvyšší náboženské nařízení je bráno doslova.

Fatwa z roku 1998 je též klíčem k porozumění tzv. teroristických buněk, o kterých se znovu a znovu mluví s překvapením a neporozuměním. Chaotická organizační (ne)struktura je pro sunitské islamisty (a různé odnože Al Kaidy) typická. Fatwa totiž ukládá povinnost každému pravověrnému Muslimovi zabíjet Američany a jejich spojence, kdekoli a kdykoli je to možné a toto nejvyšší náboženské nařízení je bráno doslova. Al Kaida se proto projevuje neorganizovaně na rozdíl od centrálně řízených operací šíitského Hizballáhu. Skupinky radikálů se vytváří spontánně – dnes především ve věznicích či v radikálních mešitách. Přestože teroristické útoky vyžadují několikaměsíční přípravy, spouštěcí mechanismus záleží na motivaci každé z radikálních buněk samostatně a nepodléhá schvalování nějakého centra. To samozřejmě ztěžuje možnosti zpravodajských složek mít kontrolu nad amorfním hnutím, zároveň ale vede k mnohdy diletantským chybám islamistických skupin.

K samotnému modu operandi útoku ve Francii lze říci, že byl realizován v klasickém provedení a v logice „co největší efekt, za co nejnižší cenu“. Na co si složitě a draze pořizovat nukleární a biologické zbraně, když pořádný masakr, který otřese světem, je možné provést za pár dolarů se samopaly? Bezpečnostní konference, draze dotované programy i odborné think-tanky vynakládají milióny do výzkumu „teroru budoucnosti“. Kéž by procento z těchto nákladů bylo vynaloženo na realistická opatření dneška, jako jsou dvojité dveře, neprůstřelné vesty ostrahy, ochrana oken, edukace obchodních center, škol, hotelů apod., kteří útokům čelí v podobě útoků nožem, střelby, bomb. Otázka tzv. low-tech vs. high-tech a slepá ulička, kam se sami zavádíme, je v protiterorismu velmi aktuální.

Co lze tedy po útoku ve Francii a výskytu hrozeb v Německu Belgii a dalších místech čekat? Zvlášť v souvislosti se vznikem Islámského státu bude nadále narůstat motivace jednotlivců přidat se k hnutí islamistů. Jejich operativní schopnosti jsou vzhledem k použití low-tech velmi vysoké. Z hlediska obrany je nutné definovat realisticky seznam ohrožených subjektů a pracovat na posílení jejich bezpečnosti, byť by se jednalo o finančně omezená opatření, jednoduchou koordinaci a sdílení dobré praxe. 

Poznámka redakce 
Ve Francii zřejmě selhaly tajné služby i bezpečnostní složky, a opakovaně. Upozorňujeme na článek "Nové záběry z útoku atentátníků na redakci Charlie Hebdo"; kde tehdy byla francouzská policie? Útok na redakci totiž trval deset minut. Jak je možné, že se nyní atentátníci dostali do koncertní haly Bataclan s kalašnikovy? Teroristé stříleli nerušeně zhruba deset minut do davu, mlčky si vyměňovali na zbraních zásobníky. 

AUTOR:  Zdeněk Kalvach, Soft Targets Protection Institute, článek by zveřejněn v lednovém vydání SECURITY magazínu.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace