Statisíce lidí oslavilo v Istanbulu výročí dobytí osmanskými Turky

Statisíce lidí oslavilo v Istanbulu výročí dobytí osmanskými Turky
Popisek: Istanbul, dříve Konstantinopol
30 / 05 / 2016, 07:45

Istanbul (ČTK) - Statisíce lidí se včera sešly v centru Istanbulu, aby oslavily 563. výročí dobytí města osmanskými Turky. Při akci, která se konala pod záštitou prezidentského úřadu, návštěvníci podle deníku Daily Sabah viděly ohňostroje, přehlídku turecké armády, či rekonstrukci části osudové bitvy.

Porážku byzantského císaře, která znamenala definitivní konec římského impéria a začátek zlatého věku Osmanské říše, si podle očekávání organizátorů připomenulo v patnáctimilionovém Istanbulu přes milion účastníků.

Davy lidí se shromáždily na náměstí ve čtvrti Yenikapi v evropské části města poblíž historických hradeb, které kdysi sloužily k ochraně metropole byzantské říše proti nájezdům z moře.

Na obřím pódiu, nad nímž přelétala akrobatická letka tureckého letectva, vystoupilo několik stovek mužů v dobových kostýmech. Z publika jim mávaly davy lidí červenými národními vlajkami. Asi 500 herců sehrálo část z osudné bitvy, při rekonstrukci nechyběly kanóny a repliky lodí zvaných galéry. Tisíce lidí ve větší vzdálenosti od pódia sledovaly program oslav na obřích obrazovkách.

Celou akci provázela přísná bezpečnostní opatření s několika tisíci nasazených policistů, neboť Istanbul se v posledním roce stal dějiště několika teroristických útoků.

Istanbul byl asi tisíc let hlavním městem východořímské (byzanstké) říše pod názvem Konstantinopol. V roce 1453 ho po více než měsíční bitvě dobyl jedenadvacetiletý sultán Mehmed II., zvaný Dobyvatel, a udělal z něj hlavní město Osmanské říše.

Pád Konstantinopole znamenal důležitý milník v dějinách Turecka i celé Evropy. Někteří historici jím vymezují konec středověku. Znamenal podle nich definitivní konec římské říše a osmanským Turkům otevřel bránu do Evropy.

Pád Konstantinopole do rukou osmanských Turků, v nějž vyústilo obležení z roku 1453 (trvalo od 2. dubna do 29. května), představuje definitivní zánik Byzantské říše a okamžik, kdy se Osmanská říše stala v Evropě velmocí a ovládla Balkán a východní Středomoří.

Bitva byla poměrně jednostrannou záležitostí. Byzantská říše byla v této době již jen tragickým zbytkem kdysi mocného impéria a byzantský císař, který ovládal pouze bezprostřední okolí svého města, byl před ní de facto vazalem tureckého sultána.

V srpnu 1452 dokončili Turci výstavbu Rumelijské pevnosti, a to i přesto, že se ji Byzantinci pokoušeli několikrát sabotovat, či minimálně zdržet. Nová pevnost na dohled od Zlatého rohu byla jasným symbolem neodvratnosti ofenzivy a obléhání. Císař proto nařídil zavřít brány a připravit se na úder. Císař Konstantin XI. si byl vědom závažnosti situace a hlavně faktu, že se již sama Byzanc, tvořící v podstatě jen samotná Konstantinopol a několik velmi vzdálených malých držav, neubrání. Konstantin se proto marně dožadoval pomoci ostatních křesťanských panovníků a nepomohlo mu, ani že přistoupil na formální obnovení jednoty pravoslaví s Římem (tzv. Florenskou unii). Tvrdil, že jako v dobách silné Byzance, kdy se podařilo Araby zatlačit díky křížovým výpravám, by nyní podobná akce dokázala zastavit mnohem agresivnější Turky. Celkem připlulo z italských středomořských států jen několik galér a jednotka žoldnéřů pod vedením slavného janovského kapitána Giustinianiho. Giustinianiho 700 mužů představovalo velice cennou pomoc, ale sami o sobě nemohli stačit.

Vzhledem k naprosto nedostatečnému počtu obránců vzdorovala Konstantinopol poměrně dlouho, což svědčí jak o urputné obraně, tak o kvalitě konstantinopolského opevnění. Nakonec však Turci přece jen pronikli za hlavní hradby. Stalo se tak poté, co byl Giustiniani raněn a opustil své stanoviště na hradbách, což obránce silně demoralizovalo. Císař Konstantinos zahynul krátce po pádu hradeb za bojů uvnitř města a jeho smrt definitivně zlomila odpor byzantských vojáků, kteří tak přišli krátce po sobě o oba hlavní velitele. Giustinianiho odvezli jeho muži na poslední chvíli na jedné z galér, ale v červnu zemřel na následky zranění (patrně na sněť).

Zdroj: Wikipedie, ČTK

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace