V Česku se za rok prosází roční rozpočet ministerstva školství. A to už problém opravdu je!

V Česku se za rok prosází roční rozpočet ministerstva školství. A to už problém opravdu je!
Autor: pixabay.com/LoggaWiggler|Popisek: Gambling
01 / 10 / 2014, 14:00

Zdroj: Vláda ČR, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti/
V roce 2012 se v Česku prosázelo přes 135 miliard korun. Jsme na prvním místě v Evropě v počtu heren. Nejvíce heren a kasin je v místech s nejvyšší nezaměstnaností - chudí a nezaměstnaní jako zdroj příjmu z hazardu. Někteří starostové je nechtějí rušit.

Bez většího mediálního zájmu byla na webu české vlády letos 15. září zveřejněna zpráva o hazardu a hernách („Hazardní hraní v České republice a jeho dopady“).

Už francouzský král Ludvík XIV. (Král Slunce) zavedl loterii, aby naplnil prázdnou státní kasu, vyčerpanou válkami a vysokými náklady na provoz dvora a stavbu zámku ve Versailles.
Hazard byl, je a bude podnikání s vysokým ziskem. Nakonec i organizovaný zločin v USA se ve čtyřicátých letech soustředil na zakládání a provoz heren a kasin, jako například v Las Vegas.

Jak jsme na tom v Česku a podaří se politikům změnit současnou legislativu?

U nás, stejně jako všude ve světě, je hazard i příjmem do státní kasy (skoro 2,5 miliardy korun za rok 2012) a především do pokladen obcí a měst, kde skončilo přes 5 miliard. Kdo ale na hazard doplácí, byli a jsou pouze řadoví občané.

Zatímco někteří starostové a primátoři nechtějí rušit herny, naopak pro obyvatele měst jsou herny problémem, který je spojený s vyšší kriminalitou a dluhy. Někteří starostové ale pořád mluví o pozitivních dopadech provozování heren, hlavně o vysokém příjmu do obecního rozpočtu, díky kterému mohou financovat aktivity, na které by jinak nebyly peníze.

Nabídka hazardu se přesouvá do „ziskových oblastí“, tedy do oblastí, kde mají lidé finanční problémy nebo tam je vysoká nezaměstnanost. To ale znamená, že lidé s nízkými příjmy utrácejí větší část svého příjmu na hazard než lidé s vysokými příjmy, což povede k dalším problémům – vzniku sociálně vyloučených lokalit „ghett“ a k sociálnímu napětí, které může přerůst v masové nepokoje – o tom jsme psali v článku „Bezpečnostní riziko - sociálně vyloučené lokality. Kšefty s ubytovnami?“ Zarážející je, že v řadě obcí, kde jsou tzv. sociálně vyloučené lokality, není hazardní hraní vůbec regulováno. Naopak v obcích, které herny regulují, se zlepšila celá řada faktorů jako rušení veřejného pořádku v okolí provozoven, hraní dětí a mladistvých, hraní osob pobírajících sociální dávky, úroveň trávení volného času, vzhled veřejného prostoru, kulturní, sportovní vyžití, cestovní ruch a obecní infrastruktura (zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti).

Až váš kandidát v komunálních volbách bude prohlašovat „stop hazardu“ a podobná předvolební hesla, zeptejte se ho na dvě věci: za prvé zda ví, jaký je roční příjem z hazardu do obecní kasy a za druhé, jak nahradí tento výpadek a z čeho bude financovat veřejně prospěšné aktivity.

V roce 2012 se v Česku totiž prosázelo přes 135 miliard korun, na výhrách se vyplatilo přes 103 miliard korun. Přes 70% se prosázelo na elektronických herních zařízeních a přes 40% na videoloterijních terminálech. Příjmy provozovatelů hazardu dosáhly před zdaněním výše skoro 32 miliard (zdroj: zpráva o hazardu a hernách - Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti).

Česko – jedna velká herna

Podle zprávy o hazardu a hernách se sázkové hry a jejich dostupnost v Česku umístily na prvním místě v Evropě a pravděpodobně i ve světě. V roce 2013 u nás připadalo na tisíc obyvatel 7,5 elektronického herního zařízení (EHZ) včetně videoloterijních terminálů, např. ale na Slovensku je to 3,7, v Německu 3,0, Polsku 0,6 a Rakousku dokonce jen 0,3. 

Nabídka hracích automatů a dostupnost (hustota) heren je nejvyšší v severních a západních Čechách, což jsou lokality s jednou z nejvyšších nezaměstnaností (např. v r. 2013 měl okres Tachov 26 EHZ na 1000 obyvatel). Vysoká je také na jižní Moravě (např. okres Znojmo 16 EHZ na 1000 obyvatel). Vyšší dostupnost heren je ve větších městech a v turistických centrech.

Většina Čechů a hlavně muži hraje hazard 

Šedesát procent dospělých (ve věku 15-64 let) alespoň jednou v životě hrálo sázkovou hru - nejčastěji číselné a okamžité loterie, na dalším místě je hra na EHZ a na videloterijních terminálech – s tím má zkušenost až 18% populace. Každý dospělý obyvatel ČR vloží do sázkového hraní průměrně 1500 Kč ročně. Hráči sázkových her, kteří hráli v posledních 12 měsících, prosázeli v průměru cca 6000 Kč ročně.

Ilustrační foto

Hazardní hry jsou oblíbené více u mužů, kteří vykazují 3–5krát vyšší onemocnění patologickým hráčstvím než ženy. Číselné a okamžité loterie jsou oblíbené stejně u mužů i u žen, a u věku nad 35 let. Zkušenost s hraním EHZ nebo online hrami je nejvyšší ve věku 15 až 24 let.

Ohrožení šestnáctiletí

Pravidelnými hazardními hráči jsou šestnáctiletí (přes 3%), ačkoliv je pro ně hazard nelegální a měl by být nedostupný. Hraní hazardních her je v tomto věku rizikovým chováním, protože se prokázala souvislost mezi hraní na EHZ a videoterminály s kouřením, užíváním alkoholu i nelegálních drog.

Až 300 tisíc patologických hráčů

Hráči na EHZ tvoří nejvyšší podíl patologických hráčů (83 % osob léčených pro patologické hráčství v r. 2013). Ve zvýšeném riziku jsou také on-line hráči. Ti jsou pohlcení hrou, rychle a často opakují sázky, hrají v jednom tahu. Odhadem je ohroženo touto nemocí až 364 tis. osob (polovina z nich je ve věku 15–34 let).

Charakteristika patologického hráče

Typickým patologickým hráčem, který se v roce 2013 dostal do léčby, je svobodný nebo rozvedený muž kolem 35 let se středním vzděláním a mírně nadprůměrně finančně situovaný.

Ilustrační foto

Problémoví hráči trpí negativními sociálními dopady hraní – narušením rodinných vztahů a rozpadem rodiny, problémy v zaměstnání, střídáním a ztrátou zaměstnání, zadlužeností. Také je u nich až dvakrát vyšší riziko úmrtí a sedmkrát vyšší riziko dokonaných sebevražd. 

Podle zprávy přišel patologický hráč , než začal být léčen, o průměrně 39 tisíc korun měsíčně . Celkem dluží kvůli hazardu průměrně 900 tisíc korun, někdy ale až 3 miliony. Třetina patologických hráčů v léčbě uvádí, že se v důsledku hraní dopustila krádeže, 23 % zpronevěry a 8 % loupeže.

Typické schéma finančních ztrát a zadlužení u patologických hráčů:

  • ztráta osobních prostředků a úspor
  • ztráta rodinných financí a majetku
  • bankovní a spotřebitelské půjčky
  • půjčky z nebankovního sektoru
  • v krajním případě páchání trestné činnosti, především krádeží, podvodů, zpronevěry.

Chudí a nezaměstnaní jako zdroj příjmu z hazardu

Rájem hazardu jsou především okresy s vysokou nezaměstnaností, nízkým příjmem a úbytkem obyvatel. Studie uvádí, že existuje souvislost mezi provozováním hazardu a větším výskytem rušení veřejného pořádku, opilostí a s hraním osob pobírajících sociální dávky. Jako převážně negativní byl v obcích hodnocen vliv hazardu na obecní infrastrukturu, turistický ruch, úroveň sportovního a kulturního života, vzhled veřejného prostoru, počet obyvatel, kulturní vyžití a úroveň trávení volného času. 

Nabízí se otázka, komu a z jakých důvodů může vyhovovat další ožebračování lidí i sestěhování "nepřizpůsobivých" do ghett. Není tajemstvím, že právě na těch nejslabších se nejvíc vydělává - profituje na nich soukromé firmy, včetně "šmejdů", své si vezmou banky, exekutoři, majitelé ubytoven, a v tomto případě především provozovatelé heren a sázkových společností. V další fázi - prevenci nebo přímé pomoci - nastupují občanská sdružení a neziskové organizace (díky bohu za ně), ale ty zase čerpají peníze buď přímo z různých fondů státu nebo projektů a dotací z EU, tedy opět z našich kapes.

Pokud politici radikálně nezmění svůj přístup k řešení problémů s hazardem, lze do budoucna považovat neregulovaný hazard za bezpečnostní riziko.

Psali jsme také:

Bezpečnostní riziko - sociálně vyloučené lokality. Kšefty s ubytovnami?

Kde v ČR se musíte nejvíc bát o své zdraví, život i majetek

Migrace cizinců do ČR: klid před bouří nebo nejsme zemí zaslíbenou?

Máme extremismus pod kontrolou?

Oběti zločinu na území ČR a pátrání po osobách a věcech

Jaká je struktura kriminality v České republice?

Zdroj: Vláda ČR, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, celý text studie je zde. Článek obsahuje faktické údaje, které byly redakčně upraveny.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace