Popisek: BVP-2 v Afghánistánu, září 2010
Česká republika nejspíš vyjde vstříc požadavku na zvýšení počtů vojáků v Afghánistánu, který spojencům v NATO předložily Spojené státy.
Novinářům to dnes na jednání aliančních ministrů obrany řekl český ministr Martin Stropnický. Počet českých vojáků v Afghánistánu by se tak mohl zvýšit o několik desítek, souhlasit podle Stropnického bude muset český parlament.
Už v úterý potvrdil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, že NATO v příštích měsících zvýší počty svých vojáků ve výcvikové a podpůrné misi Rozhodná podpora (Resolute Support) ze stávajících asi 13.000 lidí o přibližně 3000. Polovinu z tohoto počtu by měli tvořit američtí vojáci, zbytek by připadl na spojence a další země, které se na práci mise podílejí.
"Považujeme to za důležité a chceme tomu vyjít vstříc," uvedl dnes Stropnický. O afghánské misi budou ministři obrany zemí NATO a dalších zúčastněných států hovořit ve čtvrtek dopoledne.
Zvýšení počtu lidí v misi, která pomáhá s výcvikem afghánských bezpečnostních sil, neznamená podle Stoltenberga návrat k bojovým operacím. Od roku 2014 nese hlavní tíhu bojů s Tálibánem asi 300.000 afghánských vojáků a policistů, které vojáci NATO jen cvičí a aliance výrazně pomáhá s jejich financováním. Podle Stoltenberga by se měl nyní výcvik soustředit hlavně na afghánské speciální síly a letectvo, které mohou mít v zemi rozhodující význam.
Česká republika má v současnosti v Afghánistánu nejvýše 250 vojáků, například zdravotnický tým, jednotku cvičící a radící pilotům a pozemnímu personálu afghánských vzdušných sil nebo strážní rotu na letišti v Bagrámu. Zvýšení na 300 by podle Stropnického nemělo znamenat přelom v podobě úkolů, které čeští vojáci v zemi plní.
"Určitě by to nebyla nějaká dramatická novinka. Viděl bych to v tom výcviku, který tam děláme... může ještě něco přibýt," poznamenal Stropnický.
Ministři obrany NATO potvrdili plán na nová velitelství
Ministři obrany zemí Severoatlantické aliance dnes v Bruselu podle očekávání odsouhlasili záměr rozšířit alianční velitelské struktury. Budoucí nová velitelství mají podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga zajistit rychlou a odpovídající reakci organizace na současné bezpečnostní hrozby. Podpoří totiž zejména rychlou mobilitu sil členských zemí.
První z nově vznikajících velitelství bude zodpovědné za otevřené a bezpečné komunikační linie a dopravní trasy mezi Severní Amerikou a Evropou. O podrobnostech se teprve bude jednat, podle diplomatů je ale pravděpodobné, že vznikne v americkém Norfolku.
Další nové velitelství má zlepšit možnosti přesunů sil přímo v Evropě, velký zájem má Německo. Vojenští velitelé nyní budou pracovat na podrobnostech, výsledky jejich práce proberou ministři na svém dalším setkání příští rok v únoru. Po konci studené války mělo NATO v několika desítkách velitelství přes 22.000 vojáků, nyní na sedmi jeho velitelstvích pracuje asi 7000 lidí. Aliance se v minulých letech soustředila především na expediční operace, jako byla ta v Afghánistánu.
"Samozřejmě, vojenská mobilita není jen věcí pro armády," upozornil dnes Stoltenberg s tím, že reagovat musejí celé vlády. "Proto musí ministři obrany zajistit, že si jejich kolegové řídící resorty vnitra, financí a dopravy budou vědomi vojenských požadavků," podotkl. Aliance také v této věci svůj postup koordinuje s Evropskou unií, sdílí například informace o požadavcích na civilní infrastrukturu jako jsou mosty, železnice a podobně.
Aliance prvním rozšířením a úpravami své velitelské struktury podle Stoltenberga reaguje na změněnou bezpečnostní situaci v Evropě. NATO už od summitu ve Walesu v roce 2014 posiluje své schopnosti bránit územní celistvost členských zemí, především v reakci na chování Ruska.
Stoltenberg dnes připomněl, že Rusko v minulých letech výrazně pokročilo v modernizaci vlastní armády, ale především na Ukrajině ukázalo, že je ochotno vůči sousedním zemím vojenskou sílu také použít.
Ministři obrany dnes probírali také možnosti, jak posílit schopnosti NATO v kybernetické obraně. Ministři schválili vznik nového střediska, které počítačovou problematiku pomůže plně integrovat do veškerého aliančního plánování a operací. "Schopnosti v této oblasti budou plně patřit státům, stejně jako jim patří tanky, lodě a letadla, která se účastní misí NATO," upozornil Stoltenberg.
Autor: ČTK