Studená válka již začala. V Arktidě to vře

Studená válka již začala. V Arktidě to vře
Autor: AiirSource|Popisek: Studená válka již začala. V Arktidě to vře
26 / 01 / 2015, 18:45

26. 1. 2015 / Nejvyšší velení ruské armády nedávno oznámilo, že otevřelo novou základnu na Wrangelově ostrově poblíž Aljašky. A to není vše, právě staví i svou vojenskou základnu na Schmidtově mysu.
Zdroj: REUTERS, AiirSource

Obě základny daleko za polárním kruhem navazují na sovětskou vojenskou přítomnost v regionu věčného mrazu, která byla ukončena v roce 1993.

Zatímco v případě předešlé studené války byl tento region klíčový z důvodu vzájemného jaderného odstrašování nepřítele, který se nacházel hned za „velkým ledem“, dnešní vojenské soupeření vypuklo na základě ambicí USA, Kanady a Ruska těžit v Arktidě ropu a zemní plyn.

Odhaduje se, že v tomto doposud  a de facto nikomu nepatřícím regionu zeměkoule se nachází okolo 13 % světových zásob ropy a celých 30 % zásob plynu. Tvrdé soupeření o tyto suroviny již běží několik let a nemají na něj vliv ani krátkodobé výkyvy cen uhlovodíkových paliv, jelikož celkové oteplování v Arktidě přináší již ve střednědobém výhledu vidinu ohromných zisků tomu státu, který po nich dovede sáhnout jako první.

Kromě soupeření geologických expedicí, prokazujících právní nároky jednotlivých států okolo Akrtidy na využívání tamních surovin, běží i rychle zbrojení velmocí, připravených hájit své hospodářské zájmy nejenom diplomatickými prostředky.

A zatímco diplomaticko-geologické bitvy o Arktidu se na půdě OSN účastní i země jako Dánsko a Norsko, vojenskou argumentaci mají v tomto sporu zatím připravenou pouze Rusko a USA.

Snaha Ruska o posílení vojenského vlivu v Antarktidě se nelíbí především Norsku, které do oblasti posílá nejmodernější špionážní plavidlo (psali jsme v článku "Norsko posílá do Arktidy špionážní loď. Putinovi navzdory."

V roli dohánějícího hráče se nyní objevila Kanada, která oznámila stavbu pěti vojenských hlídkových ledoborců, jejímž účelem bude hájit zájmy země v novém strategickém regiónu zeměkoule. Lodě mají být odevzdány do služby mezi léty 2018 a 2022. Možnosti těchto ledoborců ale budou pouze omezené – neprorazí totiž všechny ledové kry a nebudou moct posloužit jako prorážeče cesty pro jiné plavidla.

Rusko přitom právě v těchto létech navazuje na sovětskou tradici stavby velkých civilních ledoborců, řada ze kterých již dneska dosluhuje. Jejích stavbu má na starosti společnost Rosatom – ano, jeden z účastníků tendru o dostavbě Temelínu – a budou to plavidla zcela nového typu LK-60Y v rámci Projektu 22220 s atomovým reaktorem jako pohonnou jednotkou. 

Více o projektu zde (zdroj: YouTube, Husar101)

Prezident USA Obama rovněž neváhá a zapojil se do výše zmíněného sporu tuto neděli: vyjádřil ambici chránit zásoby ropy a plynu na 556 000 hektarech Arktidy, informuje tisková agentura Reuters. A tak si můžete současně prohlédnout a porovnám americké i ruské cvičení výsadkářů v arktických podmínkách (zdroj: YouTube, AiirSource)

Zdroj: YouTube, RT, VOSTOK VESTI

I proto ruské letectvo na konci roku 2014 oznámilo nákup až 150 bojových vrtulníků a letounů, speciálně vyvinutých pro podmínky boje v Arktidě. Jde o stíhací bombardéry Su-34, víceúčelové letouny Su-30S a Su-35S a vrtulníky Ka-52, Ka-226, Mi-8AMTSh, Mi-28N a Mi-35. Vzájemné „návštěvy“ pilotů zemí NATO a Ruska nad prostory Arktidy a Severního ledového oceánu se totiž znovu stály denním chlebem bojových letek na obou stranách nově propukající studené války nad chladnými ledy, skrývajícími doposud netknuté nesčetné bohatství naší zeměkoule. 

Psali jsme také:

Z válečné lodi třídy Mistral vyrobené ve Francii pro Rusko ukradeno klíčové vybavení!

Ruské válečné lodě v kanálu La Manche mezi Anglií a Francií

Diletantský podvrh v mediální válce mezi Ruskem a Západem

Další důkaz, že ruské vedení lže o svých vojenských operacích

Sto střetů letadel Ruska a NATO na hranici Evropy

Rusové osmnáctkrát zvýšili výdaje na zbrojení!

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace