Autor fotografie: Vinay Pradyumna / Flickr|Popisek: Suezský průplav
KOMENTÁŘ: Achillových pat bychom v geopolitice našli jistě mnoho, ale málokterá má takový význam pro globální obchod a bezpečnost jako Suezský průplav. Úchvatné dílo člověka, kterým proudí třetina veškeré kontejnerové lodní dopravy na světě přináší Egyptu miliardy dolarů. Ty jsou nyní v ohrožení. Stejně tak je v ohrožení už tak rozvrácený Jemen.
Když se před třemi lety zasekla obří kontejnerová loď Ever Given v Suezském průplavu, pocítil to globální obchod naplno. Fronta stovek lodí, odklony, prodražení zboží a zpožděné dodávky nejen do evropských továren. Každý den prodlevy znamenal ve světovém obchodě ztrátu více než devíti miliard dolarů. Dnes je situace v podstatě z poloviny podobná. Raketové a dronové útoky jemenských Hútiů, podporovaných Íránem odklání od Suezských zdymadel stovky lodí a Egypt už sečetl první ztráty.
„Dolarové příjmy z egyptského Suezského průplavu se od začátku roku snížily o 40 % ve srovnání s rokem 2023,“ konstatoval minulý týden pro agenturu Reuters šéf správy kanálů Usáma Rabie. Dále dodal, že počet plavidel, která proplují Suezským průplavem klesl letos na 544 ze 777, měřeno ve stejném období roku 2023. Loni utržil Egypt za provozování Suezu cca 13 miliard dolarů. Přepravní společnosti jako Mediterranean Shipping Company, Hapag-Lloyd nebo Maersk, proto odklání své lodě kolem Střelkového mysu v Africe, na což reagují evropští výrobci. Kupříkladu továrna automobilky Tesla v Berlíně kvůli nedostatku dílů na dva týdny přerušila výrobu. Problémy s dodávkami hlásí Volvo, Suzuki i nábytkářský gigant IKEA.
Húsíové, kteří mimochodem ovládají hlavní město Jemenu Saná, svými útoky vyjadřují podporu palestinské teroristické organizaci Hamás v jejím boji proti Izraeli. Další jejich raketový útok se odehrál ve čtvrtek. Americké válečné lodě, jakož i ponorky však pohotově zareagovaly a vyslaly na povstalce salvu. Jemen má však problém i z hlediska mezinárodního práva. Húsíové, kteří se považují za autoritu v zemi svým počínáním porušují stále platnou mezinárodní Konstantinopolskou konvenci z roku 1888, která zaručuje svobodný průjezd obchodním i válečným lodím všech zemí v době míru i války a zakazuje jakékoli válečné akce proti průplavu.
Proti jemenský povstalcům, kteří deklarovali, že budou v útocích pokračovat, už vznikla mezinárodní koalice, jejíž členové doplácí na odklánění lodí a zpožďování dodávek. Kupříkladu jen cesta z Číny do New Yorku se protáhla o 40%. V čele koalice jsou pochopitelně USA a Velká Británie podporovány Kanadou, Francií, Itálií, Španělskem, Norskem a Nizozemskem. Nechybí ale třeba ani Seychely a Bahrajn. Není pochyb o tom, že loďstva těchto států dokáží už tak rozvrácený Jemen, kde se muži velmi rádi zdobí džambijou, tradiční dýkou, porazit silou.
Těkavý Egypt
Egyptu budou peníze z provozování průplavu pochopitelně chybět. Jeho provozování spolu s cestovním ruchem tvoří hlavní příjmy do státní kasy. Současná egyptská ekonomika podle serveru kurzy.cz sice vykazuje růst, ale zatěžuje je veřejný dluh ve výši 88% HDP a obří půjčka 3 miliard dolarů od MMF, jejíž splátka se blíží. Egyptská vláda se navíc pustila do megalomanského projektu výstavby oplocené Nové Káhiry, do níž se nastěhuje bohatá část obyvatelstva starého hlavního města. Sociální nůžky v zemi dál rozevřela loňská dvouciferná inflace a nárůst cen potravin. Na jejich dovozu je země se svými 105 miliony obyvatel závislá. Výše cen potravin spolu s frustrací se staly před 12 lety spouštěčem nepokojů, které vyústily v Arabské jaro.