"Švédsko už není bezpečná země," říká švédský novinář. Na vině jsou přistěhovalci

&quote;Švédsko už není bezpečná země,&quote; říká švédský novinář. Na vině jsou přistěhovalci
Popisek: Ilustrační foto
09 / 09 / 2016, 07:15

Přistěhovalci mají ve Švédsku na svědomí 55 procent trestných činů; pokud jde o loupeže, tak 69 procent; a u znásilnění je to 77 procent. V ulicích hoří auta, ženy jsou znásilňovány a lidé jsou napadáni imigranty.

Švédský novinář Björn Herstad poskytl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz šokující svědectví o stavu švédské společnosti i o vnitřní bezpečnosti v zemi.

Björn Herstad je novinář švédsko-norského původu. V minulosti působil ve straně Křesťanští demokraté, kde byl jedním ze zakladatelů konzervativní mládežnické platformy Engelbrekt. Dnes je předsedou Dackeho institutu (dackeinstitutet.se), jehož cílem je vzdělávání a šíření sociálního učení Církve. Žije se svojí manželkou a pěti dětmi ve Stockholmu.

Jak vypadá situace s imigrací ve Švédsku?

Vím, jak to pro vás může znít, ale problém ve Švédsku dorostl do strukturální úrovně, společnost jako tako taková je v ohrožení a nejde pouze o životy, prosperitu a majetek jednotlivých lidí. Rád bych zmínil dva příklady z posledních týdnů, abych nejlépe popsal situaci.

Prosím...

Södertälje je město s 65 tisíci obyvateli 40 kilometrů jihozápadně od Stockholmu a jedno z prvních opravdu multikulturních a multietnických míst v zemi. Imigranti si tam postavili hořící zátaras na silnici. Touto zábranou zastavili autobus veřejné dopravy, gang imigrantů autobus obklíčil a zaútočil na něj kameny. Lidé cestující autobusem museli utéct pryč po svých. V tom samém čase bylo mnoho aut zapáleno. Hasiči si netroufli vstoupit, protože se báli, že budou napadeni imigranty. Až asi za dvě hodiny policie zajistila dostatek mužstva, aby zklidnilo situaci. První skupina policistů, která přijela, byla imigranty napadena kameny a malými výbušninami, které dělají velký hluk, ale nedělají velké výbuchy a jsou používány pro paralyzování lidí, když například policie vstupuje do místnosti. Nikdo z útočníků nebyl zadržen.

Trollhättan je další město situované ve venkovské oblasti 400 kilometrů na západ od Stockholmu s méně než 50 tisíci obyvateli. Nepokoje s ohni a házením kamenů terorizují čtvrti města. Normálně se místní politici postiženému místu vyhýbají, ale kandidátka na zastupitele, žena původem z Libanonu, měla kuráž navštívit toto místo. A doslova řekla: „Musím říci, že to je horší než občanská válka v Bejrůtu.“ Možná to trochu přifoukla, aby zdůraznila své prohlášení, ale policii to trvalo déle než dva dny, aby sklidnila situaci, a musela uzavřít celou oblast se zátarasy, použít helikoptéry a svolat a nasadit policisty z velkého území. Mějte na paměti, že toto je jenom malá část relativně malého města.

Ale toto jsou jen dva příklady „anekdotického“ charekteru...

Ano, to máte pravdu, ale uvědomte si, že toto se stalo právě před několika málo dny. Rád bych zmínil nějaké obecné statistiky, abych podtrhnul, co jsem řekl. Ve Stockholmu v prvních šesti měsících roku 2016 bylo policii nahlášemo, že bylo zapáleno a shořelo či bylo jiným způsobem zničeno 700 aut. Zdůrazňuji, že teď nehovořím o krádežích aut kvůli získání finančních prostředků z jejich prodeje. Zde jde o čirou destrukci.

Přes dva tisíce aut shořelo ve Švédsku v první polovině roku 2016 – to je více než deset aut každou noc. Je to systematické. Více než 500 případů zničení či poničení majetku denně bylo policii nahlášeno během roku 2015. Každý den 500 případů! Vynásobte si 500 útoků na majetek 365 dny. Území ve Švédsku, kam hasiči nevstoupí bez policejní ochrany, je velmi mnoho.

Video: Proč Švédsko zasáhla epidemie znásilňování?

Takže jsou ve Švédsku no-go zóny? Kde? Povězte mi o tom více...

Před dvěma lety bylo policií jako no-go zóny charekterizováno 55 míst. Tato území jsou víceméně kontrolována imigrantskými kriminálními gangy a není zde tolik islamistických no-go zón jako ve Velké Británii. Není to tak, že tyto gangy kontrolují tato teritoria úplně, ale v praxi to znamená, že stát zde nefunguje, jak by měl. Hasiči nemohou dovnitř vstoupit bez policejního doprovodu, policisté tam musí vstupovat ve velkém počtu, aby se zajistili, že nebudou napadeni. Normální kriminální vyšetřování zde není možné kvůli tomu, že místní obyvatelé nehovoří s policií a tak dále a tak dále...

Kolik imigrantů je vlastně ve Švédsku a kolik jich Švédsko každý rok přijímá?

Je obtížné získat přehledný obrázek, protože vláda se snaží maskovat statistiky; ve statistikách nesledují státní orgány rasu či etnický původ, pouze zemi narození či místo narození rodičů. 1,6 milionu švédských obyvatel, což činí 16 procent populace, se narodilo v jiné zemi než ve Švédsku. V minulém roce více než 160 tisíc lidí ve Švédsku žádalo o azyl a tato čísla zahrnují pouze registrované, pravděpodobně je zde více lidí, kteří vstoupili do Švédska a neregistrovali se.

Pokud je situace srovnatelná s Německem, číslo bude dvojnásobné oproti oficiálnímu číslu imigrantů vstupujících do země. Některé indikace od policistů směřují k podpoře tohoto závěru. V současnosti se méně než sedm milionů lidí narodilo ve Švédsku dvěma osobám také narozeným ve Švédsku. Takže zbývají tři miliony lidí, kteří tím či oním způsobem mají zahraniční původ, a zhruba bych odhadl, že dva miliony z nich jsou v obecném významu ne-evropští „imigranti“.

Pokud 20 procent či dva miliony ne-evropských imigrantů je správné číslo, neříká to celou pravdu. Musíme též započítat věk a pohlaví. Například žadatelé o azyl, kteří přišli minulý rok, jsou z velké části mladí muži. Mezi sedmi miliony původních Švédů je mnoho starých lidí, takže pokud se podíváte na segment populace mužů ve věku dvacet až třicet let, čísla budou vypadat mnohem více dramaticky.

Švédsko už další uprchlíky nechce. Ze země ale emigrují rodilí Švédové

Jaký druh kriminality imigranti způsobují? A existují nějaké statistiky?

Více než 55 procent policejních hlášení označuje osoby s imigrantským původem jako pachatele. Pokud jde o loupeže, tak osoby přistěhovaleckého původu tvoří 69 procent případů; a pokud jde o znásilnění, tak tam mají přistěhovalci podíl dokonce 77 procent. Myslím si, že nejvíce do očí bijící je to u násilných trestných činů jako napadení, loupeže a znásilnění. Švédové si za poslední dvě desetiletí museli zvyknout na stále rostoucí spirálu těchto kriminálních činů.

Slyšel jsem, že norské Oslo je mezi světovými městy s největším počtem znásilnění. Jaká situace je ve Švédsku?

Ve Švédsku je denně 50 policejních hlášení o sexuálním zločinu a třetina z nich je klasifikována jako znásilnění. To znamená, že nějaká žena ve Švédsku je znásilněna každou hodinu a půl, každý den, každou noc, během celého roku. Opakuji, každý den v průměru 50 sexuálních útoků a třetina z toho znásilnění!

Ale co tedy dělá policie? Proč nechrání obyčejné lidi?

Policie je víceméně zmrzačena politickou korektností a multikulturalismem. Chtějí vést „dialog“ s kriminálními živly a soustředit se na „informování“. Kupříkladu letos jsme měli několik incidentů na festivalech, kde velké skupiny imigrantů obstoupili dívky a znásilnili a zneužili je. Odpovědí policie bylo, že dívkám distribuovala náramky s nápisem „Neznásilňuj mě“. Tohle znásilňovače mezi imigranty určitě zastaví...

Běžný policista se podle mě bojí. Pro kriminální živly je velmi jednoduché vyhrožovat policistům či jejich rodinám, aby je udrželi od vyšetřování opravdových zločinů. A pokud jsou zde občas policisté dobře dělající svou práci nebo pouze pravdivě informující o situaci, jsou ihned napadáni multikulturními liberálními médii.

Celý rozhovor naleznete zde.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace