Švýcaři řekli v referendu ANO snížení počtu imigrantů, NE zvýšení zlatých rezerv

Švýcaři řekli v referendu ANO snížení počtu imigrantů, NE zvýšení zlatých rezerv
Autor: Redakce|Popisek: Švýcaři řekli v referendu ANO snížení počtu imigrantů, NE zvýšení zlatých rezerv
09 / 01 / 2015, 07:30

9.1.2015 / Naprostá většina Švýcarů se v nedělním referendu rozhodla omezit počet imigrantů ze současných 80 tisíc na pouhých 16 tisíc. Počet Švýcarů nesouhlasících s počtem přistěhovalců do země se neustále zvyšuje.

Nedávno proběhlo ve Švýcarsku referendum, ve kterém měli občané rozhodnout, zda chtějí centrální banku svázat pravidly pro zlaté rezervy. Konání referend, ve kterých občané rozhodují o nejrůznějších otázkách, je základním stavebním kamenem švýcarské přímé demokracie. Vyhlašují se buď celonárodně, nebo místně, a to několikrát za rok.

S tématem zlata přišli někteří euroskeptičtí členové Lidové strany. Vadilo jim, že suma více než 100 miliard eur v Národní bance posiluje postavení centrální banky.

Pokud by referendum prošlo, musela by banka navýšit zlaté rezervy na 20 % hodnoty svých aktiv, což znamená, že byla nucena nakoupit asi 1,5 tuny zlata. Následně by začal platit i zákaz prodeje zlatých rezerv. Součástí referenda byla i otázka, zda má veškeré švýcarské zlato být staženo zpět na území Švýcarska. V současné době má totiž Švýcarsko asi 1 040 tun zlatých rezerv. Asi polovina z nich se nachází v Británii a v Kanadě. Sama švýcarská centrální banka s referendem nesouhlasí.

Většina analytiků se před referendem vyjadřovala v tom smyslu, že pokud bude návrh schválen, začne cena zlata prudce stoupat. Je také důležité dodat, že Švýcarsko prodalo mezi roky 1999-2003 asi 50 % svých zlatých rezerv za ceny mírně nad 200 dolarů za unci.

Prezident Národní banky s tím ale nesouhlasí. Dokonce označil iniciativu poslanců za nebezpečnou. Jeho kolega, Fritz Zurbruegg, který je členem správní rady Národní banky řekl, že pokud by referendum prošlo, tak „by se tím dramaticky zúžil prostor k manévrování s měnovými rezervami s negativními dopady na švýcarskou ekonomiku.“ Centrální banka, která sídlí v Bernu a v Zurichu, by dostala tři roky na to, aby repatriovala své zlaté cihly. Dalších pět let by měla na dosažení 20 procentní hranice. Národní banka vedla ve Švýcarsku dokonce i zastrašovací kampaň, která měla upozornit na problémy, které by kladný výsledek referenda způsobil.

Švýcaři v referendu hlasovali proti. Zhruba 78 % obyvatel řeklo své ne programu na „Ochranu bohatství země investicemi do zlata“.

Tento výsledek však není překvapivý, protože ho odhadovaly i průzkumy veřejného mínění. Oddechnout si mohou i představitelé Národní banky, protože nová opatření by jim ztížila udržování cenové stability a možnost stínit měnu od výkyvů centrální bankou udržovaného kurzu 1,20 za euro. Tento minimální směnný kurz byl stanoven před třemi lety. Národní banka se tenkrát zavázala k tomu, že nebude nakupovat neomezená množství zahraničních měn, aby dohodnutý kurz udržela. Stutgardský ekonom Martin Gueth médiím řekl, že švýcarská Národní banka může rozhodnutí obyvatel v referendu brát jako posílení své pozice. Lidé tím totiž nepřímo sdělili, že s politikou banky souhlasí a přejí si zachování stávajícího stavu.

Švýcarský frank nedávno proti euru vzrostl na své 26 měsíční maximum. Otázkou tak je, co bude dál. „Pokud se euro-krize nezhorší, tak bude minimální směnný kurz udržitelný“, řekl David Marmet, ekonom z Zeuercher Kantonalbank. Nyní však může nastat situace, kdy přelévání do franku přinutí banku ke zdvojnásobení obrany kurzu. Ekonomové tak nyní řeší otázku, zda Národní banka nebude muset posílit svoji obranu negativními sazbami na depozita. Týkalo by se to například hotovosti komerčních bank, která je udržovaná u centrální banky.

Švýcaři však v neděli hlasovali v balíčku referend i o dalších zásadních otázkách. Některé z nich byly velmi ostře sledované. Jednou z nich byla iniciativa zpřísnit kvóty pro počet imigrantů.

Stávající počet cca 80 tisíc imigrantů by se měl omezit na 0,2 % švýcarské populace, tedy zhruba na 16 tisíc. Nebylo to však poprvé, co se ve Švýcarsku o této otázce jednalo. Zatímco před několika lety hlasovalo pro omezení jen 50, 3 % lidí, tentokrát souhlasilo 70 %!

Dvanácté letošní švýcarské referendum opět ukázalo, že voličům lze k rozhodnutí předložit i velmi odborná témata. V České republice se oproti tomu stále nedaří zprovoznit referendum jako nástroj k rozhodování i o těch nejzákladnějších otázkách, například o přímé volbě starostů obcí.

Bc. Alice Randáková 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace