Dnes se mimořádně sešli ministři vnitra unijních zemí. Podobným způsobem se ale stejná ministerská sestava do Bruselu sjela už loni, po listopadových krvavých útocích v Paříži.
Brusel 24. března (zpravodaj ČTK) - Ministři vnitra zemí Evropské unie dnes nejspíš zdůrazní potřebu co nejvíce propojit národní vyšetřování teroristických sítí, které stály za nedávnými útoky v Paříži a Bruselu, a dalších podobných. Úterní dvojice bruselských atentátů, která si vyžádala přes 30 mrtvých a stovky zraněných, je důvodem dnešního narychlo svolaného jednání. Ministři by proto měli vyjádřit svou jednoznačnou podporu a solidaritu Belgii i Bruselu.
Jenomže ke stejným závěrům a doporučením došli stejní ministři už loni v listopadu, po pařížských útocích. A výsledek? Další teroristický útok....
Už loni ministři zdůrazňovali například potřebu konečně přijmout a do života uvést systém jmenné evidence cestujících v letecké dopravě (Passenger Name Register - PNR). Členské země EU se totiž už 4. prosince dohodly na podobě pravidel budoucího evropského registru pasažérů leteckých spojů. Pravidla se měla týkat také vnitrounijních a charterových letů. Nyní je snaha, aby byl návrh z roku 2011 přijat už v dubnu.
Dalším bodem, na kterém se dnes nejspíš ministři shodnou, je rychlé přijetí už Evropskou komisí předložených protiteroristických návrhů. Jde o opatření od systematických kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru, přes změny v pravidlech získávání a držení střelných zbraní, opatření proti padělatelům dokumentů až po nová pravidla týkající se výměny dat o lidech ze zemí mimo EU, které odsoudily unijní soudy.
Frontex: "Potrvá měsíce, spíše roky, než zajistíme vnější hranice EU"
Připomenuta dnes odpoledne nejspíš bude také potřeba zlepšení a širšího využívání evropských a mezinárodních databází, které souvisí s bezpečnostní problematikou. Důraz má být kladen na možnosti sledovat cesty určitých osob. Země také dají najevo přání mít rychlejší a efektivnější přímý přístup k "digitálním důkazům", například ve spolupráci s poskytovateli služeb.
"Zase se budou soustředit na sdílení dat. Jde ale o to, o jaká data se jedná. Prioritou by mělo být sdílení údajů o lidech, kteří se už něčeho dopustili. A to se v dostatečné míře neděje," upozornil dnes ale Pieter Cleppe z analytického střediska Open Europe. I kdyby měla Belgie k dispozici databázi s otisky prstů celé své populace, úterním útokům by to podle něj stejně nezabránilo.
Evropská komise ve středu, tedy den po útocích, vyzvala především tajné služby evropských zemí, aby lépe sdílely své informace. Návrh závěrů dnešního ministerského jednání podobné přání neopakuje.
"Tajné služby si nevěří. Sdílení dat je politicky daleko snáze prosaditelné než sdílení zpravodajských informací, které by ale mělo být prioritou," řekl ČTK Cleppe. Pro malou ochotu evropských služeb mezi sebou skutečně informace sdílet má prý ale pochopení.
"Nějaká evropská pravomoc týkající se spolupráce tajných služeb je vyloučená. Přinejmenším v této chvíli," míní také diplomat jedné z členských zemí.
Cleppe z Open Europe ale připomíná, že role EU jako takové je v tomto ohledu nutně omezená. "Zpravodajské služby k tomu, aby daly informace tomu, komu věří, Evropskou unii vůbec nepotřebují. Prostě to mezi sebou udělají," poznamenal.
Tagy