Tatra našla konečně bratra. Strnad jí přes CSG vdechl nový život

Tatra našla konečně bratra. Strnad jí přes CSG vdechl nový život

„Neboj, to tě uveze! Kolínko na korbu, druhou nohu na zem a odrážej se jako na koloběžce…“ Mezi rozzářenými, čerstvě obdarovanými dětmi, které naskakovaly do malé plastové Tatrovky vstříc dobrodružstvím, byl i Jaroslav Strnad. To tenkrát ještě netušil, že za 40 let bude do legendární značky TATRA „naskakovat“ znovu, aby firmu zachránil a vrátil na výsluní automobilového průmyslu.

Jsou značky a Značky. TATRA patří bezesporu mezi ty s velkými písmeny nejen na začátku. Každý, kdo jen trochu fušuje do aut, od USA po Novou Kaledonii, od Finska po Jihoafrickou republiku už někdy slyšel o kopřivnické legendě. Přesto se automobilce od 90. let nevyhnuly finanční problémy spojené s nejistotou a  opakovaným střídáním vlastníků, což v roce 2013 nakonec vyústilo až v exekuci. Krátce po restrukturalizaci TATRA hlásí, že je zpět.  Tři roky od odvrácení bankrotu se firmě zvedly tržby o 22% na 5,4 miliardy korun, překonala hranici tisíce vyrobených vozů, a to dokonce na 1326. Zvýšila počet zaměstnanců o dvě stovky a expanduje na nové trhy. Majitel Jaroslav Strnad může být pyšný, protože dobře vede firmu, která je součástí naší země, našich dějin.    

A skutečně… Automobilku TATRA lze směle označit za národní bohatství československého průmyslu se světovým přesahem, jelikož firma patří v současnosti mezi automobilky s nejdelší a nejstarší historií výroby dopravních prostředků na světě. Její příběh se začal psát před více než 120 lety, kdy firma podnikatele Ignáce Šustaly vyráběla kočáry a bryčky, později i železniční vagóny. První osobní automobil s označením PRÄSIDENT opustil brány kopřivnického závodu v roce 1897 a o pouhý rok později, v roce 1898, uvedla na trh první nákladní automobil z  vlastní produkce. Letos tedy v Kopřivnici oslaví 120 let od zahájení výroby nákladních automobilů a v příštím roce bude důvod k veselí znovu, neboť v roce 1919 firma začala na svých automobilech používat jméno TATRA. V  meziválečném období k  výrobě osobních a nákladních automobilů přibyla i výroba železničních vozidel včetně motorových, ale i například sportovních letadel.

Podvozek je základ

Jedním z  nejdůležitějších milníků je pro společnost TATRA rok 1923. Tehdy konstruktér Hans Ledvinka navrhl a zkonstruoval unikátní uspořádání podvozku, které TATRA používá dodnes a je známé po celém světě pod označením „tatrovácká koncepce“. Její jedinečnost a svým způsobem genialita spočívá v použití centrální nosné roury s výkyvnými, nezávisle zavěšenými polonápravami.

Nákladní automobily TATRA prokazují díky této unikátní a svého času patentované konstrukci vynikající jízdní schopnosti v těžkém terénu, ale i na běžných silnicích.  Jejich podvozek vykazuje 5 – 10x vyšší tuhost v krutu a až 5x vyšší tuhost v ohybu ve srovnání s vozidly standardní koncepce! 

Přelomová aerodynamika  

Ve třicátých letech minulého století se TATRA zapsala do dějin automobilismu sériovou produkcí prvních osobních vozidel s  aerodynamickou karosérií na světě. Prvním byl vůz TATRA T 77, jehož zdokonalená verze T 77A disponovala karosérií s  aerodynamickým součinitelem odporu Cx 0,21, což je číslo, které je nedosažitelné i pro většinu současných sériových i sportovních automobilů. Řadu výjimečných předválečných aerodynamických vozů TATRA doplňoval model T 87, ve kterém cestovatelé Hanzelka a Zikmund projeli Afriku a následně T 97. Stoupala i výroba vozů TATRA, nejvíce byly zastoupeny typy T 27, T 82, T 85 a T 72. Kromě jejich zásadního zastoupení ve výzbroji čs. armády tvořily důležitý vývozní artikl.

Tatra 87

 TATRA nezaostávala ani v  dalších odvětvích dopravy, což dokazuje ojedinělá vlaková motorová souprava T 68 Slovenská Strela, která nyní prochází rekonstrukcí, aby mohla znovu na trať nebo sportovní letadla TATRA T 101 a T201.

Slovenská strela

 Na všech kontinentech

Po druhé světové válce se TATRA etabluje jako hlavní výrobce těžkých nákladních automobilů pro civilní i vojenské potřeby v Československu. Její dodávky v řádech desítek tisíc vozidel směřovaly do mnoha zemí věta, a tatrovky tak slouží téměř na všech kontinentech planety. Velmi dobrou pověst značky TATRA šířily slavné vozy typu T 111, T 138, T 148, T 813 či T 815. Souběžně pokračovala i výroba luxusních limuzín s  novátorskými technickými řešeními a originálním designem karosérií, byly to typy T 600 Tatraplán, T 603 i pozdější T 613. Dlouhá a úspěšná výroba osobních vozů TATRA byla ukončena v roce 1998 a kopřivnická továrna se od té doby v  plné míře věnuje výrobě nákladních a speciálních vozidel pro civilní i armádní použití. V závodní tradici dnes pokračují speciály, které se svými posádkami reprezentují vozy TATRA na dálkových soutěžích, jako jsou rallye Dakar, Silk Way Rally nebo Africa Eco Race. NW PRÄSIDENT z kopřivnických závodů byl prvním sériově vyráběným automobilem ve střední a východní Evropě. Automobilka TATRA Legenda s více než stoletou historií

Tradice je budoucnost

Klíčový pro současnou existenci automobilky byl rok 2013, kdy podnik získali čeští podnikatelé Jaroslav Strnad a René Matera, kteří firmu restrukturalizovali a vdechli ji život. Kromě standardizovaných modelových řad vyrábí TATRA i speciální nákladní vozidla na míru požadavkům zákazníka. V roce 2017 byl 65% podíl Jaroslava Strnada ve společnosti TATRA konsolidován do průmyslového holdingu CZECHOSLOVAK GROUP, jenž se v duchu svého hesla „Tradice je budoucnost“ zaměřuje na rozvoj tradičních českých, slovenských ale i zahraničních průmyslových podniků. V roce 2015 TATRA začala vyrábět a prodávat současnou vlajkovou loď pro civilní segment – modelovou řadu TATRA PHOENIX Euro 6. Ve stejném roce firma představila obrněné vozidlo TITUS, které vzniklo ve spolupráci s francouzskou korporací Nexter. V minulém roce, při příležitosti oslav 120 let trvání výroby motorových vozidel, kopřivnická automobilka představila limitovanou edici TATRA PHOENIX PRÄSIDENT a také dodala jubilejní tisící kus modelové řady PHOENIX, jejíž nejnovější modelové provedení pro rok 2018 představila automobilka v březnu.

 Speciality na tatrováckém základě

 Pro automobilku TATRA je vedle sériové produkce standardních řad stejně důležitá i vysoce speciální výroba, včetně kusové, pro specifické zákazníky. TATRA se soustřeďuje především na rozvoj unikátní koncepce tatrováckého podvozku s centrální nosnou rourou, výkyvnými polonápravami a pohonem všech kol. Konstrukce a charakteristiky podvozku dávají vozům TATRA výjimečné schopnosti při jízdě jak v těžkém terénu, tak i na silnicích. TATRA je také jediným výrobcem nákladních užitkových vozidel na světě, který dokázal vyvinout a dodávat zákazníkům vozy vybavené originálním vzduchem chlazeným motorem vlastní konstrukce splňující emisní normu Euro 5. V současnosti TATRA pracuje i na verzi splňující normu Euro 6.

Široké portfolio

 Dnes automobilka TATRA vyrábí čtyři standardní modelové řady na třech podvozkových platformách, a spolupracuje s  holdingem CSG na speciálních vojenských vozidlech na podvozcích TATRA. TATRAPHOENIX (T 158) je od roku 2011 stěžejním prvkem civilního výrobního programu těžkých nákladních vozidel společnosti. TATRA FORCE (T 815-7) je určena především pro ozbrojené síly, hasiče a záchranáře. Vozy FORCE se uplatňují ale i v  těžebním a stavebním průmyslu. Obchodní řadu TATRA TACTIC (T 810) představují středně těžké nákladní automobily s  žebřinovým rámem a s  tuhými portálovými nápravami TATRA RIGID, jež jsou určeny především pro vojenské účely. Modelová řada TATRA TERRNO1 navazuje na původní model TATRA T 815 a je určena především pro hasiče a stavební průmysl, v  blízké době ji ve výrobním portfoliu nahradí řada TATRA TERRA.

 Export jako sport

 Přibližně tři čtvrtiny dnešní produkce automobilky jsou určeny k exportu, což dokazují i velké kontrakty a pozitivní reference ze všech koutů světa. Vedle tuzemského trhu patří k pěti největším odbytištím Indie, Slovensko, Saúdská Arábie, Rusko a Egypt. Mezi zajímavé a perspektivní trhy patří dále například Německo, Polsko, Maďarsko, Norsko, Nizozemí, Rakousko ale i Srbsko a další země. Nejexotičtějšími teritorii, kam byly vozy TATRA v posledních letech vyvezeny, jsou tichomořská Nová Kaledonie nebo africký Mauricius.

 Investice a plány do budoucnosti

TATRA  současné době významně investuje do výrobních technologií i výrobního areálu. „Je to především nová technologie robotického svařování pro výrobu nosných rour podvozku vozidel, které jsou pro naše vozy,“ popisuje investice sám Strnad.  V roce jeho 2017 firma investovala stovky milionů korun do obráběcích strojů, především v oblasti obrábění ozubených kol pohonného systému, která jsou pro tatrovácký podvozek zcela klíčová. Výsledkem investic je nejen vyšší produktivita výroby, ale především kvalita a přesnost obrábění. Za posledních pět let bylo rovněž proinvestováno několik desítek milionů korun do vývojového zázemí firmy. I přes mediální spekulace jakýkoli prodej do zahraničí Jaroslav Strnad striktně odmítá. Plánuje se sice prosadit na čínských trzích, ale o prodeji Číňanům odmítá uvažovat. V případě, že by vznikal společný podnik v Číně, stejně by podle Stranda klíčové know-how zůstalo v Kopřivnici a některé součástky by se zřejmě i nadále vyráběly  u nás.  Tatra tedy dnes je a zůstane v českých rukou.

 

Autor: Jan Blažek

 

Tagy