Autor fotografie: Pixabay
Teroristická hrozba byla v roce 2022 v Evropě minimální. Náboženský terorismus vystřídalo ideologicky motivované násilí, páchané národními extremisty a separatisty. Nové prostředky teroristů jsou ale velkou výzvou pro bezpečnostní složky.
Dne 14. března 2023 zveřejnila společnost Institute for Economics & Peace každoročně vydávaný dokument, nazvaný Global Terrorism Index. Tento mezinárodní Institut se sídlem v australském Sydney získává informace o teroristických útocích a incidentech na celém světě a vytváří roční zprávu s hodnocením vývoje terorismu.
Ve zprávě najdeme řadu pozitivních informací. Asi ta nejdůležitější je pokračující trend snižování počtu útoků, byť se počet úmrtí poprvé od roku 2019 mírně zvedl.
V roce 2022 poklesl počet teroristických útoků na celém světě o 28 procent a počet obětí o 9 procent. Na tomto poklesu se nejvíce podílí Afghánistán, naopak velký nárůst lze sledovat v celé oblasti afrického Sahelu, zejména v Burkina Faso nebo v Mali. Mezi deset zemí nejvíce postižených terorismem, kromě již jmenovaných, patří dále Somálsko, Sýrie, Irák, Pákistán, Nigérie, Naymar a Niger. Není překvapením, že nejnebezpečnější teroristickou organizací je Islámský stát se svými odnožemi, působících hlavně v Afghánistánu, Iráku a Sýrii, následovaný saláfistickou militantní skupinou Al-Šabáb, operující ve východní Africe a organizací Jammat Nusrat ze Sahelu a subsaharské části Afriky. Téměř 98 procent obětí teroristických útoků je ze zemí, ve kterých probíhá nějaký typ konfliktu nebo války.
Institut ve svých klíčových závěrech uvádí, že na Západě (myšleno i ve Spojených státech, Austrálii a Oceánii) bylo dohromady zaznamenáno 40 incidentů, což znamená pokles o 27 procent oproti roku 2017. Poprvé od roku 2015 převážil ideologický podtext útoků nad náboženským. V důsledku těchto teroristických útoků došlo k 27 obětem, z toho 17 osob zemřelo v Turecku vinou teroristických útoků spáchaných organizaci PKK. Druhou terorismem nejvíce zasaženou zemí Evropy je Řecko, kde jsou útoky přisuzovány levicově extremistickým nebo anarchistickým organizacím. Třetí je Francie, kde bylo zaznamenáno celkem 9 teroristických incidentů, z nichž jen jeden je přisuzován neznámé džihádistické skupině, zatímco za zbylých osm jsou zodpovědní korsičtí separatisté nebo pravicově a levicově extremistické skupiny. Ve Spojeném království nezaznamenali žádnou oběť teroristického útoku, poprvé od roku 2014.
Česká republika nezaznamenala žádný teroristický čin, stejně jako v minulých letech. Co z této zprávy vyplývá pro bezpečnost v Evropě a pro Českou republiku?
Počet teroristických útoků v Evropě se snižuje a s ním i množství obětí. Postupně klesá nábožensky motivované násilí a útoky jsou páchány de facto jen místními extremistickými skupinami a vedeny ideologickými pohnutkami. Pravděpodobnost teroristického útoku se v České republice je trvale velmi nízká, resp. blížící se nule.
Na tuto situaci by měly reagovat bezpečnostní sbory, primárně Společná zpravodajská skupina ve svém hodnocení. Bylo by načase opustit alibistickou politiku a přehodnotit stupeň ohrožení terorismem na stupeň nula. Dále upravit i metodiku a doporučení potřebných bezpečnostních opatření a revidovat nasazení sil a prostředků na tuto problematiku. Také ochrana měkkých cílů by měla být přehodnocena a bezpečnostní opatření nahrazena preventivními. Mohly by tak být zrušeny i opatření u vstupů do míst s vyšší koncentrací osob, například do areálu Pražského hradu.
Terorismus nelze podceňovat a monitoring prostředí je i nadále nutný. Je však otázkou, jak velké mají být vynaložené prostředky. Sledování potenciálního podhoubí terorismu patří do kompetencí zpravodajských služeb, ale i v těchto strukturách by mělo dojít k optimalizaci nasazení a využití lidských zdrojů. V neposlední řadě nese zmiňovaná zpráva pro bezpečnostní složky novou výzvu, a tou je používání dronů a umělé inteligence. Spolu s útoky v kyberprostoru se mění modus operandi a bezpečnostní služby se tomuto trendu musí přizpůsobit.
Zdroj: Institute for Economics & Peace
Autor: Martin Svoboda